Záhada vraždy Moniky a Klárky: Pitva mnohé napoví! I ta egyptská?

Podle prvních informací egyptských lékařů z Hurghady byly matka s dcerou otráveny. Žaludky jim prý rozleptal silný jed. Po necelém měsíci je všechno jinak. Proslýchá se (policie ani tuto verzi oficiálně nepotvrdila), že obě zemřely po zasažení elektřinou. Podle státního zástupce Legerského o tom svědčí závěry pitvy udělané v Egyptě i v Ostravě. Může to tak být? A co pitva vlastně ukáže?

Proč pitva?

Docent Alexander Pilin je přednostou Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. S reportéry Nedělního Blesku besedoval ve své kanceláři na pražském Albertově.

Podle jeho slov je smyslem a účelem pitvy zjistit, zda se jedná o přirozenou smrt, nebo ji vyvolalo onemocnění, úraz nebo otrava.

„Pokud při ní soudní lékaři dostanou nějaké podezření, vždy informují policii. Ta má dvě hodiny na to, aby dala své stanovisko – to je u pitvy, které se říká zdravotní. Soudní pitvu nařizuje policie, když má své důvody,“ vysvětlil docent Pilin.

„Intoxikace je vždy brána jako násilná smrt,“ připomněl zároveň.

Egyptská varianta

Pokud došlo k rozleptání žaludků matky s dcerou K., jak stanovila pitva egyptských lékařů, mohlo být podle slov Alexandera Pilina způsobeno kyselinou nebo louhem. „Kyanid rovněž přichází v úvahu, ale průjmy, o kterých hovořil otec rodiny, nevyvolá. Člověk se po podání velké dávky skácí v bezvědomí k zemi a zemře za pár vteřin.“

Po požití menšího množství kyanidu se dostaví palčivá bolest v ústech, zvracení, potíže s dýcháním, křeče a nevyhnutelná smrt. A pak docent Pilin objasní, že se v žaludku po otravě kyanidem skutečně naleznou ložiska poleptání sliznice.

Proč ale Egypťané přišli pouze s tímto závěrem a dál ho nerozvedli, nikdo neví. A záhad je víc.

Pitevní protokol

K podezřelému úmrtí člověka je vždy volán policejní vyšetřovatel. Ten přibírá znalce z oboru soudního lékařství. Z jejich spolupráce vznikne pitevní protokol. „Ten je doplněn o fotodokumentaci, která se pořizuje téměř u každé zdravotní a u všech soudních pitev,“ připomíná docent Pilin.

Pitevní protokol musí obsahovat zápis o prohlídce vnitřních dutin těla – lební, hrudní a břišní. Na orgánech, které lékař vyjme, pak hledá změny a zkoumá, čím byly způsobeny.

„To se neobejde bez laboratorních vyšetření,“ dodává pan docent. „Především histologického, kdy se na řezech tkáně, tenčích než lidský vlas, zkoumají pod světelným mikroskopem chorobné nebo úrazové změny.“

Následuje obvykle toxikologické, bakteoriologické a někdy i rentgenologické vyšetření. Výsledkem je souhrnná zpráva, pitevní diagnóza. Nabízí se otázka, zda ji od egyptské strany má naše policie. Zatím o tom nepadlo ani slovo.

Pondělní Blesk přináší podrobné informace o tom, jak pitva dokáže stanovit, že oběť zemřela po zásahu elektrickým proudem.

Podívejte se na videa:¨