Posolená cibule nebo ranní otužování: Znáte zapomenuté vánoční tradice?

Na Štědrý den se lidé dříve otužovali | iStock.cz

Naši předci se na Štědrý den ráno rádi otužovali. Tradovalo se totiž, že kdo se za rozbřesku omyl vodou z potoka, říčky, rybníka či studny, mohl se celý rok těšit pevnému zdraví. Ranní očista proto patřila k tradičním vánočním aktivitám.

Jestli se dívka v dalším roce vdá se dalo poznat u stromu | CNC/Jan Zázvorka

Když mladé slečny chtěly na Vánoce zjistit, jestli se v dalším roce provdají, vydávaly se obvykle ke stromům. Tento zvyk existoval v několika verzích. V jedné z nich musela vdavekchtivá dívka stromem zatřást a když se odněkud ozval psí štěkot a nebo vytí, mohla z toho směru čekat nápadníka. Jiná verze spočívala v tom, že se dívky shromáždily pod stromem a do jeho koruny házely dřevěnou hůl. Když se na nějaké větvi zachytila, znamenalo to, že svatba bude následující rok. Každý nepovedený pokus se pak bral jako další rok čekání.

Stejně tak se vdavky daly poznat podle patek vánočky | probio.cz

Podobnou odpověď mohl přinést i zvyk zahrnující patky vánoček. Ten se však praktikoval spíš v bohatších a početnějších rodinách, bylo k němu totiž potřeba upéct alespoň pět vánoček. Pokud totiž nesezdaná slečna během vánoční hostiny nasbírala aspoň devět okrajů, mohla se v dalším roce těšit na svatbu.

Na Štědrý den se tradičně nesmělo uklízet | istock.com

Vánoční úklid je klasickou součástí svátků téměř pro všechny. Ne vždy tomu však tak bylo. Lidé v minulosti totiž věřili, že spolu s odpadky a prachem by se z domu mohlo takto vynést i štěstí. Úklid na Štědrý den byl proto striktně zakázán, hrozila totiž celoroční smůla.

Podobně jako šupina pod talířem, předci věštili na Vánoce z hrníčků | Radka Buriánková

Budoucnost se však dala na Vánoce zjistit i jinak. Podobně jako je tomu dnes s rybí šupinou pod talířem, naši předci si pod sedm hrnečků umístili sedm různých předmětů. Podle toho, jaký si pak člověk vytáhl, takový měl mít rok. Mince znamenala bohatství, kousek uhlí nemoc, hřebínek nesnáze, šátek dlouhou cestu, dudlík příchod miminka, kousek chleba štěstí a prsten sňatek.

Jablka k Vánocům vždy neodmyslitelně patřila | shutterstock.com

Dnes je běžné si na Vánoce rozkrajovat jablka s cílem najít v nich hvězdičku. Dříve však o Vánocích měla ještě důležitější význam. Bylo zvykem jíst jablka pohromadě u štědrovečerního stolu. Mělo se tím utužovat rodinné pouto, protože každý člen rodiny, který během roku doslovně i obrazně zabloudil, si mohl vzpomenout, s kým na Vánoce jedl jablka a vrátit se.

K vánočním zvykům dříve patřilo i loupání jablek a házení jejich slupek | Profimedia

S jablky se pojí ještě jedna zapomenutá tradice. Před jídlem se jeho slupka loupala do spirály a čím delší byla, tím delší čekal člověka život. Oloupané slupky pak mladí lidé třikrát roztáčeli nad hlavou a házeli na zem. Když dopadla ve tvaru připomínající nějaké písmeno, mělo se jednat o první písmeno ve jméně jejich nastávajících.

Podle kousků cibule se prý dalo poznat počasí na celý další rok | istock.com

Pomocí této staré vánoční tradice se dalo zjisti počasí na celý rok dopředu. Stačilo k ní jen dvanáct plátků cibule. Každá z nich měla představovat jeden měsíc. Kousky se vyskládaly vedle sebe a na každý z nich se pak nasypalo trošku soli. Jestliže se sůl do rána rozpustila, znamenalo to, že odpovídající měsíc bude deštivý.