Odchod od jádra se Němcům prodraží, rozhodl soud. Jde o 500 miliard pro firmy

Trojice firem, jež miliardové náhrady požaduje, se na ústavní soud obrátila kvůli rozhodnutí vlády a parlamentu zkrátit životnost jaderných elektráren. Tvrdily, že vláda porušila jejich ústavou garantovaná práva a část majetku se jim de facto vyvlastnila. 

Soud dal v úterý firmám částečně za pravdu. Upozornil na pochybení na straně vlády a části zákona o jaderné energetice prohlásil neslučitelné s ústavou. Nařídil také, aby se do 30. června 2018 příslušný zákon změnil.

Náhlá změna názoru

O ústupu od jaderné energetiky do roku 2022, s nímž tehdy provozovatelé jaderných elekráren souhlasili, rozhodla už v roce 2000 vláda sociálních demokratů a Zelených vedená kancléřem Gerhardem Schröderem.

V roce 2010 však kabinet konzervativní unie CDU/CSU a liberárních demokratů vedený Angelou Merkelovou prodloužil životnost jaderných elekráren až do roku 2036. Po neštěstí v japonské Fukušimě ale vláda jen o rok později otočila a vrátila se k roku 2022, s čímž tehdy už trojice provozovatelů nesouhlasila. Bylo to především kvůli rychlosti změny. 

Spolkový ústavní soud konstatoval, že vláda má právo rozhodnout o ústupu od jaderné energetiky. Zároveň přitom ale musí odškodnit energetické společnosti, například za investice učiněné v dobré víře na základě rozhodnutí o prodloužení životnosti jaderných elektráren z roku 2010, které zvrat ve vládní politice v roce 2011 znehodnotil. Právě taková pasáž ale současnému zákonu o jaderné energetice chybí.

Němci jdou po krku belgickým jaderným elektrárnám. Chtějí zavřít i Dukovany?

Stamiliardové náhrady

Rozhodnutí ústavního soudu otevírá cestu k tomu, aby provozovatelé jaderných elektráren u civilních soudů žádali náhradu. Její celková výše by se podle médií mohla pohybovat kolem 19 miliard eur (514 miliard korun). Ke stížnosti ústavnímu soudu se nepřipojil čtvrtý provozovatel jaderných elektráren – společnost EnBW, která je téměř výhradně vlastněná státem. Z odškodnění by ale mohla profitovat i ona.

Jestli nakonec firmy žaloby podají, není ale podle německých médií jisté. Firmy totiž zároveň s vládou vyjednávají o tom, kdo v budoucnu ponese jakou část zodpovědnosti za zpracování a uskladnění jaderného odpadu, a jsou v této věci zčásti odkázané na vstřícný přístup kabinetu.

V Německu je nyní v provozu osm jaderných reaktorů. Odklon od jádra byl prvním krokem v transformaci zdejší energetiky. V budoucnu by se měl snižovat i význam uhlí pro výrobu elektřiny, páteří pro zásobování energií by se měly stát obnovitelné zdroje. Ty se loni podílely z 30 procent na celkové výrobě elektřiny v zemi. V roce 2035 by měly pokrývat 60 procent německé spotřeby, do roku 2050 by to mělo být 80 procent.

Němci končí s atomem, elektřinu jim dodá ČEZ