Španělé stahují policisty z Katalánska. Král varoval separatisty před zastrašováním

Španělská policie zahájila stahování sil, které rozmístila v Katalánsku již na konci září v souvislosti s nepovoleným říjnovým referendem o nezávislosti regionu. Policisté, jejichž počet odhadl deník El País na 10 tisíc, tam zůstali až do prosincových předčasných voleb do katalánského regionálního parlamentu.

Policie a civilní stráž budou postupně staženy až do soboty 30. prosince, řekl agentuře AFP mluvčí španělského ministerstva vnitra. V den konání referenda oběhly internet a média obrazy násilí, do kterého se španělské bezpečnostní síly zapojily ve snaze zabavit volební urny a zmařit hlasování.

Necelá stovka osob utrpěla podle údajů z nemocnic zranění. Katalánsko má své vlastní autonomní policejní síly Mossos d'Esquadra, které proti referendu ale prakticky nezasáhly.

Petice za odtržení Barcelony podráždila Katalánce

Pozdvižení na sociálních sítích ve Španělsku a zejména v katalánském regionu vyvolala mezitím recesistická petice požadující odtržení Barcelony od Katalánska. Autoři akce využívající stejnou argumentaci jako katalánští separatisté v případě snahy o odtržení od Španělska shromáždili za tři dny více než 20 tisíc podpisů.

Iniciativa, požadují vznik nového autonomního regionu Tabarnia, který by sdružoval Barcelonu s dalším městem Tarragona, se stala v úterý nejdiskutovanější na Twitteru, a to v celosvětovém měřítku. Vygenerovala více než 120 tisíc reakcí.

Vraždící milionář, hurikán v Evropě i čistky muslimů: To otřáslo světem v roce 2017

Petici zorganizovala skupina pod názvem Barcelona není Katalánsko, aby se tak vysmála heslu separatistů Katalánsko není Španělsko. Svou akci zdůvodnila tím, že Tabarnia „je oblast, která se liší v mnoha ohledech od zbytku regionu, do kterého patří“.

Iniciátoři akce mj. uvádějí, že Barcelona a Tarragona doplácejí daňově na venkov a prohlašují, že pobřežní města mají právo se rozhodnout, zda chtějí vytvořit nový španělský region, který by je chránil před separatistickou hrozbou. Jako příklad přitom uvádějí Madrid, který byl historicky součástí Kastilie a nyní jde o autonomní region, který „je v současné době jedním z motorů Španělska“. „Pokud se nacionalisté mohou dovolávat práva na odtržení, může to udělat i kdokoli jiný,“ komentoval záležitost šéf strany Ciudadanos Albert Rivera.

Španělský král varoval separatisty před konfrontací

Na poslední dění v Katalánsku však reagoval oficiálně i španělský král Felipe VI., který ve svém vánočním poselství vyzval nově zvolené poslance katalánského regionálního parlamentu, aby se vyhnuli nové konfrontaci s Madridem.

Upozornil nový regionální parlament, že by měl hájit zájmy všech Katalánců, tedy i těch, kteří si odtržení od Španělska nepřejí. Král varoval také před sváry, nejistotou a zastrašováním, stejně jako před morálním selháním politiků.

Španělský premiér Rajoy je ochotný s Katalánci jednat. Jenže má podmínku

Tři separatistické strany získaly ve volbách v katalánském parlamentu 70 ze 135 křesel. Tento výsledek je velkou ranou pro španělskou vládu, která volby vyhlásila v naději, že separatisté většinu ztratí. Lidovci premiéra Mariana Rajoye navíc zaznamenali nejhorší výsledek v posledních letech - v katalánském parlamentu obsadí jen tři křesla oproti dřívějším 11.

Vůdce separatistů požádal o možnost návratu

Lídr nejsilnější separatistické strany v Katalánsku Carles Puigdemont přitom v sobotu z Bruselu vyzval španělskou vládu, aby mu umožnila se vrátit do země. Stále mu hrozí zatčení kvůli uspořádání nepovoleného říjnového referenda o nezávislosti regionu.

Podle agentury Reuters Puigdemont požaduje možnost návratu, aby se mohl zúčastnit ustavujícího zasedání regionálního parlamentu, jež se uskuteční 23. ledna. „Chci se vrátit co nejdřív do Katalánska. Chtěl bych se vrátit hned teď. Byla by to dobrá zpráva pro Španělsko,“ řekl Puigdemont, kterému hrozí zatčení kvůli obvinění ze vzpoury.

Čtěte více: Bouřlivé Katalánsko - 7 důvodů, proč tam vycestovat!