8°C
Boeing slaví 100 let firmy. Není to jen legendární Jumbo Jet 747
Ačkoli je americká společnost Boeing známá hlavně jako výrobce dopravních letadel, její výrobní program je mnohem širší. Firma, kterou 16. července 1916 v Seattlu založil William Edward Boeing, totiž vyrábí i vojenská letadla a další techniku včetně radarů. Angažuje se i v kosmickém výzkumu. Boeing například v minulosti dodával techniku pro Apollo, později stavěl raketoplány a podílel se na budování Mezinárodní vesmírné stanice.
Lidé ho znají jako výrobce letadel, ať už civilních nebo vojenských. Jeho továrny dnes opouští například obří modely 747 Jumbo Jet (nyní i ve variantě 747-8 se zvýšenou kapacitou) a moderní dálkové 787 Dreamliner nebo menší stroje řady 737.
Boeing ale vyráběl či vyrábí také velkokapacitní vojenský transportní letoun C-17 Globemaster, stíhačky F-15 Eagle nebo F/A-18 Hornet či vrtulníky, ať už bojový AH-64 Apache nebo dopravní CH-47 Chinook.
Trh s civilními dopravními letadly je ale velmi konkurenční, Boeing zde musí neustále soupeřit s evropským Airbusem. Nejnovější prodloužený Jumbo Jet byl vlastně přímou reakcí na Airbus A380, největší stroj svého druhu, zařazený do služby před devíti lety.
Ale i u menších letadel je evropská konkurence nepříjemná a firmy se každoročně přetahují v počtu objednávek i dodaných strojů. Loni například Boeing dodal 762 letadel, o 127 víc než soupeř, kterému se ale sešlo víc objednávek.
Přitom tomu není dlouho, co to na trhu dopravních letadel vypadalo poněkud jinak. V 70. letech vedle sovětské konstruktérské školy, která se uplatňovala hlavně za železnou oponou, měl Boeing dva soupeře přímo na domácí půdě – Lockheed a McDonnell Douglas – a také rozdrobenou evropskou konkurenci. I přesto všechno si ale udržoval náskok, který vyústil v dominanci. Společnost Lockheed sice měla nadějný Tristar z roku 1970, komerčního úspěchu s ním ovšem nedosáhla a nakonec se v půlce 80. let z civilní sféry stáhla.
A McDonnell Douglas, který navázal na existenci firmy, jež dala světu první moderní dopravní letadlo (Douglas DC-3), se nakonec v roce 1997 stal součástí Boeingu. Tato fúze přitom byla jen jednou z několika podobných operací v historii společnosti ze Seattlu. Už v roce 1960 Boeing „spolkl“ výrobce vrtulníků Vertol Aircraft Corporation, v polovině 90. let pak Boeing získal leteckou a vojenskou část společnosti Rockwell, která vyráběla mimo jiné balistické střely Minuteman.
Skromné začátky giganta dneška
Dnešní Boeing, gigantická firma, která zaměstnává téměř 160 tisíc lidí a může se chlubit ročním obratem blížícím se stovce miliard dolarů (více než dvojnásobek českého státního rozpočtu), vyrostla přitom ze skromných začátků. William Boeing byl synem německého důlního inženýra Wilhelma Böinga a létání propadl v roce 1910. Tehdy se poprvé setkal s aeroplánem na letecké show. Spojil se s inženýrem Conradem Westerveltem a už v roce 1916 se jim podařilo pod značkou B&W vyrobit první hydroplán.
Společnost, již Boeing založil, se původně jmenovala Pacific Aero Products, své jméno jí dal zakladatel až o rok později. Koncem první světové války se Boeingu podařilo dodat americkému námořnictvu první cvičné stroje, čáru přes rozpočet mu ale udělal konec války a záplava vysloužilých vojenských strojů na trhu. Ve 20. letech se firma držela hlavně díky vojenským objednávkám, další dekáda pak přinesla rozvoj letecké dopravy a Boeing na to reagoval i slavným hydroplánem Clipper.
Těsně před válkou pak představil typ Stratoliner, první letoun pro přepravu pasažéru s přetlakovou kabinou, schopný létat ve velkých výškách. Slavné období firma zažívala za druhé světové války, kdy Boeing dodával americkému vojenskému letectvu tisíce slavných bombardérů B-17 a B-29. Po válce se firma musela potýkat se ztrátou vojenských objednávek na letadla, částečně je ale nahradily projekty protiletadlových a později balistických střel a také techniky pro lety do vesmíru.
Už koncem 40. let Boeing představil první proudový bombardér B-47 a v roce 1952 představil dosud létající B-52. Nová éra pak přišla v roce 1958, kdy Boeing vyvinul civilní proudový typ 707. O deset let později se objevil 747 Jumbo Jet, který se ukázal být „trefou do černého“. Koncem 60. let totiž řada firem včetně Boeingu koketovala s nadzvukovou dopravou, nakonec se ale ukázalo, že ekonomičtější, byť pomalejší stroj lépe uspokojí potřeby aerolinek.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.