Hruška z napoleonských válek nebo tisíciletý dub vysazený kněžnou Libuší: Podívejte se na letošní kandidáty na cenu Strom roku

První soutěžící je lípa velkolistá nacházející se na nádvoří cisterciáckého kláštera ve Zlaté Koruně v jižních Čechách. Původní stavba byla vystavěna v gotickém stylu za vlády Přemysla Otakara II. V roce 1420 klášter vypálili husité. K této události se váže i legenda spjatá s místním velikánem. Po vyplenění Zlaté Koruny měli vojáci oběsit všechny mnichy na lípě nacházející se uprostřed nádvoří kláštera. Název památné lípy je odvozen od tvaru kapuce, do kterého jsou stočeny některé listy. Dle příběhu má strom za zavražděné mnichy truchlit a upomínat na tvar jejich oděvu svými stočenými listy. Pravdou je, že strom je o více než 200 let mladší. Vysazen byl nejspíše až během rozsáhlých barokních oprav.

Lípa Kapucínka upomíná na události husitských válek. | Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová

Tato beskydská dáma ční nad střechou staletého stavení, jehož obyvatelům nabízí příjemné posezení ve stínu. Díky zatvrzelosti předků se místu podařilo zachovat původní ráz vesnického stavení. Lípu srdčitou ohrožuje nejen rozšiřující se satelitní výstavba, ale také její velikost. Kmen s obvodem přes pět metrů je z části dutý a potřeboval by mechanicky zpevnit, aby unesl rozsáhlou korun a nesvalil se na dvorek u chalupy.

Lípa ční nad přilehlým stavením již stovky let. Nyní brání v rozšiřování satelitní sítě. | Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová

Tato 800 let stará pamětnice se nachází na okraji zaniklé obce Běleň v okrese Český Krumlov. Jedná se o nejstarší památnou lípu v jižních Čechách a zároveň je jedním z nejstarších stromů v celé České republice. Přestože nyní stojí mimo střed pozornosti, původně kolem ní vedla prastará kupecká stezka z Rakous přes Vyšší Brod k Nižšímu Brodu až do Českého Krumlova. Na začátku 50. let do její mohutné koruny uhodil blesk a její kmen z poloviny vyhořel. Lípa však roste dál a nyní v obvodu dosahuje skoro šest metrů.

Strom stojí u staré kupecké stezky vedoucí z Rakous do Českého Krumlova. | Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová

Do soutěže nejsou jednotlivé dřeviny vybírány jen dle stáří a velikosti, ale i podle zasazeni v krajině či v zahradě. Tento monumentální solitér jakoby hlídal hlavní vchod do Kinského zahrady v Praze. Před 180 lety jej zde nechali vysadit potomci slavného českého rodu. Za první republiky byla u stromu umístěna socha Čtrnáctiletá od sochaře Karla Dvořáka, která byla však poničena a odcizena. Po jejím nalezení ji úředníci uložili do depozitáře Muzea hlavního města Prahy. Nyní město plánuje zhotovit její kopii a osadit na původní místo, aby spolu s platanem vítala návštěvníky smíchovské oázy.

Město Praha plánuje před strom navrátit sochu Čtrnáctileté od Karla Dvořáka, která zde byla poprvé umístěna v roce 1928. | Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová

Za jinocha by se dal označit teprve sedmdesátiletý jasan ztepilý nacházející se na bývalém schwarzenberském statku Výštice u Českých Budějovic. V roce 2010 pozemek odkoupila rodina Pudichových a spolu s přáteli vyčistila zanedbané okolí stromu. Dnes se na statku pořádá mnoho akcí pro děti, mládež i dospělé. Díky Pudichlovým nejen statek, ale i strom ožily a jsou společně svědky nové radosti, zábavy i smutku.

V roce 2010 pozemek, na němž se jasan nachází, odkoupila rodina Pudichových. Dnes se nastatku konají akce pro rodiny. | Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová

Na rozcestí lesních cest u dnes již zcela zaniklé obce Popov u Jáchymova roste památná lípa. Dle archeologických výzkumů v jejím sousedství stál hostinec. Historici díky dochovaným pramenům zjistili, že měl být její kmen obkroužen lavicí a jeho koruna poskytovala dostatek stínu k příjemnému posezení. Místní na její kmen věšeli dle tradice svaté obrázky. Během jejího šestisetletého života se kmen vahou větví rozdělil na dvě poloviny. Architekti ve vzniklé průrvě postavili malý chodníček. Kvůli vzniklé deformaci se jedná o nejsilnější strom Karlovarského kraje.

