Dívka může ven jenom v noci, jinak by ji zabilo slunce
Z domu vycházet jen v noci či od hlavy až k patě zahalená, aby na ni nedopadl jediný sluneční paprsek. Mít všude po těle tisíce pih a denně prožívat strach z rakoviny. To všechno musí snášet statečná mladá dívka ze San Diega Andrea Monroy (23).
Andrea trpí od narození vzácnou nemocí Xeroderma pigmentosum (XP), která postihuje po celém světě kolem 2 000 lidí. Tělu dívky schází ochranný systém proti škodlivému UV záření, což způsobuje, že je extrémně citlivá na sluneční paprsky, které by jí mohly způsobit i rakovinu kůže. Vážná choroba byla Andree diagnostikována v pěti letech poté, co jí po těle vyskákalo nezměrné množství pih.
Její rodiče následně udělali všechno pro to, aby byla Andrea v bezpečí. Protože nemůže ve dne vycházet ven, postarali se o to, aby nemusela chodit do školy, a zařídili jí domácí výuku. Po celém domě navíc nechali instalovat tónovaná okna, aby přes zatmavená skla sluníčko nemohlo projít. „Když jsem v místnosti, nechávaly se navíc zatažené závěsy,“ popsala sama dívka. „V každém směru byl můj život vždycky jiný,“ nechala se slyšet Andrea.
„Obvykle ve dne moc nevycházím, všechno můžu dělat až v noci,“ objasnila. Pokud ale přece jen musí někam jít během dne, pečlivě si celé tělo zahalí, na ruce natáhne zvláštní rukavice, a dokonce má i klobouk se speciálním ochranným plastem, který halí její tvář.
Za život už navíc Andrea Monroy ze San Diega v Kalifornii musela podstoupit 25 operací, při kterých jí lékaři odstranili rakovinné buňky. Také u ní probíhá léčba, která má rakovině předcházet. Její život tak opravdu není peříčko, Andrea však neztrácí elán a dobrou náladu a o svých zážitcích dokonce bloguje.
Má vlastní webové stránky a také kanál na YouTube s názvem NightLensBlog, na němž se snaží povzbudit ostatní lidi s podobnými problémy. „Myslela jsem si, že jsem jediná na světě s XP, ale uvědomila jsem si, že nejsem. Potkala jsem další se stejnou nemocí, jako mám já,“ říká Andrea.
Dokonce tvrdí, že jí její pihy a jizvy nevadí, i když se setkala s lidmi, kteří si ji kvůli nim dobírali. Prý své vady na kráse miluje a má pocit, jako by z ní dělali lepšího člověka. „Naučila jsem se milovat sebe samu,“ dodává hrdinka Andrea.
Trpím podobnou nemoci. Nemůžu se dívat na televizi, když mluví Kalousek. To okamžitě bliju. Jen se objeví v obraze, už mě natahuje k blití.
Také jsem do dnešního dne žil v přesvědčení, že čeština obsahuje čárky, háčky a jiná znaménka. 
