Velikonoce ve světě: Vraždy, ukřižování, bičování, pochod čarodějnic i házení vajec

Velikonoce se slaví téměř na celém světě, údajně se tento křesťanský svátek v menší či větší míře dotýká 95 zemí světa. Ostatní státy ale nezaostávají. Velikonoce totiž neodkazují jen na odsouzení, smrt a vzkříšení Ježíše Krista, ale také na příchod jara a úrody. Někde se tak „šupe“, jinde se křižuje a místy se prostě a jen slaví příchod teplého počasí.

EMBED_OFF

Jaké tradice se nosí u „křesťanských“ Velikonoc? Začneme u těch, které se dějí u nás a u nejbližších sousedů. S Maďarskem a velmi katolickým Polskem máme společnou tradici v polévání vodou. U nás se polévají v pozdějších hodinách chlapci, když přijdou na koledu pozdě. Zde ale dostanou „sprchu“ místní dívky, což by podle tradic mělo být stejné i u nás.

„Součástí pomlázky bylo též namáčení děvčat v potoce nebo polévání vodou, což mělo pro máčenou osobu očistný význam,“ vysvětluje tradici Muzeum Valašsko na svých stránkách. Nemusí se přitom použít jen čistá voda. V Maďarsku je zvykem přilít do kýble i trošku parfému.

Za osvěžení v podobě vylití kýble na hlavu se děvčata chlapcům odmění, a to polibkem, koláčkem, případně i něčím ostřejším k pití.

Velikonoce v Maďarsku: V tamní vesnici se polévají dívky vodou pro štěstí (2. 4. 2021). | ČTK / AP / Peter Komka

Na Velký pátek se otevírá země s poklady a vylézají vodníci. Letos to opět kazí covid

Koláčky, beránci i barevné kroje

V košíčkách promočených žen nesmí chybět nadílka. Ve středu Evropy, ale v podstatě i jinde ve světě se za tradiční pokrmy na Velikonoce považují lahůdky z kynutého těsta. Tradičním jídlem je i jehněčí či klobásky. Klobásky jsou nicméně také pozůstatkem masopustu, který Velikonocům předchází.

A proč se vlastně pojídá jehněčí a pečou se beránci? Odpověď je namístě. Jelikož se jedná o nejdůležitější křesťanský svátek, jehněčí maso a beránčí podoba jsou metaforou pro Ježíše Krista. Právě Agnus Dei neboli beránek Boží je rozšířené pojmenování pro Ježíše, který prolil svou nevinnou krev za lidstvo.

V Evropě i jinde ve světě je pak hojnost barevných krojů a podivných masek. Za prazvláštními kostýmy nemusíme chodit daleko. Za až děsivé můžeme považovat i ty, které se objevily letos v průvodu v Českých Budějovicích. K těm krutějším a „krvavějším“ se dostaneme později. Stejně tak i k vejcím, která jsou jako symbol Velikonoc brána na celém světě.

Velikonoce v Českých Budějovicích: Příprava na procesí s křížem a řehtačkami (1. 4. 2021) | Reuters

Než se podíváme za oceán, zastavíme se ještě ve Francii. Zde je kromě výše zmíněných zvyků i tradice tvoření obří omelety. V některých městech se v pondělí ráno sejdou kuchaři a kuchtičky a z více jak 15 tisíc vajec tvoří obří omeletu.

Vedle toho přináší velikonoční čas i „chasse aux oeufs“ neboli hledání vejce. Tento zvyk, kdy se lidé rozeběhnou do domů, parků a zahrad a hledají velikonoční vajíčko, je rozšířen i v jiných státech světa, především v USA.

Německo pálí ohně, na severu chodí čarodějnice

V Německu se pak dočkáme spíše klasického veselí, které je výrazně podobné jako u nás. I zde se malují kraslice a svátky začínají koncem masopustu. Jako drobnou odlišnost můžeme považovat kutálení a rozbíjení vajec. Nezvyklé je ale zapalování ohňů, Německy zvané jako Osterfeuer.

„Na severu (Šlesvicko-Holštýnsko, Hamburk a Dolní Sasko) se v noci na Velikonoční neděli rozsvěcují tzv. velikonoční ohně. Zvyk pochází od germánských národů. Oslavovaly konec zimy a věřily, že skákání přes plameny přinese štěstí,“ popisuje tradici server Bild.

Hamáček zmínil „obrovskou šanci“ Česka i návrat školáků. Co na Velikonoce chystá policie?

Pro kontroverznější pojetí Velikonoc pak musíme jít dál na sever, přesněji do Norska a Švédska. Zatímco v Norsku je během Velikonoc oblíbené koukat na detektivky a řešit různé inscenované vraždy, ve Švédsku se na Zelený čtvrtek do ulic vydává tlupa čarodějnic.

