Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C

Rusko a Čína chystají vesmírný superprojekt. Indové poletí k Venuši a Marsu

Autor: nka - 
14. února 2017
16:45

Uzavřené systémy, v nichž budou lidé moci trávit dlouhé měsíce, aniž by byli odkázáni na dodávky kyslíku nebo potravin zvnějšku, začnou společně vyvíjet Rusko a Čína. Zdokonalení autonomní biosféry, kde rostliny produkují kyslík i potravu, umožní podnikat dlouhé lety vesmírem. Ve stejné době Indie oznámila, že do kosmu plánuje vyslat v nejbližších letech dvě velké expedice – na Mars a na Venuši. Napsal to ruský server Life.ru.

Nový ekosystém má kosmonauty a tchajkonauty (tak říkají astronautům v Pekingu) zásobovat kyslíkem, rostlinnou potravou a hmyzími bílkovinami. Kyslík vyrobí jednobuněčná řasa chlorella, voda a splašky se budou recyklovat a používat znovu. V modulu tak bude moci žít několik lidí, kteří se kompletně obejdou bez dodávek zvenčí, stejně jako na opravdové vesmírné lodi.

Projekt má probíhat v obou zemích současně. Ruští vědci pro jeho účely vytvoří nový pokusný modul, Číňané využijí svůj starší projekt s názvem Měsíční palác-1. Jejich spolupráce zahrnuje výměnu zkušeností a v budoucnu možná i společný experiment, kdy bude v jednom modulu přebývat rusko-čínská posádka.

Výzkum navazuje na dávný sovětský projekt BIOS. V jeho rámci badatelé v roce 1964 vystavěli kabinu o objemu 12 metrů krychlových, v níž pod lampami rostla chlorella a produkovala kyslík. V kabině BIOS-1 vydržel jeden člověk 45 dní – ovšem za podmínek, že si do modulu s sebou vzal potraviny.

Při druhé fázi projektu výzkumníci přidali další kabinu, v níž se pěstovala pšenice. Zdokonalili také obnovování vzduchu, takže se posádce dvou lidí v kabině podařilo vydržet až 90 dní, potravinová soběstačnost ale byla víceméně symbolická.

V sedmdesátých letech se zrodila třetí etapa projektu. BIOS-3 už představoval ve srovnání s první kabinou hotový palác: měl objem 315 metrů krychlových a čtyři oddíly, jeden obytný a tři určené pro pěstování rostlin.

Tady už se nepěstovala jen pšenice, ale i zelenina metodou hydroponie. Tříčlenná posádka tady bez úhony přežila 180 dní, během nichž sklízeli 600 gramů obilí a kilogram zeleniny denně. Zbytek potravy si ale stále museli brát ze zásob.

Sovětskými zkušenostmi se inspirovali Číňané, když v roce 2013 vytvořili svůj modul Měsíční palác-1. Ten zabírá 500 metrů krychlových. Má tři sekce a od sovětského modulu se liší hlavně tím, že jako potrava se tu používá i hmyz – konkrétně larvy potemníka moučného, lidově zvané moučný červ. Ty tvoří z 50 procent bílkoviny, což z nich dělá ideální proteinovou potravinu pro kosmonauty.

Vědci z obou zemí se teď rozhodli spojit síly a dosavadní modely ještě zdokonalit. Jak Life.ru připomíná, možnost dosáhnout soběstačnosti během pobytů ve vesmíru by znamenala velký průlom například pro Mezinárodní vesmírnou stanici, kam se v současnosti zásoby vozí ze Země. Veškeré moduly je ale třeba nejprve vyzkoušet v ostrých podmínkách vesmíru, protože výnosnost rostlin je zatím ověřena jen podmínkách zemské gravitace.

Indové chtějí tentokrát na Marsu přistát

Ve stejné době Indie oznámila, že do kosmu plánuje vyslat v nejbližších letech dvě velké expedice – na Mars a na Venuši. Přípravy cesty k Venuši už začaly, k Rudé planetě se kosmický aparát pravděpodobně vydá v letech 2021–2022.

Indický vesmírný program v posledních letech sbírá úspěchy. V roce 2014 dorazila po devíti měsících k Marsu indická sonda Mangalján a vstoupila na oběžnou dráhu. Indie se tak stala první zemí, které se podařilo navést na oběžnou dráhu Marsu svůj aparát hned na první pokus.

Při následující expedici na Mars Indové plánují vyslání sondy, která už vstoupí do atmosféry a přistane na povrchu planety.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi