Neuvěřitelný objev českých vědců: Voda ve vakuu vře a mrzne zároveň!
Vědci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR učinili velmi významný objev. Zjistili, že voda na planetách s nízkým atmosférickým tlakem vře i za nízkých teplot, rychle se přitom odpařuje a následně mrzne. Vzniklý led přitom stále dokola narušují bublinky z vroucí vody. Objev by podle vědců mohl pomoct při pochopení vesmírných procesů a zkoumání Sluneční soustavy.
Voda v podmínkách běžných pro planetu Zemi mrzne při teplotě 0°C a vře při teplotě 100°C. Čeští vědci si však začali lámat hlavu s tím, co se děje s vodou ve vakuu a nebo při extrémně nízkém atmosférickém tlaku. Snažili se pochopit, v jakém stavu se může nacházet voda například na ledem pokrytých měsících Europa a Enceladus.
Navrhli proto experiment a vydali se do Spojeného království za odpověďmi. Do speciální nízkotlakové komory na britské Open University umístili krabici s 12 litry vody a začaly se dít divy! „Když byla krabice v komoře a komora uzavřena, stačilo už málo. Jen vysát vzduch a čekat. Na co? Na moment, kdy se v krabici rozpoutá souboj fází,“ napsal na sociální síti X vedoucí týmu Petr Brož.
Jedinečný pohled
Průběh experimentu si vědci i natočili a jedná se o opravdu jedinečnou podívanou. Při nízkém tlaku totiž voda kvůli nestabilitě začíná vřít i při nižších teplotách. Kvůli vypařování však rychle chladne a to až k bodu mrazu. „A teď to podstatné. To, že se voda vaří a mrzne současně má důležité dopady na to, jak proces jejího zamrzání vypadá,“ napsal Brož. Zatímco na Zemi vodní plochy postupně zamrzají a ledová vrstva pomalu nabírá na tloušťce, ve vakuu je to jiné.
„Taky nám vzniká vrstva ledu... jenže pod ní se voda vaří,“ vysvětlil Brož. Pod ledem se tak hromadí bublinky vodní páry, kterým však v úniku brání zmrzlá vrstva. „A když se jich nahromadí dostatek, bum ho, prásk ho, křup ho...“ zjednodušil vědec. Bubliny led nadzvedávají a lámou, čímž se celý proces mrznutí zpomaluje, komplikuje a prodlužuje.
Díky novým zjištěním mohou lépe pochopit chování vody nejen na ledových měsících, ale třeba na Plutu. Podobné podmínky panují také na planetě Mars. A právě zde by mohla nová studie pomoci vysvětlit, jak by se chovala voda, pokud by se na povrchu v nedávné geologické minulosti ocitla.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.