Nejhorší povodně od roku 1997: Jaké budou ty letošní?

Červenec 1997 - Nejtragičtější záplavy 20. století, které od 5. do 16. července postihly třetinu ČR, nejvíce Moravu a východní Čechy. V povodí Moravy a Odry spadlo za pár dní místy až přes polovinu ročního úhrnu srážek. Zaplaveno bylo 536 měst a obcí v 34 okresech. Kvůli velké vodě zemřelo 50 lidí a celkové škody přesáhly 63 miliard korun. Symbolem tragédie se stala obec Troubky, kde zahynulo devět lidí.

Červenec 1998 - Mohutné přívalové deště v noci na 23. července způsobily především v okresech Rychnov nad Kněžnou a Náchod povodně. Srážky dosahovaly rekordních výšek, například v Deštném v Orlických horách spadlo za 24 hodin 204 milimetrů srážek. Hladina nejvíce rozvodněných toků stoupla místy až o tři metry nad normál. Zemřelo šest lidí, zaplaveno bylo 30 obcí, škody dosáhly téměř dvou miliard korun.

Březen 2000 - Tající sníh a vydatné srážky výrazně zvedly hladiny řek téměř v celé republice, nejhorší situace byla na severu Čech a Moravy. Škody dosáhly zhruba 2,5 miliardy korun, zahynuli dva lidé.

Srpen 2002 - Po rozvodnění řek deštěm začaly 7. srpna mohutné záplavy, které během deseti dnů postihly více než třetinu ČR (nejvíce utrpěly jižní, střední a severní Čechy). O život přišlo 17 lidí, škody byly vyčísleny na 73,1 miliardy korun. Značné škody vykázala zejména Praha a kraje Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský a Ústecký. Celkem se záplavy projevily v deseti regionech. Nejtragičtěji skončily jihočeské Metly a středočeské Zálezlice, které voda zničila téměř celé.

Březen 2006 - Koncem března způsobilo velké množství tajícího sněhu ve středních a nižších polohách spolu s intenzivními dešti rozsáhlé záplavy. Nejvíce stoupla hladina na Dyji, Moravě, Labi a Ohři. V sedmi nejpostiženějších krajích (Jihočeském, Ústeckém, Středočeském, Pardubickém, Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském) platil stav nouze do 19. dubna. Celkové škody byly vyčísleny na 5,6 miliardy korun, záplavy si vyžádaly devět obětí.

Červen 2009 - Vytrvalé a vydatné deště způsobily povodně koncem června nejprve v Olomouckém, Moravskoslezském a Jihočeském kraji. Velká voda ale až do začátku července postupně postihly i Vysočinu, Zlínský, Ústecký a Liberecký kraj. Povodně způsobily škody za více než 8,5 miliardy korun, zemřelo 15 lidí, devět z nich na Novojičínsku.

Květen 2010 - Českou republiku postihly ve dvou vlnách záplavy, první přišla vlivem silných dešťů v polovině května, další začátkem června. Nejvíce byla postižena Morava a severní Čechy. Záplavy si vyžádaly šest lidských životů, škody překročily zhruba pět miliard korun.

Srpen 2010 - Po vydatných deštích zasáhly 6. srpna povodně sever Čech, zejména Liberecko a Děčínsko. Do 8. srpna 2010 zahynulo pět lidí, další dva se pohřešovali. Škody přesáhly deset miliard korun. V nejhůře postiženém Libereckém kraji voda zaplavila 79 obcí, což je více než třetina kraje.

Červen 2013 - Vydatný déšť zvedl hladiny většiny toků v Čechách, pršet má dále. Záplavy znemožnily provoz na desítkách silnic, zejména v jižních, středních a západních Čechách, kvůli vodě je zcela nebo částečně uzavřena na více než deseti místech i železnice. V Třebenicích u Prahy zemřela žena v podmáčené chatě, která spadla. Kvůli současné povodňové situaci se dnes večer sejde vláda.

Škody v metru činily při záplavách v roce 2002 téměř 7 miliard

V srpnu 2002 Praha bojovala s pětisetletou vodou. Při kulminaci řeka Vltava pokrývala 2877 hektarů, tedy 5,8 procenta metropole (při normálnímu stavu je to jen 527 hektarů).

Největší škody voda tehdy způsobila pražskému metru, které bylo z větší části zaplavené, ačkoli podle dřívějších ujištění mělo podobným katastrofám odolat. Voda začala metro plnit v podvečer 13. srpna, přitom ještě den předtím tehdejší primátor Igor Němec (ODS) uklidňoval Pražany, aby se nebáli metrem cestovat. Voda v podzemní dráze kulminovala 15. srpna, zatímco v tu dobu již hladina Vltavy v Praze klesala.

Po povodni nefungovalo 25 stanic metra, tedy zhruba polovina. Zcela nebo zčásti voda zaplavila 16 z nich (sedmnáctá stanice - Smíchovské nádraží - zaplavena nebyla, odčerpávala se z ní však voda, která v menším množství prosákla). Nejvíce poškozena byla trasa B. Výpadek stanic, spojený s uzavírkami komunikací, ochromil pražskou dopravu. Po odčerpání vody a opravách byly stanice postupně otevírány během sedmi měsíců.

Celkový odhad škod v pražském dopravním systému činil zhruba 7,14 miliardy korun, z toho škody v samotném metru byly odhadnuty na asi 6,86 miliardy korun.

Při vyšetřování "kauzy metro" se dospělo k závěru, že za škody nebude nikdo stíhán, nejvyšší státní zastupitelství v roce 2006 potvrdilo rozhodnutí policie a žalobce, kteří vyšetřování příčin zatopení odložili. K závěru, že zaplavení se nedalo zabránit vhodnější manipulací na vltavské kaskádě, dospěl i nezávislý konzultant OSN Jaroslav Balek.