Syn exministra přeběhl z Jižní Koreje ke Kimovi. Plnil poslední přání rodičů

Webová stránka Uriminzokkiri, kterou spravuje severokorejská vláda, uvedla, že 73letý Čche In-kuk přicestoval v sobotu do Pchjongjangu s odhodláním strávit zbytek života v KLDR a pracovat na sjednocení obou Korejí pod vedením Kim Čong-una. Podle Čche In-kuka to bylo „poslední přání“ jeho rodičů.

O osobním životě a politických názorech Čchea se toho moc neví, jeho rodiče ale patřili mezi nejvýše postavené Jihokorejce, kteří v 80. letech minulého století přeběhli do KLDR.

Aleka (29) dostal z vazby v KLDR švédský diplomat. Student chce zpět normální život

Otec emigroval nejprve do USA, poté uprchl do KLDR

Jeho otec Čche Tok-sin působil v 60. letech v Jižní Koreji jako ministr zahraničí. V 70. letech emigroval do Spojených států, kde se stal nesmlouvavým kritikem tehdejšího jihokorejského režimu, v jehož čele stál autoritářský prezident Pak Čong-hi.

V roce 1986 uprchl Čche Tok-sin s manželkou do Severní Koreje, kde se oba stali součástí severokorejské vládnoucí elity. Čche Tok-sin zemřel roku 1989, jeho žena se dožila 95 let a zemřela v roce 2016.

Podle pozorovatelů citovaných agenturou AP Severní Korea Čche In-kuka přijala, protože ho může použít jako nástroj propagandy. Jeho příběh může podpořit tvrzení Pchjongjangu, že severokorejský systém je lepší než systém fungující na Jihu.

„Neskutečné,“ rozplývala se první dcera po vstupu do KLDR. Od Američanů to schytala

Do Severní Koreje letěl nejspíš přes Čínu

Jakým způsobem se Čche In-kuk do Severní Koreje dostal, zatím není zřejmé. Jihokorejské ministerstvo pro sjednocení sdělilo, že Čche nežádal o zvláštní povolení od vlády v Soulu, které by ho opravňovalo k návštěvě KLDR. Podle jihokorejských médií pravděpodobně cestoval letecky přes Čínu.

Severní a Jižní Korea zůstávají od války z let 1950-1953 technicky ve válečném stavu, protože konflikt skončil jen příměřím, nikoliv podpisem řádné mírové smlouvy. Obě země, oddělené přísně střeženou hranicí, zakazují svým občanům návštěvy sousedního státu i telefonáty, dopisy či e-maily bez zvláštního povolení.

Od konce korejské války uprchlo před politickými represemi a bídou do Jižní Koreje více než 30 000 Severokorejců. Útěky Jihokorejců jsou výjimečné, zvlášť po hladomoru z poloviny 90. let, který v KLDR zabil odhadem statisíce lidí.