Biden odrazoval Putina od útoku na Ukrajinu. Ruský prezident má požadavky směrem k NATO
Americký prezident Joe Biden ujistil v dnešním rozhovoru ruského prezidenta Vladimira Putina, že USA a jejich spojenci zareagují na případnou vojenskou eskalaci mezi Ruskem a Ukrajinou tvrdými ekonomickými a dalšími opatřeními. Oznámil to Bílý dům. Moskva uvedla, že Putin žádal spolehlivé a právně závazné záruky toho, že se NATO nebude rozšiřovat na východ.
Oba prezidenti jednali prostřednictvím videokonference dvě hodiny. Očekávalo se, že se budou věnovat hlavně krizi kolem Ukrajiny, k jejímž hranicím Rusko stahuje své vojáky.
„Prezident Biden vyjádřil hluboké znepokojení USA a jejich evropských spojenců nad navyšováním ruských sil v okolí Ukrajiny a řekl jasně, že USA se spojenci zareagují v případě vojenské stupňování ekonomickými a dalšími opatřeními,“ stojí v prohlášení.
Biden dále zopakoval, že podporuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, vyzval k uvolnění napětí a návratu k diplomacii. Dalšími tématy rozhovoru byl americko-ruský dialog o strategické stabilitě, kybernetické útoky a Írán.
Putin podle Kremlu poukázal na to, že NATO buduje svou vojenskou infrastrukturu poblíž ruských hranic. Vyjádřil rovněž znepokojení nad údajnými provokacemi Kyjeva v ukrajinských regionech na východě země kontrolovaných proruskými separatisty. A také navrhl, aby USA a Rusko zrušily všechna omezení týkající se diplomatických misí obou zemí - obě země si navzájem omezovaly počty diplomatického personálu, ve stejné době jako Rusko s Českem kvůli kauze Vrbětice.
Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak Bidenovi za jeho stanovisko poděkoval. „Jsme prezidentovi Bidenovi vděční za podporu ukrajinské svrchovanosti a územní celistvosti. Podporujeme Bidenovu výzvu, aby se ruský vůdce vrátil k diplomatickým prostředkům, a zajistil tak uvolnění napětí v regionu. Budeme postup koordinovat s americkou stranou, abychom docílili konkrétních výsledků v zájmu Ukrajiny,“ řekl Podoljak. Podle Bílého domu bude Biden ve čtvrtek jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Na situaci reagoval i francouzský prezident Emmanuel Macron: „Francie, Itálie, Německo, Británie a USA zůstanou ostražité, co se týče agresivních iniciativ Ruska vůči Ukrajině,“ vzkázal Macron po telefonátech s kolegy-spojenci. „Lídři těchto pěti zemí znovu potvrdili svoje odhodlání ke spolupráci s cílem garantovat suverenitu Ukrajiny a zajistit její stabilitu a bezpečnost.“
Nemluvili poprvé
Zahraničněpolitický poradce Kremlu Jurij Ušakov uvedl, že Moskva neočekává okamžitý průlom v napjatých vztazích. Oba prezidenti podle něj ale „projevili ochotu pokračovat v praktické práci a začít diskutovat o citlivých otázkách, které Moskvu vážně znepokojují.“
Putin a Biden zdůraznili potřebu pokusit se normalizovat problematické vztahy obou zemí a pokračovat ve spolupráci v otázkách, kde mají společný zájem, jako je kybernetická bezpečnost, řekl Ušakov.
Dnešní videokonference byla pátou konverzací mezi Putinem a Bidenem od nástupu Bidena do Bílého domu. Oba politici se třikrát spojili telefonicky a letos v červnu se sešli osobně v Ženevě. Putin na úvod dnešního jednání vyjádřil naději, že příští setkání bude znovu osobní.
Putin je hospodářska v koncích, proto potřebuje rozpoutat jadernou válku. Již dříve jeho Lavrov říkal, že Rusko musí na USA udeřit jadernými zbraněmi jako první, aby vyrovnalo jejich technologický náskok.