Atentáty, které změnily svět

Abraham Lincoln
Autor: rvs - 
28. 8. 2008
16:54

Motivů atentátů je mnoho. Politické, náboženské, osobní. Pro ty, proti nimž jsou namířeny, se ale dělí především na úspěšné a neúspěšné.

Shawn Robert Adolf, Tharin Gartrell a Nathan Johnson, kteří údajně atentát na demokratického kandidáta Obamu připravovali, byli denverským žalobcem Troyem Eidem označeni za neškodné narkomany, kteří svůj záměr nebyli schopni uskutečnit.

Objevili se ale mnozí atentátníci, kteří byli dostatečně fanatičtí, odhodlaní nebo šílení na to, aby svůj vražedný záměr proměnili v realitu. Připomeňme si aspoň některé z těchto osudových událostí.


Abraham LincolnAbraham Lincoln | wikipedia.org

Abraham Lincoln, americký prezident (12. 2. 1809 - 15. 4. 1865)

Již od počátků své politické kariéry se 16. prezident USA razantně zasazoval o zrušení otroctví na území Spojených států amerických.

Tento spor mezi odpůrci a příznivci otrokářství vyústil v Občanskou válku mezi otrokářskými jižními státy sdruženými v Konfederaci proti státům severním, sdružených v Unii. Konfederace byla nakonec donucena ke kapitulaci a otrokářství bylo ve všech státech zrušeno.

Dne 14. dubna, pět dnů po skončení Občanské války navštívil Lincoln s manželkou slavnostní představení ve washingtonském divadle, které se mu stalo osudným. Ve 22 hodin jeden z herců, který byl fanatickým přívržencem Jihu, vtrhl do lóže a z těsné blízkosti prezidenta střelil dvakrát zezadu do hlavy. Ve zmatku, který nastal, potom atentátník, herec John Wilkes Booth, utekl.

Až za dvanáct dní ho vojáci chytili a zastřelili. Ukázalo se, že atentát byl spiknutím, na kterém se kromě Bootha podílelo ještě dalších devět lidí. Šest spiklenců bylo odsouzeno k smrti. Jeden z nich zemřel ve vězení a zbylých pět bylo popraveno.


Franz FerdinandFranz Ferdinand | abl

František Ferdinand d'Este, následník rakousko-uherského trůnu (18. 12. 1863 - 28. 6. 1914)

František Ferdinand Karel Ludvík Josef Maria arcivévoda Rakouský - Este
byl synovcem rakouského císaře Františka Josefa I. V zemích Koruny české vlastnil panství a zámky Konopiště a Chlum u Třeboně.

28. června 1914 byl v bosenskémSarajevu na něho a jeho manželku vévodkyni Žofii z Hohenbergu spáchán atentát, kterému oba podlehli. Atentát připravila skupina srbských nacionalistů, vykonal jej Gavrilo Princip, který byl následně vězněn ve vojenské trestnici Terezín, kde také zemřel.

Tento slavný atentát se stal záminkou pro začátek první světové války v Evropě, při níž zemřelo 8,5 milionu vojáků.

 


RasputinRasputin | wikipedia.org

Grigorij Jefimovič Rasputin, ruský pravoslavný mystik (9. 1. 1869 - 16. 12. 1916)

Rasputin sice původně pocházel ze sibiřské sedlácké rodiny, ale získal velký vliv na ruského cara Mikuláše II. a jeho ženu carevny Alexandry Fjodorovny. Jeho funkce by se dala označit jako důvěrný poradce.

Když car Mikuláš II. musel sám odjet do války, řídila stát carevna a Rasputin. Ten ji údajně dokonale ovládl a nařizoval jí, co má dělat.

30. prosince 1916 byl v Petrohradě na Rasputina spáchán atentát. Mezi jeho vrahy patřil poslanec Státní dumy Vladimír Puriškevič a kníže Felix Jusupov, manžel carovy neteře.

