Řecko čekají o víkendu volby. Favoritem jsou opoziční konzervativci, vede je syn expremiéra
Řecko si v nedělních předčasných volbách zvolí nový parlament. Favoritem hlasování je opoziční konzervativní strana Nová demokracie, která může díky volebnímu bonusu pro vítěze získat i absolutní většinu v parlamentu. Funkční období své vlády zkrátil o několik měsíců premiér Alexis Tsipras poté, co jeho levicová strana SYRIZA v květnu prohrála evropské a místní volby. Tento neúspěch vládní strany předznamenala nespokojenost nezanedbatelné části Řeků vůči kompromisní dohodě o název makedonského státu.
Podle deníku The Wall Street Journal se v případě vyplnění předvolebních prognóz stane Řecko první evropskou zemí, která se vrátí k tradičním politickým stranám. V roce 2012, uprostřed dluhové krize eurozóny, bylo také Řecko prvním evropským státem, jehož voliči opustili zavedené strany a přešli k politickým formacím brojícím proti establishmentu.
Favoritem na úřad premiéra je jednapadesátiletý bývalý bankéř a člen známé řecké politické dynastie Kyriakos Mitsotakis. Jeho středopravá Nová demokracie v posledním průzkumu s téměř 39 procenty porazila vládní levicovou stranu SYRIZA, která podle odhadů získá o deset procentních bodů méně. Šanci překonat tříprocentní práh pro vstup do sněmovny má až sedm dalších politických stran.
Tsipras ztratil na popularitě i kvůli Severní Makedonii
Řecko se v roce 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat mezinárodní věřitele o úvěrovou pomoc. Země od té doby prošla třemi záchrannými programy a půjčky poskytnuté mezinárodními věřiteli doprovázely přísné podmínky. Poslední záchranný program pro Řecko skončil loni v srpnu, země je však nadále pod finančním dohledem věřitelů.
Tsipras politicky přestál jak krizi, tak úsporná opatření, a na popularitě nakonec ztratil kvůli dohodě o název makedonského státu, který začátkem 90. let vyhlásil nezávislost na Jugoslávii. Třebaže se díky tomu dočkal nominace na Nobelovu cenu míru, doma kompromisní název Severní Makedonie vyvolal hlasování o nedůvěře, odchod pravicových Nezávislých Řeků z vlády a protesty desetitisíců lidí, kteří Tsiprase považují za „zrádce“.
Řecko chce řešit spory s Tureckem
Mitsotakis boduje zejména slibem snížit daně i byrokracii, privatizovat státní podniky a učinit z Řecka snazší místo k podnikání. Podporou investic a hospodářského růstu hodlá přesvědčit evropské věřitele v čele s Německem, aby změkčili stanovené fiskální cíle. Plánuje také naléhat na evropské partnery, aby Řecku více pomáhali se zvládáním migrační krize a podpořili ho při sílících sporech se sousedním Tureckem.
Kdysi vysoká podpora strany SYRIZA se začala drolit i v důsledku pomalého hospodářského oživení a nepopulárních opatření – v první řadě zvyšování daní, na něž levicová strana spoléhala při plnění fiskálních cílů. Tsipras se nyní snaží voliče přesvědčit, že země je na tom ekonomicky daleko lépe, než když ji v roce 2015 přebíral. Ve snaze zlepšit své volební vyhlídky vláda minulý měsíc schválila zvýšení důchodů a snížení daní. V předvolební kampani se soustředila i na růst minimální mzdy a sociálních dávek a tvorbu pracovních míst ve veřejném sektoru.
Syn bývalého premiéra
V Řecku ovšem stále zůstává nejvyšší míra nezaměstnanosti v rámci EU i eurozóny. Podle posledních zveřejněných údajů zde míra nezaměstnanosti letos v březnu byla 18,1 procenta, což je zhruba o pět procentních bodů více než ve druhém Španělsku. Na vrcholu krize, mezi lety 2013 a 2014, se míra nezaměstnanosti v Řecku pohybovala kolem 27,5 procenta.
Absolvent Harvardovy univerzity Mitsotakis, který se předsedou Nové demokracie stal v lednu 2016, pochází z jednoho ze tří řeckých politických klanů (dále jsou to Papandreuové a Karamanlisové). Jejich členové byli řeckými premiéry 27 let z posledních 45 od obnovení demokracie v roce 1974. Mitsotakisův otec Konstantinos byl předsedou řecké vlády v letech 1990 až 1993, jeho sestra Dora Bakojannisová byla ministryní zahraničí a ve vládě svého otce ministryní kultury, mezitím byla starostkou Atén.
Někteří zasloužilí členové v Nové demokracii Mitsotakisovi vyčítají, že postrádá charisma a že je příliš neoliberální a orientovaný na svobodný trh. Pokud se Mitsotakis stane premiérem, bude muset řešit mimo jiné reformu státní správy, která odolala mnoha dosavadním pokusům o zefektivnění. Bude muset rovněž přesvědčit věřitele, že se nižší daně vyplatí pro ekonomický růst. Uvnitř strany, kritizované za zakořeněný klientelismus, bude také muset sjednotit jednotlivé frakce.
