Novinářky v kleci: Točily o policejním násilí a řeži v Bělorusku, hrozí jim 3 roky natvrdo
Dvě běloruské novinářky z polského televizního kanálu Belsat, které v loňském roce informovaly o hromadných protestech v Bělorusku, v úterý stanuly před soudem v Minsku - umístěné v zamřížované kleci. Hrozí jim tři roky odnětí svobody.
Kacjaryna Andrejevová a Darja Čulcovová byly podle informačního serveru televize Belsat zatčeny 15. listopadu kvůli přímému přenosu, v němž ukázaly tvrdý policejní zásah proti účastníkům pietní akce za aktivistu Romana Bondarenka. Ten zemřel v listopadu v nemocnici poté, co ho podle demonstrantů surově zbily bezpečnostní síly. Videozáznam ženy pořídily z bytu ve 14. patře. Když protestní akce skončila, ozbrojené zásahové jednotky vyrazily dveře bytu a obě ženy zadržely.
Úřady reportérky obvinily z porušení článku trestního zákoníku, který se týká „organizace nebo připravování aktivit, které hrubě narušují společenský pořádek“. Obě dvě obvinění odmítají, Andrejevová také v průběhu vyšetřování odmítla vypovídat. Na soud novinářky čekaly v oddělených celách, při úterním přelíčení byly zavřené v kleci.
Stíhání porušuje lidská práva, zlobí se organizace
Podporu novinářkám vyjádřila například Běloruská asociace novinářů, běloruský PEN klub nebo Evropská federace novinářů. Britská lidskoprávní organizace Article 19 v prohlášení napsala, že obvinění, na jehož základě jsou ženy souzeny, odporuje mezinárodním standardům v oblasti lidských práv, a jejich soudní stíhání porušuje právo na svobodu projevu.
Newyorský výbor na ochranu novinářů (CPJ) vyzval běloruské úřady k okamžitému propuštění obou reportérek a ukončení jejich trestního stíhání.
Po srpnových prezidentských volbách, které běloruská opozice považuje za zmanipulované a neuznává je ani Evropská unie, následovaly v Bělorusku měsíce hromadných protestů.
Proti demonstrujícím tvrdě zasahovaly běloruské pořádkové síly. Podle oznámení volební komise ve volbách zvítězil dlouholetý lídr Alexandr Lukašenko, mnozí ale za skutečnou vítězku považují jeho hlavní protikandidátku Svjatlanu Cichanouskou. Ta se krátce po volbách na nátlak úřadů uchýlila do sousední Litvy.