Rasputinova smrt se stala legendou. Vrazi se jej snažili otrávit cyankáli ve víně a koláčích, ale jed na něj z nejasných příčin nepůsobil. Poté jej třikrát střelili a tělo vhodili do řeky Něvy.

 


Alois RašínAlois Rašín | wikipedia.org

Alois Rašín, československý ministr financí (18. 10. 1867 - 18. 2. 1923)

Za Rakousko-uherské monarchie byl Rašín za svou vlasteneckou činnost opakovaně vězněn a za 1. světové války byl dokonce jako účastník 1. odboje odsouzen k smrti. Trest mu byl nejprve zmírněn na 10 let a v roce 1917 byl dokonce amnestován.

Po vzniku samostatného Československa se Rašín stal ministrem financí. Rašín získal pověst budovatele státu a stabilizátora rozvrácených poválečných státních financí. Byl taktéž tvůrcem měnové odluky a podporoval politiku rozpočtové úspory a deflace. Dostal se do sporu s některými legionáři, ve kterém použil i svého známého rčení, že za práci pro vlast se neplatí.

18.2. 1923 Alois Rašín stává obětí atentátu, když je u svého bytu v Žitné ulici střelen do zad Josefem Šoupalem, členem komunistické strany. Jakýkoliv přímý podíl KSČ na atentátu se ovšem nepodařilo prokázat. Rašínův zdravotní stav byl podle lékařů beznadějný, přesto Rašín bojoval o svůj život až do 18. února 1923, kdy zemřel.

 


Reinhard HeydrichReinhard Heydrich | wikipedia.org

Reinhard Heydrich, zastupující říšský protektor (7. 3. 1904 - 4. 6. 1942)

Atentát namířený proti nezpochybnitelnému tyranovi může být těžko definován jako zločin. V tom se atentát na Heydricha vymyká ostatním podobným případům.

Reinhard Tristan Eugen Heydrich byl prominentní nacista a mezi vůdci říše se mu podařilo udělat skvělou kariéru. Byl blízký spolupracovník Heinricha Himmlera, druhý nejvyšší představitel SS, generál policie, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti a Bezpečnostní služby a také zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava.

Heydrich byl jedním z hlavních architektů holocaustu a prosazoval brutální perzekuce vůči "neloajálním a nepřátelským živlům". V lednu 1942 předsedal konferenci ve Wannsee, na které bylo dohodnuto usmrcení miliónů lidí židovské národnosti ve vyvražďovacích táborech smrti (např. Majdanek, Treblinka, Osvětim, Chelmno atd.).

Dne 27. května 1942 při jeho cestě z Panenských Břežan na ruzyňské letiště na něj v Praze-Libni provedli atentát českoslovenští parašutisté, vyslaní československou exilovou vládou v Británii. Zprvu jeho zranění nevypadala vážně, dokonce se pokoušel pronásledovat atentátníky. Po operaci se úspěšně zotavoval, pak se však objevily nečekané komplikace, na jejichž následky zemřel - jednalo se o otravu krve. Heydrich byl pohřben s poctami na hřbitově invalidů v Berlíně.

 


GándhíGándhí | wikipedia.org

Móhandás Karamčand Gándhí (2. 10. 1869 - 30. 1. 1948)

Gándhí byl jeden z největších politických a duchovních vůdců Indie a indického hnutí za nezávislost. Prosazoval filozofii aktivního, ale nenásilného odporu, založené na jógínském principu ahimsá (nenásilnost), která nakonec 15. srpna 1947 dovedla Indii, do té doby britskou kolonii, až k vyhlášení nezávislosti.