„Příběh velikonočních čarodějnic pochází z prvního Zeleného čtvrtka, kdy Jidáš zradil Ježíše. Věřilo se, že v tento den bylo do světa vypuštěno zlo, včetně čarodějnic, které na koštěti přiletěly na Blåkulla, ostrov, kde je ďábel přivítal na svém dvoře,“ popisuje tradici tamní web.

Vedle toho se zde jí již zmíněné jehněčí a na Velký pátek zahltí televizi bohoslužby.

Velikonoce v Německu: Bohoslužby jsou trošku jiné, než je zvykem, kvůli koronaviru. | ČTK / AP / Julian Stratenschulte

Během probírání tradic v ČR jsme schválně opomněli napsat něco o pomlázce, respektive o „šupání“. Tento český zvyk, kdy dostanou ženy a dívky přes zadek upletenou pomlázkou, je totiž v některých státech nepochopený. A to i přesto, ačkoliv se připomíná, že to není tolik bolestivou záležitostí a že to má ženy udržet mladé a krásné. Jiné země přitom nevolí jen proutěnou pomlázku, ale kolikrát i skutečný bič.

Ježíšova cesta od A do Z

Již přes půl století se v městečku San Fernando na Filipínách každoročně skutečně ukřižují tři dobrovolníci - pro které je tato role velikou ctí - a věrně napodobí i cestu Ježíše ke kříži. Filipíny patří k nejvíce věřícím státům světa.

Premium

Nepředstavitelné utrpení: Lékař vysvětluje, jak byl Ježíš mučen před smrtí

Průvod je sice trošku krvavější, protože jsou pochodující „mlácení“ důtkami, ale je také veselý a plný barev. Filipínci se totiž na tento svátek čile připravují několik měsíců, šijí si kostýmy a vymýšlí i poněkud krutější pojednání, jak je vidět i z nejnovějších snímků.

Velikonoce na Filipínách: Procesí k uctění památky Ježíše Krista (1. 4. 2021) | Reuters

Podobnou tradici mají i v Indonésii, kde je asi 8,5 procent křesťanů. I přes menší počet ale pořádně zapálených pro věc. Stejně jako na Filipínách, zde se rovněž mladí katolíci nechají připevňovat na kříž.

V obou zmíněních státech i v Austrálii považují Velikonoce za nejcennější a nejdůležitější svátek. Jedná se totiž o čas, kdy se Ježíš obětoval pro celý lid a kdy došlo k zázraku vzkříšení. Takto se neslaví ani Vánoce.

Velikonoce v Austrálii: Inscenovaná cesta Ježíše s křížem | ČTK / AP / Rick Rycroft

Z prachu, potu a krve se přesuňme do USA, kde se naopak potkáme spíše s „kýčem“ a dětským veselím. Ačkoliv jsou Američané silně věřící, Velikonoce zde mají nálepku jako svátek veselí, barev a dětského smíchu. Stejně jako ve Francii nebo v Německu se zde pořádá hon na ukrytá vejce. Tento zvyk dokonce udržuje i Bílý dům, kde se pravidelně na Velikonoce otevřou brány tohoto prezidentského sídla veřejnosti.

Obamovi během tradičního velikonočního dětského dne na zahradě Bílého domu | EPA

V USA tato vejce ukrývá velikonoční zajíček, který je dává do domů, zahrad, parků, ale dokonce i pod vodu! Stejně jako u nás se tato vejce různě barví a zdobí. Případně se rozdávají vejce čokoládová.

Velikonoce u Trumpů: Sešla se skoro celá rodina. Proč nepřijela Ivanka?

Vejce zdobili i Egypťané, modrá se hodí k epidemii

Barvení a zdobení vajec je tradicí na celém světě. Vejce totiž symbolizuje nový život, plodnost a počátek nové přírody - opět se dostáváme k symbolům jara a potažmo i k symbolice vzkříšení Ježíše. Tento význam si ale vejce zasloužilo později.

„Byla mu připisována magická moc, proto se vejce uplatňovala také v lidových obřadech. Jejich malování a zdobení však původně nemělo nic společného s křesťanskými tradicemi, protože vejce (zejména červeně) barvili už starověcí Egypťané či Peršané při oslavách příchodu jara, přičemž původ tohoto zvyku může sahat až do pravěku,“ komentuje tradici Muzeum Žďár nad Sázavou.

I samotné barvy a symboly mají své uplatnění. Taková červená symbolizuje Kristovu krev, zelená zase novou úrodu. V těchto časech by se možná hodilo barvit na modro. Modrá barva totiž podle některých výkladů připomínala morové rány a s nimi i naději na čistotu a lepší zítřky.

Snímky i z jiných států světa naleznete v naší galerii. Najdete zde inscenovanou pouť Ježíše Krista v Izraeli, ale i bohoslužby z Vatikánu či obřady z Afriky.