Vzpoura „ošklivek“ na instagramu. Nejsme zrůdy, jsme prostě takové, vzkazují

  • Autor: blv - 
    30. 9. 2019
    17:38

    Akné, celulitida, nadváha, nepřehlédnutelná nedokonalost – nic z toho společnost ovlivněná úžasnými lidmi z reklam neodpouští. V dětství je to nemilosrdný posměch spolužáků, v dospělosti uhýbavé pohledy „jinam“ a významné šeptání „po straně“. Kdo to nezažil, neví, jaké to je, shodují se ženy a dívky, které vytáhly do boje za svou důstojnost. Za pár dní jejich výzvy na instagramu jsou jich už tisíce. Každá je jiná, ale všechny měly odvahu zveřejnit svou fotografii a příběh. Několik z nich pro vás Blesk Zprávy vybraly. 

    „Standardy krásy narušují život, sebeúctu a zdraví dívek. Tento projekt je o tom, o čem se nesmí mlčet. Téma zasahuje bolestivé místo, až z toho běhá mráz po zádech, až se chce brečet. Ale také inspiruje k lásce k vlastnímu tělu takovému, jaké je,“ píše Tusja ve svém prohlášení na instagramu (@tysya). Možná jsme na instagramu svědky nového fenoménu, který tentokrát vznikl v Rusku. Jeho název by se volně dal přeložit jako „Jsem prostě taková“ (#Сомнойвсетак).

    V příbězích dívek, které se považují za nedokonalé ve srovnání s vžitými představami, budete těžko hledat stopy zloby nebo nenávisti. Najdete v nich hořkost, smutek, ale i radost i sílu. Pod heslem „Jsem prostě taková“ začaly zveřejňovat své fotografie a příběhy, aby ukázaly, jak je důležité mít ráda sama sebe bez ohledu na obecné a také dočasné představy o kráse. 

    Nenávidím princezny 

    Jsem Julija a nikdy na internet nedávám fotografie bez retuše pleti. Dneska uvidíte to, co ve realitě nikdy nedokážu skrýt. Dneska sem vkládám fotografii taková, jaká jsem.

    Před pár týdny jsem zjistila, že se obelhávám. Někdo mi napsal, že jsem „superpoďobaná“. Nebylo to přímo do očí, ale věděla jsem, že to je adresováno mně. Asi dvacet minut jsem vzlykala. Cítila jsem se méněcenná jako nějaký podčlověk, styděla jsem se, až to bolelo.

    A pak jsem na sebe dostala vztek: Do háje, je mi 36 let, z to jsem deset let šťastně vdaná a čekám třetí dítě. Zabývám se svým milovaným uměním. Proč brečím kvůli jednomu jedinému slovu od člověka, který je pro mě úplný nikdo? Přesto se stále s touto zvláštností nemohu smířit, protože každý den vidím v reklamách, v kině, na plakátech, v časopisech ideální lidi. Protože někdo, někdy a neznámo proč vymyslel standardy krásy.

    Víte, já nenávidím pohádky o princeznách. Princezny jsou vždycky ideální, bez chyb. A okolo sebe mají samé nehezké dámy: žárlivé sestry s křivými zuby, čarodějnice s bradavicemi, zlé macechy s protáhlými nosy. Já jsem vždycky věděla, že ani náhodou nejsem princezna. Nemám recept na to, jak se mít ráda, jak sama sebe přijmout. Ale tohle je první krok.

    Nenávist k princeznám (Julija, lisaalisa_artsmm)Nenávist k princeznám (Julija, lisaalisa_artsmm) | Instagram/lisaalisa_artsmm)

  • 1.Život mám jen jeden

    Celý můj život poukazovali na mé „nedostatky“. Když jsem byla malá, nelíbil se jim tvar mých očí, bledost, řasy. Když jsem přešla na jinou školu, uráželi mě kvůli vzrůstu, moje tělo se přestalo kontrolovat. V 12–13 letech jsem měla kosti jako osmnáctiletá. Pak přišlo akné, jizvy, strie, nadváha. Nikdy nebudeme dokonalí.