Po vyhlášení nezávislosti a rozdělení do té doby celistvého území na muslimský Pákistán a hinduistický Hindustán, vygradovaly dlouhodobé násilné střety mezi muslimy a hinduisty až ve válku mezi oběma zeměmi. Ta se rozpoutala poté, co pákistánské vojenské jednotky vtrhly do Kašmíru, jehož právní statut nebyl prozatím vyřešen. Indická vláda reagovala mimo jiné tím, že zastavila převod 550 milionů rupií do Pákistánu, který byl součástí dohody o rozdělení. Gándhí na protest vyhlásil další ze svých časově neomezených hladovek, dokud se obě strany nedohodnou a neusmíří. Indická vláda tak nakonec zrušila své rozhodnutí a peníze do Pákistánu poslala.

Transakce ale vzbudila rozhořčení mezi představiteli hinduistické komunity, kteří kritizovali vládu i Gándhího za zbytečné ústupky Pákistánu. Skupina hinduistických radikálů s vazbami na organizace Hindú mahásabha a Ráštríj svajamsévak sangh se rozhodla Gándhího odstranit.

První pokus o bombový atentát 14. ledna 1948 byl neúspěšný. 30. ledna však hinduistický aktivista Nathuram Gódsé zastihl Gándhího při večerní procházce v Novém Dillí a usmrtil jej třemi ranami z revolveru.

Vrah se okamžitě dobrovolně vzdal policii. V soudním procesu byl později odsouzen k smrti oběšením a 15. listopadu 1949 popraven.

Při Gándhího pohřbu kráčel za jeho rakví milionový průvod. Popel z Gándhího těla byl podle hinduistické tradice vhozen do řeky Gangy.


Kennedy těsně před atentátemKennedy těsně před atentátem | Archiv

John Fitzgerald Kennedy, americký prezident (29. 11. 1917 - 22. 11. 1963)

Snad nejznámnější atentát světa se odehrál 22. listopadu 1963 v texaském městě Dallas ve 12:30 místního času. Kennedy byl smrtelně zasažen ostřelovací puškou, když v rámci kampaně pro prezidentské volby 1964 projížděl ulicemi Dallasu v otevřeném voze doprovázený svou manželkou, texaským guvernérem Johnem Connallym a jeho manželkou Nellie. Guvernér Connaly byl při útoku zraněn také, ale přežil.

Vyšetřování Warrenovy komise (1963-1964), Zvláštního výboru pro vyšetření atentátu Sněmovny reprezentantů (1976-1979) a různých vládních agentur došla k závěru, že atentát na 35. prezidenta Spojených států amerických spáchal Lee Harvey Oswald, bývalý příslušník Námořní pěchoty Spojených států. Střílel z nejvyššího patra budovy skladu knih Texas School Book Depository, která se v okamžiku atentátu nacházela v zádech prezidentské kolony.

Mezi možné aktéry v pozadí atentátu patří komunistický režim Fidela Castra, Sovětský svaz, mafie, Kennedyovi političtí odpůrci a tajné služby. Skutečné důvody atentátu se ale vypátrat nepodařilo a většina tvrzení se až do dnešních dnů pohybuje pouze v oblasti spekulací. Pravděpodobný střelec Lee Harvey Oswald se k ničemu nepřiznal a byl zavražděn dva dny po zadržení, Dva dny po svém zadržení byl však, během převozu do věznice a za přítomnosti televizních kamer, zastřelen Jackem Leonem Rubinsteinem. Oswald údajně inklinoval ke komunismu a do roku 1962 dokonce nějaký čas pobýval v Sovětském svazu.

Atentát na mimořádně populárního prezidenta vyvolal celosvětový ohlas. Pohřbu 25. listopadu 1963 se účastnilo přes 90 zástupců zemí z celého světa, Sovětský svaz nevyjímaje.


Martin Luther KingMartin Luther King | wikipedia.org

Martin Luther King, bojovník za práva afroameričanů (15. 1. 1929 - 4. 4. 1968)

Martin Luther King byl americký baptistický kazatel, jeden z nejvýznamnějších vůdců Afroamerického hnutí za lidská práva. Vedl bojkot autobusové dopravy v Montgomery, s cílem zrovnoprávnit afroamerické cestující. V roce 1963 se zúčastnil pochodu na Washington, kde pronesl svůj slavný projev "I Have a Dream". V roce 1964 obdržel Nobelovu cenu míru za své úsilí o ukončení rasové segregace a diskriminace prostřednictvím občanské neposlušnosti a jiných nenásilných praktik.

