12°C
Kamarádšoft mezi vodáky se někdy zbytečně přehrává, rivalita existuje, říká olympionik Hradilek
Před čtvrt rokem ukončil profesionální kariéru, nudit se ale rozhodně nezačal. Kajakář Vavřinec Hradilek (37) teď maximum času věnuje rodině a žije přítomností, ačkoliv přiznává, že sledování Olympijským her v něm vyvolává nostalgii. Sám se účastnil dvou, z Londýna 2012 dokonce přivezl stříbrnou medaili. Na třetí už se ale kvalifikovat nezvládl, porazil ho tehdy Jiří Prskavec. „Vlastně mi to tehdy nevadilo, díky tomu, že jsem na Olympiádu nejel, jsem si udělal pilotní licenci a taky jsem tenkrát poznal svou současnou ženu. Takže díky, Jirko,“ směje se sympatický sportovec v novém díle pořadu Blesk Podcast.
Kajaku se vrcholově věnoval bezmála dvacet let, letos v dubnu se ale rozhodl skončit. „Necítím se bezprizorní, ale samozřejmě je to trochu zvláštní pocit. Všichni mě znají jako kajakáře, kterým teda snad i zůstanu. Jen už ne na té vrcholové úrovni. Dvacet let jsem dělal tohle a dalších minimálně dvacet budu holt vrcholově dělat něco jiného. Rýsují se projekty, kterým bych se chtěl věnovat a dělám vše pro to, aby to bylo něco, co mě udrží v té mojí komunitě. Vodu neopustím nikdy,“ naznačuje Hradilek.
Ačkoliv působí, že je vždy dobře naladěný, přiznává, že ani jemu se nevyhnuly černé myšlenky spojené s koncem kariéry. „Jasně, každý sportovec, když skončí, uvědomuje si, že ho čeká ještě spousta let aktivního života a napadne ho, co bude dál. To může často vést k nějakým negativním pocitům a myšlenkám. Měl jsem je i já, ale spíš v minulosti, dnes už nepřichází. Nejsem typ, co by se babral v minulosti ani budoucnosti,“ říká.
Dnes už bývalý profi kajakář nepopírá, že i finance jsou jedna z věcí, které musí sportovec s koncem kariéry řešit. „Určitě je to téma, kterým jsem se zabýval. V mém sportu, vlastně asi naštěstí, těch peněz není tolik, takže mi to dalo mantinely, když nějaké ty peníze přišly, jak s nimi zacházet. Dovedu si představit, že ve fotbalu nebo hokeji, kdy ti kluci hned po střední škole začnou vydělávat statisíce měsíčně, rychle přijdou o nějaké návyky a přehled. Během té aktivní kariéry se asi mají líp, ale ten střet s realitou po konci je nejspíš těžší," myslí si.
Manželku poznal díky Prskavcovi
Vávra, jak mu okolí nejčastěji říká, má sice spoustu různorodých zájmů, ať už jde o pilotování letadel, herectví nebo po účasti v loňském ročníku StarDance i tanec, kajak je mu ale stále nejbližší a prostředí vodáků vychvaluje do nebes. I v této partě ale prý rozhodně existuje rivalita. „Jasně, že existuje. Stoprocentně jsem se dostal do momentů, kdy jsem svému soupeři ne vyloženě nepřál, ale třeba jsem doufal, že to pokazí a mně tím pomůže. Je to normální, i když mám pocit, že to spousta lidí nerada přiznává. Myslím, že se ten kamarádšoft mezi námi až zbytečně přehrává. On tam je, to určitě, ale samozřejmě jsou chvíle, kdy tomu druhému zrovna nefandíte, protože chcete sám postoupit,“ přiznává.
Překvapivě ale jedním z takových momentů nebyl pro Hradilka okamžik, kdy ho z kvalifikace na třetí Olympijské hry vyřadil Jiří Prskavec. „To pro mě byl velmi zásadní moment v celém mém životě. Do té doby jsem si velmi těžko připouštěl, že se mi tohle stane, že se třeba na tu Olympiádu nedostanu. Byl to můj život a nevěděl jsem, co budu dělat, když se nekvalifikuju. Pak se to stalo a já byl překvapivě úplně v klidu. Říkal jsem si, co budu teda v létě dělat… A tak jsem si udělal pilotní licenci, potkal jsem svoji současnou ženu… Vlastně bych měl tomu Jířovi poděkovat,“ dodává se smíchem.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.