Antidepresiva nezabírají až u 30 procent pacientů. Vědci zjišťovali důvod
Antidepresiva nezabírají až u 30 procent pacientů, kteří trpí klinickou depresí. Vědci jsou přesvědčeni, že to má co do činění s tvarem jejich neuronů. Nová studie porovnala mozkové buňky pacientů s depresí. Informoval o tom web časopisu Newsweek.
Léky typu SSRI jsou nejčastěji předepisovaným léčivem na depresi. Ta je charakterizována nadměrným pocitem smutku a naprostou ztrátou zájmu o jakoukoliv činnost. Jen v USA depresí trpí až 16 milionů dospělých.
Není zcela jasné, co přesně toto psychické onemocnění způsobuje. Jedna z teorií říká, že roli hraje nízká hladina serotoninu. Tato látka funguje jako neurotransmiter, což znamená, že v mozku přenáší nervové vzruchy. Léčiva SSRI fungují tak, že zabraňují zpětnému vychytávání serotoninu nervovými buňkami.
Autoři studie, která vyšla v časopise Molecular Psychiatry, se pokusili vysvětlit, proč tato léčba nezabírá na každého. Z celkového počtu 803 pacientů s depresí vybrali výzkumníci tři, kterým léčba pomocí SSRI zabrala, a další tři, kterým ne. Dobrovolníkům poté provedli biopsii a prostudovali jejich serotogenní neurony.
Příliš dlouhé neurony
Vědecký tým zjistil, že účastníci studie, kterým léčba nepomohla, měli neurony delší, než ti, kterým léky symptomy potlačily. Měli také nižší hladiny dvou genů, které se podílejí na tvorbě nových propojení mezi neurony. Tyto rozdíly by podle vědců mohly být zodpovědné za neúčinnost antidepresiv skupiny SSRI.
„S každou novou studií se přibližujeme pochopení komplexních mozkových propojení, která ovlivňují neuropsychiatrické choroby, včetně deprese,“ uvedl autor studie profesor Rusty Cage.
„Tato práce, spolu s dalšími studiemi, nabízí vhled do problematiky běžné léčby deprese a zároveň ukazuje, že jiná léčba, například serotogenními antagonisty, by pro některé pacienty mohla být doplňkovou možností,“ dodal.
„Studie je velice zajímavá, protože porovnává buňky pacientů, kterým léčba zabrala a těch, kterým ne. Existuje velice málo jiných prací, které by se tímto zabývaly,“ řekl výzkumník university v Bristolu doktor Ullirch Bartsch. Otázka je, jak práce obstojí v čase a jestli se dočká dalších potvrzení.