Atentát byl spáchán 4. dubna 1968 v 18:01 při Kingově projevu na balkóně motelu Lorraine v Memphisu v Tennessee a vedl k vypuknutí nepokojů ve více než 60 městech.

Dva měsíce po vraždě byl na letišti Heathrow zadržen podezřelý James Earl Ray a okamžitě byl převezen do Spojených států, kde byl za vraždu Martina Luthera Kinga odsouzen na 99 let vězení.

Kingova pohřbu se zúčastnilo asi 300 000 lidí, tehdejší americký prezident Johnson mezi nimi chyběl.


Robert KennedyRobert Kennedy | wikipedia.org

Robert Francis Kennedy, americký senátor (20. 11. 1925 - 6. 6. 1968)

Robert Francis Kennedy byl jedním ze dvou mladších bratrů prezidenta USA Johna F. Kennedyho, který jej jmenoval do své vlády jako ministra spravedlnosti. V roce 1964, rok po smrti svého bratra, byl Robert F. Kennedy zvolen do Senátu za stát New York a o čtyři roky později kandidoval na prezidenta. Vystupoval proti rasové diskriminaci, prosazoval smlouvu o nešíření jaderných zbraní, navrhl koncept nové politiky vůči Latinské Americe a poukazoval na nemorálnost a nesmyslnost vietnamské války.

Kennedy dosáhl významného vítězství na cestě ke kandidatuře na prezidenta za Demokratickou stranu 4. června 1968, když zvítězil v primárkách v Jižní Dakotě a Kalifornii. Poté, co promluvil ke svým příznivcům 5. června časně z rána z balkónu v hotelu Ambassador v Los Angeles, směřoval do kuchyně, aby tam některé z nich pozdravil. V úzké chodbě plné lidí vytáhl Sirhan B. Sirhan, 24letý mladík původem z Palestiny, malý revolver a Kennedyho střelil do hrudi.

Robert Kennedy je pohřben na Arligtonském národním hřbitově ve Washingtonu.


MountbattenMountbatten | wikipedia.org

Louis Mountbatten, britský politik (25. 6. 1900 - 27. 8. 1979)

Admirál flotily Louis Francis Albert Victor Nicholas Mountbatten byl významný britský šlechtic, námořní velitel a politik. Zastával nejvyšší velitelské funkce během druhé světové války. Po válce byl posledním vícekrálem a prvním generálním guvernérem Indie. Poté zastával funkce prvního námořního lorda a šéfa obranného štábu.

V roce 1979 se stal obětí atentátu, který na něj připravili členové Prozatímní irské republikánské armády.


John LennonJohn Lennon | wikipedia.org

John Lennon, člen Beatles (9. 10. 1940 - 8. 12. 1980)

John Lennon bal zpěvákem a frontmanem legendární britské skupiny The Beatles. Poté, co se v roce 1970 Beatles rozpadli, se manželé Lennonovi natrvalo přestěhovali do New Yorku.

Dne 8. prosince 1980 okolo 22:50 Johna Lennona před branou jeho domu těžce postřelil duševně nemocný Mark David Chapman, kterému se Lennon několik hodin předtím podepsal na své nové album. Chapman zezadu zavolal "Pane Lennone!". Když se Lennon otočil, Chapman na něj sedmkrát vystřelil.

Mnohočetné střelné rány způsobily vícečetná zranění včetně roztříštěné levé lopatky a průstřelu plic. Nejhorším zraněním však bylo přetnutí krční tepny, které bylo příčinou ztráty asi 80% krve. Lennon zemřel těsně před 23. hodinou při převozu do nemocnice.