Lípa se pod vahou koruny rozdělila na dvě poloviny. Ve vzniklé průrvě místní zbudovali malý chodníček. | Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová

Tento dub již přes půl století shlíží z kopce Strážnice na přilehlou dědinu Kozlovice. Strom dokázal vydržet různé rozmary počasí, ale v 80. letech jej málem skolila lidská hloupost. Nějaký nezbedník se pokusil kmen zevnitř vypálit. Naštěstí dub nehodu přežil a dnes se do něj vejdou čtyři lidi. Kozlovická pamětnice Marie Prudká o něm říkávala: „Je to dubisko valašisko tvrdé“.

Tento dub již přes půl století shlíží z kopce Strážnice na přilehlou dědinu Kozlovice. | Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová

K tak zvané Lukásově lípě rostoucí na Svitavsku se kvůli jejímu mohutnému obvodu váže legenda, která inspirovala v tvorbě i české národní obrozence. Pověst vypráví o místním hospodáři Lukásovi, který se na konci 17. století ukryl v dutině stromu, kde přepisoval zakázané české knihy a písně. Zpívající se jí říká kvůli tomu, že si Lukás měl při utajené činnosti sám prozpěvoval. Znělo to, jako kdyby zpíval přímo sám strom. Pod lípou sedával Alois Jirásek nebo Tereza Nováková a její příběh měl v plánu zhudebnit Bohuslav Martinů.

Pod lípou údajně sedával Alois Jirásek nebo Tereza Nováková a její příběh měl v plánu zhudebnit Bohuslav Martinů. | Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová

Jedinečným exemplářem nejen v soutěži Strom roku, ale i mezi českými botaniky je památný smrk nacházející se v brněnské přírodní zahradě. Oproti listnáčům smrky bývají choulostivé vůči emisím a lesním škůdcům. Tohoto jedince však žádná nemoc po 55 let netrápí. Odborníci se domnívají, že se jedná o jedince s výjimečnou genetickou výbavou. Nejenže je zkoumán na místní univerzitě, ale jeho semena jsou využívány k šlechtění nových odolných semenáčů.

Odborníci se domnívají, že se jedná o jedince s výjimečnou genetickou výbavou. | Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová

Nedaleko Brna se nachází další majestátní strom. Stoletá lípa malolistá přežila celé divoké 20. století. V roce 1990 se zástupci ekologického sdružení Manner rozhodli její zanedbané okolí vyčistit. O 15 let později ve spolupráci s místním knězem vystavili kapličku zasvěcenou sv. Cyrilu a Metoději. Dnes se zde konají společenské akce a P. Jan Hanák zde slouží mše.

Spolek s místním knězem vystavili malou kapličku, kde se pořádají pravidelné mše. | Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová

Opravdovým kmetem mezi stoletými dřevinami je tisíciletý dub nacházející se u kostela ve Stochově. Dle pověsti jej zde nechala v roce 903 vysadit kněžna Libuše, když se narodil její prvorozený vnuk Václav. Přestože se děti ve školách učí, že spolu s manželem Bořivojem přijali v Řezně křesťanství, žena ctila staré pohanské tradice. Legenda dále praví, že semenáček měl být zaléván pouze vodou, ve které byl koupán malý Václav. V roce 1887 byl před strom umístěn podstavec s pískovcovou sochou sv. Václava, která je na místě k vidění dodnes.

Dle pověsti jej zde nechala v roce 903 vysadit kněžna Libuše, když se narodil její prvorozený vnuk Václav. | Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová

Jediným zástupce ovocných stromů je hrušeň obecná stojící ve svahu kopce Velká Baba u jihomoravských Sivic. Vysazena byla před 240 lety za účelem triangulačního bodu. Říká se, že z ní jedli hrušky už napoleonští vojáci. Stejně jako mnohé další stromy ji potkal stejný osud žhářství. Všechny tyto hanebné pokusy přežila, a přestože je kvůli statice svázaná ocelovými pruty, dále plodí sladké hrušky. Je oblíbeným místem pro vycházky a spousta zamilovaných si u ní vyznává lásku.

Říká se, že z ní jedli hrušky už napoleonští vojáci. | Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová