Je to peklo, píše Češka ze srbského vězení

Gabriela Ahmeti, Češka z Jindřichova Hradce provdaná za Albánce, a její spoluvězeňkyně přežívají tak, že se balí do mokrých prostěradel. V kufru jejího auta našli celníci přesně 8957,92 gramu heroinu. Teď Gabriela napsala zoufalý dopis Blesku.

Usnesení Obvodního soudu v Subotici o této kauze, které se Nedělnímu Blesku podařilo získat, podepsala předsedkyně senátu Terzija Novak 4. června. Má necelé dvě stránky, ale život změnit může. Zejména pašerákům drog. Změnil ho i Gabriele Ahmeti. Ta už od června sedí v cele v Subotici a pomoc hledala svým dopisem u redakce Nedělního Blesku. V listě popisuje strašné podmínky, které musí snášet, má obavy o svůj život. „Prosím, pomozte mi vrátit se ke své rodině a do své země. Jsem vězněná na místě, kde nejsou žádná lidská práva, podmínky k přežití jsou tu katastrofální, stejně jako lékařská péče. Chci pryč z tohoto pekla,“ píše Gabriela Ahmeti. Je ale její příběh příběhem nevinné ženy, nebo chladně kalkulující pašeračky drog?

Chuť poznat svět

Gabriela odešla ve svých osmnácti z Jindřichova Hradce a zakotvila jako pečovatelka v domově seniorů v Linci. Vyučená servírka se zavedla dobře. Byla pečlivá, přesná a dokázala s lidmi soucítit. Uměla jazyky, ve svém volnu překládala a dost vydělávala.

Albánec Ahmeti, kterého si po krátké známosti vzala, utekl z Kosova před válkou. V Linci šéfoval partě kopáčů a asfaltérů, většinou svých krajanů. Svatba prý byla skromná, dva svědci a Gabrielina babička a matka, která se sňatkem viditelně nesouhlasila. Z Ametiho strany se obřadu nezúčastnil nikdo. Gabriela nicméně své nové příbuzné poznala, několikrát se k nim podívala, i když sama. Její muž zůstal v Rakousku.

Změna partnera

Před zhruba třemi lety došlo v Gabrielině životě k podstatné změně. Potkala svého dalšího, tentokrát životního muže a zase to byl Albánec! Seznámili se přes internet. Vazir Colukay Salih Batyqi z Prizrenu (kterého Srbové hledají jako válečného zločince) pozval Gabrielu k sobě. Prý by spolu mohli začít podnikat, v Kosovu je spousta možností, jen je třeba překonat snahu Srbů o izolaci jejich někdejší provincie včetně překážek, které kladou podnikatelům ze zahraničí. A to prý by se Češce podařit mohlo.

Vazir postupem času přestával před svojí přítelkyní cokoliv tajit. Anebo už tehdy rozehrával svoji hru. Svěřil se jí, že pracuje ve zvláštní policejní jednotce Rosa, specializované na boj s drogovými řetězci.

Gabriela Ahmeti tvrdí, že je nevinná. Opravdu se stala obětí drogové mafie?

Osudová cesta

29. května se měla Gabriela setkat v Budapešti s člověkem, pro kterého překládala. Jejich schůzka tak spěchala, že si dokonce dojela domů k rodičům vypůjčit jejich auto, své měla v opravě. Jenomže z Maďarska – a nikdo neví proč – pokračovala Gabriela Ahmeti do Bělehradu.

Jela jako obvykle při svých cestách do Kosova přes maďarsko-srbský přechod Horgoš, na kterém ji při návratu za dva dny zatkli. Překročila ho už nejméně osmkrát. „Vždycky mě tam svléknou při osobní prohlídce i z kalhotek,“ svěřila se jednou své kamarádce. „Hrozně jim vadí moje albánské příjmení.“
Nedělnímu Blesku se podařilo zjistit, že po zatčení a po objevení téměř devíti kilogramů heroinu ve svém voze vypověděla Gabriela zhruba toto: V Bělehradě odevzdala překlady a na naléhání jistého člověka mu vůz přes noc svěřila do opatrování („u nás se hrozně krade...“). Druhý den s ním poobědvala a vyjela zpět. Na přechodu Horgoš její cesta skončila.

Kilogramy smrti v autě

Heroin byl uložen ve čtrnácti plastových balíčcích za tapetováním kufru a na vnitřních stranách zadních blatníků. Ten, kdo tam drogu ukryl, si dal záležet. Látkové obklady byly naprosto neporušené, každý balíček přichycen zvláštní lepicí páskou, která prý neutralizovala pach drogy před cvičenými psy.
Gabriela stále tvrdí, že je nevinná. Ve styku s ní je český konzul z velvyslanectví v Bělehradě a ministerstvo zahraničních věcí v Praze o jejím případu ví a sleduje ho. „Paní Ahmeti po našem zastupitelském úřadu právní pomoc nežádá, neboť si najala svého advokáta. Naše velvyslanectví jí proto pomáhá zejména v komunikaci s místními úřady,“ stojí ve sdělení tiskového odboru ministerstva.

Záhada za záhadou

Zdá se, že celá záležitost má zajímavé pozadí. Jak Nedělní Blesk zjistil, Vazirova skupina Rosa asi před třemi měsíci zlikvidovala gang drogových pašeráků, zatčeny byly desítky lidí. Několik dní poté se kdosi vloupal do ústředí Rosy, ukradl 46 kilogramů zabaveného heroinu, dokumenty a značnou částku peněz. V kosovském Prizrenu i Prištině se v této souvislosti hovoří o spolupráci některých albánských policistů se srbskými celníky, protože drogy znamenají obrovské peníze.

Možná že Gabriela byla nevědomým bílým koněm, za kterým mohla následovat skutečná dodávka. O Vazirovi se ví, že Gabriela je jeho přítelkyní a to, že »jede v pašování«, by mu zlomilo vaz. Anebo naopak – on i Gabriela skutečně rozjeli svoje podnikání, ale za hranicí zákona? Rozhodnout by měl soud v Subotici, který se bude konat koncem září.