Američané končí v Radě OSN pro lidská práva. „Pokrytecké těleso,“ dupli si

USA podle Haleyové odcházejí z rady i proto, že žádná jiná země „neměla odvahu se přidat k našemu boji“ za přeměnu tohoto „pokryteckého tělesa sloužícího vlastním zájmům“. „Tento krok neznamená zřeknutí se našich závazků v oblasti lidských práv,“ zdůraznila velvyslankyně.

Velvyslankyně Haleyová už loni několikrát prohlásila, že USA jsou připraveny Radu pro lidská práva opustit. Kritizovala tehdy především „chronickou zaujatost“ této instituce proti Izraeli. Tyto výtky zopakovala i v úterý, kdy ji po boku stál šéf americké diplomacie Mike Pompeo. Rada se podle ní disproporčně zaměřuje na Izrael a její „nekonečné nepřátelství“ vůči židovskému státu označila za „jasný důkaz“, že Rada se řídí politickou předpojatostí, a ne lidskými právy.

Velvyslankyně kritizovala Čínu, Kubu i Venezuelu

„Podívejte se, kdo je členem Rady, a uvidíte strašlivou neúctu k nejzákladnějším právům,“ řekla Haleyová a poukázala na Venezuelu, Čínu, Kubu a Demokratickou republiku Kongo.

UNHRC sídlí v Ženevě a má 47 členů, které volí na tři roky Valné shromáždění OSN. Vznikla v roce 2006 jako nástupce Komise OSN pro lidská práva (UNCHR). Rada úzce spolupracuje s Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva, jímž je v současnosti Zajd Raad Husajn. Komisař tento týden ostře kritizoval prezidenta Donalda Trumpa kvůli rozdělování rodin migrantů na americko-mexické hranici.

Američané opustí i UNESCO a skoncovali s dohodami

Ve dvanáctileté historii Rady OSN pro lidská práva zatím žádná členská země orgán neopustila dobrovolně. Před sedmi lety, během takzvaného arabského jara, byla Libye se souhlasem Valného shromáždění z Rady vyloučena. Během vlády prezidenta George Bushe mladšího Washington UNHRC tři roky bojkotoval, za prezidenta Baracka Obamy se do ní opět vrátil.

Spojené státy pod Trumpovým vedením už loni oznámily, že ke konci letošního roku opustí Organizaci Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Trump odstoupil také od pařížské klimatické dohody či od jaderné dohody s Íránem.

Washingtonův odstoupení je poslední odmítnutí multilaterální angažovanosti USA poté, co se vymanilo z pařížské dohody o klimatu a jaderné dohody o Íránu v roce 2015.
Organizace hájící lidská práva kritizují vládu Donalda Trumpa, že ve své zahraniční politice nepřistupuje k lidským právům jako prioritě, ale nad jejich porušováním v některých částech světa přivírá oči. Odchod USA z Rady by podle diplomatů také mohl posílit země, jako je Kuba, Rusko, Egypt a Pákistán, které vzdorují tomu, co považují za vměšování OSN do svých svrchovaných záležitostí.