9°C
Bojují o každý den!
Na letošního 21. dubna pět dětí nikdy nezapomene. Musely se dívat na vraždu a nablízku nebyl nikdo, kdo by jim pomohl. Vrahem byl jejich otec a strýc v jedné osobě, zavražděnou byla matka tří z nich.
Zachránila je jejich teta Emilie Dreslerová, která si děti své mrtvé sestry vzala do péče. A to i přesto, že má dvě vlastní a ani korunu nazbyt. Teď společně bojují, aby měli z čeho žít.
Křik sousedky tehdy uslyšeli lidé venku na ulici, na místo bleskově přijeli policisté i záchranka. Pavle Ernestové (†20) už ale nedokázal pomoci nikdo. Vykrvácela z patnácti hlubokých ran nožem, které jí zasadil otec jejích dětí.
Předehra zločinu
Roman Sklenář (33), Pavlin přítel, se v práci nikdy nepřetrhl, a že zaměstnání vystřídal opravdu hodně. V pekárně kradl a pár měsíců si odseděl, později pracoval i v mlékárně. Pavla ho ale vždycky přijala zpátky. Svoji nebyli, i když spolu měli tři děti – Veroniku (4), Ludvíka (3) a Kristýnku (2). Matka jim nechala svoje dívčí jméno a Sklenář proti tomu nic neměl. Když přišel začátkem roku znovu o práci, začal pít a hrát na automatech. A taky kradl – doma. Rozprodal nábytek a dokonce i dětské hračky. Když už doma nic nebylo a děti chodily jen v jednom oblečení, podlehla Pavla jeho naléhání a svěřila – kvůli sociální nouzi - děti do domova v Kamenici nad Lipou.
Zlom v životě
„Ona mu odkývala vždycky všechno, co chtěl,“ říká Pavlina sestra Emilie Dreslerová (30). „Chtěla rodinu udržet pohromadě za každou cenu.“
Obě sestry se po nějaké době dohodly, že děti v domově nenechají, že se o ně podělí. „Já jsem si k sobě domů vzala Ludvíka s Veronikou a Pavla se Sklenářem se měli zatím postarat jen o nejmladší Kristýnku. Ale ani to nefungovalo.“
Sklenář nenechal ani pití ani hraní. Když Pavlu několikrát zbil, přistěhovala se s dvouletou Kristýnkou k Emilii. V bytě 2+1 rázem žili tři dospělí, tři děti Pavly a s nimi Nikolka (11) s Danielou (5) Dreslerovy. I když Tomáš (35), Emilčin manžel, přes týden zedničil v Praze, moc místa k životu v bytě neměli, ale srovnali se.
Hrůzné dopoledne
„Žili jsme, jak se dalo, já jsem byla na pracáku, občas jsme si s Pavlou našly práci na pár dní – třeba lepení krabiček. Dělaly jsme i v noci, ale dostaly jsme za to i šest tisíc, což pro nás byly veliké peníze,“ vzpomíná Emilie.
Dne 21. dubna odešla na úřad práce a Sklenář toho dokázal využít. Vetřel se do bytu s tím, že chce něco dát dětem. Nikdo neví, o čem se svojí družkou hovořil, ví se jen, že s sebou přinesl nůž, kterým ji začal bodat. Když ho zlomil, vzal ze zásuvky v kuchyni jiný a pokračoval. Pavla se bránila, křičela, marně zápasila s vrahem. Všech pět dětí v hrůze přihlíželo vraždě, mají ji před očima dosud. „Veronika i teď ještě občas řekne, že maminka asi zlobila a tatínek do ní řezal nožem,“ se slzami se svěřuje Emilie Dreslerová.
Vrah daleko nedoběhl, chytili ho ještě tentýž den v jakési prachatické putyce. Dostal třináct a půl roku. Když se bude dobře chovat, nemusí si je odsedět celé...
Bez prostředků
Emilie Dreslerová a její muž Tomáš se z hodiny na hodinu ocitli před volbou – mají dát Pavliny děti do péče státu? „Nikdy bych na to nepřistoupila, jsou přece i moje,“ rezolutně říká Emilie Dreslerová. Od státu dostává mateřskou na Kristýnku po sestře Pavle – 7600 korun (od 1.7. byla snížena na 3800), sociální příplatek 3190 korun (od 1.7. snížen na 859) a dětské přídavky. Na nejstarší Nikolku 610 korun, na všechny ostatní děti 500. Je třeba ještě připočíst příspěvek na bydlení – 189 korun. Může z toho vyžít sedmičlenná rodina?
Hodně nadějí vkládali Dreslerovi do sirotčího a pěstounského příspěvku. Jenomže ten nelze získat bez rozhodnutí soudu, který děti musí svěřit do péče nové rodině. Prachatický okresní soud o celé věci rozhodl až o čtyři měsíce později a děti manželům Dreslerovým svěřil. Právní moci nabylo soudní rozhodnutí 8. září. To znamená, že díky pomalému jednání soudců v Prachaticích stát na Dreslerových a jejich »nových« dětech ušetřil kolem tří set tisíc korun. Už je nedostanou, dávky se zpětně nevyplácejí.
Kdyby nebylo lidí
„Kdybych neměla kamarádky, nemohli bychom vyžít,“ přiznává Emilie Dreslerová. „Ale pomáhají nám i úplně cizí lidé, přinesou šaty nebo boty, hračky i jiné věci. Jsme za to moc vděční. Vždyť o tom, jak umřela Pavla, se tady v Prachaticích mluví dodnes, snad každý o tom ví. Jenom páni soudci asi ne, jinak by jim rozhodování přece nemohlo trvat tak dlouho.“
Témata:
Dobrý den všem. Předem bych se chtěla představit. Jmenuji se Nikola Krivková a tento článek je o mé tetičce Pavlínce. Předem bych se chtěla omluvit. Chtěla jsem vám všem odepsat již dříve ale pokaždé když jsem najela na tuto stránku, bylo to pro mě moc smutné a nedokázala jsem to. Každopádně bych strašně moc chtěla poděkovat lidem co nám pomohly a na této stránce se nás zastali. Pavlínka byla úžasný člověk. Byla milá,hodná,pomáhala lidem kolem sebe... Moc nám tu všem chybí. Dětičky se mají úplně úžasně. Moje skvělá maminka se o ne krásně stará. Jezdí na tábory, dobře se učí a jsou šťastné. Jsem strašně ráda, že můžu být dcerou tak úžasné ženy jako je moje maminka. Sice jsem dříve dělala nějaké ty puberťácké vylomeniny ale vím že mě maminka vychovala moc dobře. A věřím že takhle vychová i ostatní děti. Verunku,Ludvíka a Kristýnku beru jako svoje vlastní sourozence. Jsou přeci u nás již od malička. Takže pro lidi co by tohle zajímalo, tak se máme všichni moc dobře. Ještě jednou chci poděkovat všem lidem co nám pomohly, nebo se nás zastali. Jsem vám moc vděčná. Strašně jste nám pomohly. Ať vás všechny provází štěstí po celý váš život. Nikola Krivková 19 let.