    Myslím, si, že hlavní je, abychom milovali sami sebe. Přijmout se takovými, jakými jsme. Celulitida, mateřská znaménka, akné – to jsou maličkosti. Mám jen jeden život a je škoda jím plýtvat kvůli názorům lidí, kteří chtějí jenom pěkný obrázek.

    Život mám jen jeden (Ljubov, erlichenok)Život mám jen jeden (Ljubov, erlichenok) | Instagram/Ljubov, erlichenok

  • 2.Jedno oko hezčí než druhé

    Bylo těžké vystavit tuto fotografii, ale oslovila mě podpora ostatních a rozhodla jsem se podělit o svůj příběh.

    Všechno začalo v dětství. Narodila jsem se s pokleslým levým víčkem – to je genetická odchylka „ptóza“. Existuje oboustranná varianta, ale v mém případě se jedná o asymetrii, takže jsem stále musela vrstevníkům odpovídat na otázku: Proč máš každé oko jiné?

    Kvůli posměškům jsem začala s cviky mimických svalů, zajímala jsem se o make-up. Trénovala jsem před zrcadlem a naučila jsem se úspěšně skrývat svůj „nedostatek“. Vzpomínám si, že jsem v 9. třídě plakala u kamarádky kvůli mým odlišným očím. A ona mi žertem řekla: „Ano, máš jedno oko pravé a druhé levé, jako my všichni.“ A to byla pro mě důležitá slova.

    Můj muž první den, kdy jsme se seznámili, řekl, že mám překrásnou zvláštnost. Tehdy jsem poprvé začala přemýšlet o tom, že „nedostatek“ může být i výhoda.

    Jedno oko hezčí než druhé (missis_oger)Jedno oko hezčí než druhé (missis_oger) | Instagram/missis_oger

  • 3. Na co vám to ditě bude?

    Ano, to jsem já. Odhaluji vám stránku svého života, o které ví jen málokdo. Měla jsem mateřské znaménko přes celé levé oko, odborně se tomu říká hemangiom. V porodnici rodičům řekli: „Na co vám bude takové dítě? Odložte ho.“

    Je hrozné si představit, čím rodiče prošli v 90. letech. Od dvou měsíců do tří let se mnou pravidelně létali na specializované pracoviště do Moskvy, abych jednou mohla vést skoro normální život. A jednou jako by matčiny modlitby byly vyslyšeny, stal se zázrak – oko jsem otevřela a skvrna téměř zmizela. Samozřejmě stále mám následky ozařování. Na levé straně mám méně vlasů a skoro žádné řasy a obočí.

    Když jsem otěhotněla, bála jsem se, že „synovi předám své dědictví“. Románek se narodil s ucpaným slzným kanálkem. Ale pomohl už první zákrok. Lékaři mi řekli, že se mnou to nemá nic společného a já dostala šanci vychovávat obyčejné dítě, aniž bych se bála posměšků a významných pohledů.

    Ještě bych chtěla říct, že se skláním před svými rodiči a vůbec před rodiči, kteří neopustili své děti narozené se zjevnou odchylkou, zvláštností nebo nemocí. Jste hrdinové a zasloužíte si úctu. 

    Na co vám to dítě bude? (inna_nemi)Na co vám to dítě bude? (inna_nemi) | Instagram/inna_nemi

  • 4.Nejsem ideální, jsem krásná

    Nechci stát mimo. Chci o tom mluvit. Dřív jsem svoje tělo nenáviděla, ale nepřemýšlela jsem o tom, že si za to můžu sama. Teď se mnohé změnilo, jsem na sebe opatrnější, víc se o sebe starám. Vím, že jsem hezká, přitažlivá a věřím si. Rozhodla jsem žít v harmonii se svým tělem a duší. Už si nechci ubližovat, mám se ráda a mám ráda svoje tělo. Není ideální, ale dokázalo počít, donosit, porodit a nakrmit mé dítě.

    Mým cílem není zhubnout, protože to je v principu špatně. Nadváha s sebou přináší celé spektrum nepříjemných okamžiků, problémy se zdravím a různá omezení. Já se jen snažím, aby moje tělo bylo normálně zdravé. A mám se ráda. Mám se ráda teď a měla jsem se ráda i před 40 kilogramy. Upřímně věřím, že nejsou hranice a nejsou standardy.

    Jestli jsi děvče a nenávidíš svoje tělo, přemýšlej! Kolik je kolem tebe takových, které nejsou ideální? Ale my samy sobě můžeme pomoct, abychom byly lepší. Také nejsem ideál, ale čert to vem, já jsem krásná.

    Nejsem ideální, jsem krásná (Kristina, meow cacao).Nejsem ideální, jsem krásná (Kristina, meow cacao). | blv

  • 5.Seznam komplexů

    Věřím, že každá z vás má svoje komplexy, vždyť jsme holky. A přijmout to, jaké jsme, dá ohromnou práci. Myslíte, že nemám komplexy? Tak si to poslechněte: Jsem vysoká a zároveň hubená, nemám ráda sukně, moje nohy v nich vypadají jako tužky ve sklenici. Moje rty jsou tenké jako linky. Prsa mám malá jako dorostenka. A k tomu chodidla – číslo bot 41.

    Před dvěma lety se mi ani žít nechtělo. Myslela jsem si, že jsem zrůda a nikdo mě nebude milovat. Nemohla jsem se ani podívat do zrcadla, nemohla jsem chodit mezi lidi, chtěla jsem jen zmizet. 

    Ať máte vady vrozené, nebo získané, to je jedno, každý si zaslouží štěstí. Hlavní je si to v sobě pěstovat a přestat s hledáním příčin svého neštěstí ve vzhledu!

    Seznam mindráků (malinka_23)Seznam mindráků (malinka_23) | instagram/malinka_23


  • 6.Pláč před zrcadlem

    Tato fotka vznikla v roce 2018. Jsou na ní jasně vidět problémy, které mě po určitou dobu úplně ubíjely. Problémy s pletí se u mě objevily, když mi bylo deset let. Bylo mi teprve deset a byla jsem holčička, která chtěla být jenom veselá a užívat si dětství. Ale bylo to čím dál složitější. Bylo stále těžší vycházet s přáteli, kteří měli čistou pleť. Nedokážete si představit, jak hrozné bylo poslouchat stále stejné dotazy: Proč máš takové akné? Proč to neléčíš? Myješ se?

    Každý den jsem se na sebe dívala do zrcadla a prostě jsem plakala, protože jsem pro ostatní nebyla dost krásná. Pro někoho je to hloupost, nesmysl. Ale vy si neumíte představit, jaké to je být jiný, než je jakoby správné.

    Ale časem se k tomu můj vztah změnil a mění se stále. Je přinejmenším nuda být jako nějaký vzor. Každý den na sobě pracuji. Chci, aby každý z vás už nikomu nedovolil ubližovat druhým, kteří se pak cítí jako nějaká podivnost. Opravdu jsme všichni krásní.

     

    Pláč před zrcadlem (hellokattya_)Pláč před zrcadlem (hellokattya_) | Instagram/hellokattya_

  • 7.Krásné maličkosti

    Nikdy mi nikdo neřekl, že jsem „krásná“ a já se za „krásnou“ taky nikdy nepovažovala a nikdy tomu neuvěřím. Můj vnější i vnitřní labyrint duše, to je moje každodenní bitva za sebe samotnou.

    Ale stává se, že najednou na sobě najdu nějakou hezkou maličkost. Miluji, když se probudím a mám rozcuchané vlasy a ospalý úsměv. A když se usmívám, tak mi v koutcích tančí vrásky. Miluji svou barvu očí, která se mění podle předpovědi počasí. Jsem nadšená, když se mi povede upéct koláč. A pochválím se pokaždé, když odejdu z místa, kde už se necítím dobře.

    Krásné maličkosti (lady_adea)Krásné maličkosti (lady_adea) | Instagram/lady_adea

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Další videa
Články odjinud