Turecko vyvolalo mimořádné zasedání NATO: Vstoupí Česko do války s ISIS?

Ankara se dosud bránila zapojit se do bojů proti IS, ale odhodlala se k nim po pondělním útoku, při němž zahynulo v pohraničním Suruçu 32 lidí, většinou Kurdů. K akci se přihlásil IS.

První nálety na cíle IS začaly v pátek a pokračovaly v sobotu. V pátek pak dala vláda příkaz k razii na teroristické kruhy ve 13 provinciích země a zatčeno při ní bylo na 590 lidí.

Ještě v pátek večer ale vzlétla turecká letadla také nad severní Irák a bombardovala základny a logistická stanoviště zakázané strany tureckých Kurdů Strana kurdských pracujících (PKK). Strana pak v sobotu ohlásila, že vystupuje z mírových jednání, protože podle ní ztratila smysl. Turečtí Kurdové bojovali za svá práva se zbraní v ruce 28 let a v roce 2012 se dohodli na zahájení mírových jednání. Ta od té doby moc nepokročila a současný vývoj je blokuje.

USA, které vedou leteckou koalici bojující proti IS v Sýrii, dnes ujistily, že Washington považuje PKK stále za teroristickou organizaci. Turecko má podle Bílého domu právo bránit se proti útokům kurdských povstalců. Mluvčí Bílého domu Ben Rhodes dnes také ocenil ochotu Turecka zasáhnout proti IS.

USA se nyní s Ankarou dohodly na zajištění pohraničního pásma, ze kterého bude IS vytlačen. Má jít o úsek dlouhý asi 100 kilometrů mezi městy Džarábulus a Máraa v provincii Halab, což je zhruba desetina syrsko-turecké hranice. Zóna má být široká 40 kilometrů. IS tak přijde o důležité zásobovací trasy a civilisté získají záruku bezpečného pohybu v příhraničních oblastech. Zónu budou zajišťovat hlavně americká letadla, pro něž dalo Turecko k dispozici základnu v Incirliku.

Sýrie se k této dohodě nevyjádřila. Prezident Bašár Asad pouze přiznal, že jeho armáda má problémy s doplňováním personálu. Musí prý redukovat své působení jenom na strategické oblasti. Asad vydal amnestii pro dezertéry a pro ty, kdo se vyhnuli povinné vojenské službě.

Turecko v neděli podniklo další letecké údery na cíle PKK v severním Iráku. Stíhačky F-16 například večer bombardovaly základny v Hakurku.

Turecká opozice považuje nové tažení Ankary proti Kurdům za snahu znovu v Turecku probudit protikurdské nálady, protože Ankara prý počítá s předčasnými volbami. Ty minulé se sice konaly v červnu, ale vítězné Straně spravedlnosti (AKP) se zatím nepodařilo dohodnout se s potenciálními koaličními partnery na vládě. Prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) se dostala do parlamentu poprvé a hned s 80 mandáty.

Článek 5 Severoatlantické smlouvy:

Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti.

Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.