Všechno je v háji, pláčou zatopení lidé
Dlouhých třináct let se obyvatelé Troubek snažili zapomenout na hrůzu, kterou prožili v roce 1997. Když včera ráno znovu stáli nad zatopenou obcí, jen těžko hledali slova a bránili se slzám.
„Žena z domu ani nechtěla odejít i když tam máme vodu už po pás. Přitom ještě v jednu v noci byla na poli za obcí jen trocha vody. Ve tři už jsem ji ovšem měl v baráku. Dopravil jsem do bezpečí děti a pak jsem nakonec přemluvil i manželku,“ řekl Blesku troubecký občan Jiří Dohnal (36). „Všechno je to v háji,“ povzdechla si jeho žena Miroslava (33). Od povodní v roce 1997 se prý sottva vzpamatovali pomalu začínali volněji dýchat. „Všechno jsme měli nový a teď je to zas pryč. Málem jsem úplně zkolabovala. Je to šílený,“ konstatovala Miroslava Dohnalová. Dům sice s manželem a dětmi opustili, v Troubkách ovšem zůstali. „Zůstáváme. Nemůžeme odejít úplně. Budeme u rodičů v nejvýše položené části obce,“ konstatovala žena.
Oni nehledají viníka, jde o to, že za 1. jejich dům, či pozemek je v této lokalitě naprosto neprodejný, 2. lidé v Čechách jsou připoutáni ke svému majetku a nedokáží se stěhovat z místa na místo, tak jak to dělají třeba lidé v západních zemích, kde je naprosto normální se stěhovat za prací. Je tomu bohužel tak, takže budou muset trpět, s tím nikdo nic nenadělá. Z.