Revoluční mise na Mars: Ze Země odlétla sonda, která pronikne do jádra rudé planety

Všechny dosavadní mise bádaly jen na povrchu rudé planety. Stacionární robotický modul je vybaven různým zařízením včetně senzorů, jímž se bude měřit proudění tepla v planetě, zaznamenávat „marsotřesení“ a sledovat kolísání oběžné dráhy tělesa kolem Slunce. Se svým vrtným zařízením se například dostane do hloubky přes čtyři a půl metru, tedy mnohem dál než jakékoli jiné robotické zařízení vyslané na Mars.

Získaná data odborníkům poskytnou informace o základních vlastnostech jádra Marsu. Vědci také zjistí více o vývoji sousední planety a o tom, zda má stejné složení jako Země.

Projekt InSight se vyznačuje i dalšími zajímavostmi. Především jde o první misi k jiné planetě se startem z Vandenbergovy základny. Všechny takové mise dosud v USA normálně začínaly z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě.

Putin chce poslat raketu na Mars dřív než Musk. Nové kosmické závody startují

Novinkou je i první zkouška technologie malých družic CubeSat v hlubokém vesmíru. Raketa Atlas V vynese ze Země spolu s modulem Insight dva minisatelity, které se pak oddělí a poletí k Marsu samostatně. Půjde o test nových komunikačních a navigačních možností pro budoucí mise.

Na výsledky si dva roky počkáme

S modulem InSight se na Mars dostanou i dva mikročipy se jmény téměř dvou a půl milionu lidí, kteří se na výzvu NASA přihlásili o virtuální palubní letenku.

InSight poletí na Mars přes půl roku, přistání je naplánováno na 26. listopadu v místě Elysium Planitia. Mise má trvat něco přes jeden marsovský rok, tedy zhruba dva roky pozemské; podle NASA jde přesněji o 708 solů (marsovských dnů), což je 728 dnů na Zemi. Projekt měl původně odstartovat už v prosinci 2015, ale technické problémy si vyžádaly odklad.

NASA plánuje cestu na Mars. Do simulované mise vybrali i Slovenku