Mrtvý bin Ládin i podpora gayů: Obama slaví poslední narozeniny ve funkci

Obama prosadil zdravotní reformu. | Reuters, EPA, ČTK

Jednou z velkých změn, kterou Obama ve funkci prosadil, byla zdravotní reforma. Ta zajistila každému Američanovi a zvláště těm chudým přístup k lékařské péči.

Na rozdíl od Evropy funguje zdravotnický systém v USA do jisté míry na komerční bázi. Zatímco byla reforma v zahraničí vnímána jako progres, v USA rozdělila společnost. Jablkem sváru se stal zejména požadavek, aby zaměstnavatelé (včetně těch náboženských jako např. církve) platili svým zaměstnancům antikoncepci - stejně jako to dělají s viagrou. To katolická církev i jiné křesťanské církve odmítly a chtěly výjimku ze zákona. Ta jim udělena nebyla a vleklá právní bitva mezi USA a náboženskými organizacemi trvá dodnes.

Nevoli americké veřejnosti též vzbudil fakt, že nová internetová stránka zřízená pro uživatele zdravotnického systému stála daňové poplatníky 2 miliardy dolarů (48,6 miliardy Kč) a v prvních týdnech beztak správně nefungovala.

Nejvýraznějším úspěchem je zřejmě normalizace vztahů s Kubou. | scom

Jako jednoznačný úspěch je pak možno vnímat značné zlepšení vztahů mezi USA a Kubou. 1. července 2015 Barack Obama oznámil, že formální diplomatické vztahy mezi oběma zeměmi budou znovu obnoveny.

Slavnostního otevírání americké ambasády v srpnu 2015 na Kubě se zúčastnil ministr zahraničí John Kerry (72), v březnu 2016 pak Havanu navštívil i Barack Obama. Stal se tak prvním americkým prezidentem od roku 1928, který na „ostrov svobody“ zavítal. Liberálně orientovaný americký list The New Republic označil normalizaci vztahů mezi USA a Kubou za „Obamův největší úspěch v zahraniční politice.“

Libyi naopak označil Obama za svou největší chybu. | Reuters, EPA, ČTK

„Pravděpodobně selhání v plánování, co se bude dít po intervenci v Libyi, i když myslím byla (intervence) správná věc,“ odpověděl Barack Obama na dotaz amerického novináře, co bylo největší chybou v době, kdy zastával funkci prezidenta.

V Libyi došlo v roce 2011 k revoluci, která zachvátila další arabské země. Série nepokojů dostala v médiích název „Arabské jaro“. Výsledkem libyjské revoluce byl brutální lynč diktátora Kaddáfího, kterého dav zabil přímo na ulici.

Kandidátka na post prezidenta USA Hillary Clintonová se následně před kamerami zprávě o smrti člověka smála. Nyní je Libye v rozkladu, o moc soupeří několik různých frakcí. Značnou část pobřeží navíc ovládá Islámský stát. Extremisté z této organizace v roce 2015 podřízli 21 chudých křesťanských rybářů, podle teroristů byli rybáři „křižáci“. Džihádista následně zkrvaveným nožem pohrozil směrem k Evropě.

Boj proti globálnímu oteplování | Reuters, EPA, ČTK

V srpnu 2015 Barack Obama oznámil tzv. Clean Power, což je projekt kladoucí si za cíl podporu obnovitelných zdrojů a snížení vypouštění škodlivých emisí z továren. Kromě zdravotních benefitů by měly americké rodiny díky reformě i mírně ušetřit. Obama označil plán za „nejvíce důležitý krok, který Amerika učinila v boji s globálním oteplováním.“

Prezident se jednoznačně postavil na stranu homosexuální lobby. | Reuters, EPA, ČTK

Barack Obama během svého prezidentského období velice aktivně podporoval homosexuální hnutí. V roce 2010 podepsal zákon umožňující homosexuálům v armádě veřejně mluvit o své orientaci a ve druhém funkčním období dokonce prosazoval tzv. homosexuální manželství, což bylo nakonec zakotveno i ve federálním zákoně a lidé jiné orientace tak získali možnost uzavírat legální svazky ve všech státech unie.

Federální zákon byl napaden odpůrci u ústavního soudu, ten ale dal za pravdu Baracku Obamovi, který prohlásil: „Toto rozhodnutí potvrzuje, čemu miliony Američanů již ve svých srdcích věří: Když je se všemi Američany zacházeno rovnoprávně, jsme všichni více svobodní.“ Ani rozhodnutí ústavního soudu však zemi nesjednotilo, spíše naopak. Odpor zvláště v jižanských státech vůči homosexuálním svazkům je veliký a někteří úředníci již dokonce raději zvolili vězení, než aby vydávali dokumenty potvrzující takovéto svazky.

V dohodě s Íránem sehrály klíčovou roli USA. | Reuters, EPA, ČTK

V červenci 2015 si administrace prezidenta Obamy připsala na účet další úspěch. Dohoda s Íránem, kterou podepsaly světové mocnosti (Rusko, Čína, Francie, Velká Británie, USA a Evropská unie) zakazuje získat Íránu jaderné zbraně. Na oplátku pak Západ zrušil některé ekonomické sankce.

Zatímco Evropská unie dohodu přivítala a vnímala ji jako jasný úspěch diplomacie, na němž se zásadní měrou podílely Spojené státy, na domácí půdě byl Obama kritizován za „slabost“. Dohodu též kritizoval spojenec USA na Blízkém Východě Izrael.

Proti mocné zbrojařské lobby ovšem Obama nezvítězil. | Reuters, EPA, ČTK

Měsíc po masakru na základní škole Sandy Hook v Newtonu, kde Adam Lanza postřílel 6 dospělých a 20 dětí ve věku 6 a 7 let, oznámil Barack Obama, že si přeje větší kontrolu zbraní v USA.

Mezi návrhy na omezení držení zbraní mezi obyvatelstvem zaznělo například zákaz prodeje automatických zbraní, zákaz prodeje určitých nábojů či větší tresty pro pašeráky zbraní. I to je však téma, které rozděluje americkou společnost. Značná část obyvatelstva vnímá právo na držení zbraní jako jednu ze základních amerických svobod a odmítá omezující návrhy. Velký vliv mezi poslanci má též National rifle association (NRA), což je nezisková organizace bojující za práva držitelů zbraní.

Usáma bin Ládin, kdysi nejhledanější terorista, zemřel 1. května 2011. | Internet

Spojené státy zaznamenaly triumf v desetileté válce s terorismem, když speciální komando v noci na 2.5. 2011 dopadlo a střelou do hlavy zabilo šéfa teroristické sítě Al-Káida Usámu bin Ládina. Nejhledanější zločinec světa byl usmrcen v opevněném úkrytu v pákistánském městě Abbottábádu, které se nachází na severu země nedaleko Islámábádu. Následně byl přepraven na americkou bitevní loď a pohřben do moře na neznámém místě. 

Spojenci USA, ale i Rusko sužované kavkazskými teroristy smrt bin Ládina přivítaly, stejně jako vlády Saúdské Arábie a Iráku. Z mnoha stran ale zároveň zazněla varování, že teroristické nebezpečí nezmizelo. To se potvrdilo spolu s rostoucí silou Islámského státu. Přesto je dopadení strůjce atentátu z 11. září 2001 považováno za úspěch Obamy i CIA.