Anvar SadatAnvar Sadat | wikipedia.org

Anvar as-Sádát, egyptský prezident (25. 12. 1918 - 6. 10. 1981)

Sádát se v roce 1952 se podílel na svržení krále Farúka I při tzv. Egyptské revoluci. Roku 1977 přijal z popudu Spojených států jednání s Izraelem, s cílem najít mírové řešení Egyptsko-izraelského konfliktu. O rok později podepsal dohody, jež vedly k Egyptsko-izraelské mírové smlouvě. Za to získal, společně s izraelským premiérem Beginem, Nobelovu cenu míru.

Egypt byl za Sádátova funkčního období otevřený Západu a do země proudil příliv západního kapitálu. Očima fundamentalistických muslimů byl Sádát viděn jako zrádce Islámu.

Dne 6. října 1981 byl na as-Sádáta spáchán úspěšný atentát.


Mohammad Ali RajaiMohammad Ali Rajai | wikipedia.org

Muhammad Alí Radžáí, íránský prezident (15. 6. 1933 - 30. 8. 1981)

Radžáí v září 1979 jmenován nejprve ministrem školství, o rok později jej parlament zvolil předsedou vlády a v létě 1981 byl zvolen prezidentem Iránu.

Dne 3. srpna 1981 se ujal úřadu a hned 30. srpna byl spolu s předsedou vlády Bahonárem zabit při pumovém atentátu.


Indira GándhíováIndira Gándhíová | abl

Indira Gándhíová, indická ministerská předsedkyně (19. 11. 1917 – 31. 10. 1984)

Na jaře 1966, poté co se Indira Prijadaršini Gándhíová stala indickou ministerskou předsedkyní, ji populační exploze v zemi ji vedla k úvahám o zvýšení mezinárodní prestiže. Snažila se ho dosáhnout podporou proindických hnutí v okolních zemích, snahou o sestrojení atomové zbraně a kosmickým výzkumem. Přikázala tvrdé zásahy proti Sikhům, snažícím se o získání nezávislosti Paňdžábu na Indii.

Politika Indíry Gándhíové vůči menšinám se však nakonec obrátila proti ní a 31. 10. 1984 byla zavražděna. Úspěšný atentát byl o sedm let později spáchán i proti jejímu synovi a pokračovateli ve stranické i státní funkci Rádžívu Gándhímu.


Olof PalmeOlof Palme | abl

Olof Palme, švédský premiér (30. 1. 1927 - 28. 1986)

Švédský sociálnědemokratický politik Sven Olof Joachim Palme sice pocházel z bohaté stockholmské rodiny, ale proslul výrazně levicovým smýšlením a kontakty se zeměmi socialistického bloku, včetně tehdejšího Československa. Kritizoval například americkou válku ve Vietnamu a roce 1968 rovněž ostře odsoudil okupaci ČSSR vojsky Varšavské smlouvy.

Přestože byl Palme mezi značnou částí Švédů značně oblíben, sklidil za své názory i množství kritiky, a to jak od pravice, tak od extrémní levice.

Olof Palme byl zastřelen v centru Stockholmu 28. února 1986, když se spolu se svou manželkou vracel domů z kina. Jeho vražda vedla k největšímu a také nejdelšímu pátrání v historii Švédska, přesto ale dosud nebyla objasněna. Hlavní podezřelý, Christer Pettersson, zemřel v září roku 2004 a v roce 2011 bude zločin podle švédských zákonů promlčen.


Yitzhak RabinYitzhak Rabin | abl

Jicchak Rabin, izraelský premiér (1. 3. 1922 - 4. 11. 1995)

V době působení Jicchaka Rabina se zlepšily vztahy Izraele s Palestinou, Jordánskem i Sýrií. Snaha o uzavření mírových dohod s Organizací pro osvobození Palestiny vedenou Jásirem Arafatem přinesla sice Rabinovi udělení Nobelovy ceny míru, ale rovněž značný odpor u ortodoxních židovských organizací jako byl Likud, Rada židovských osad Ješa a hnutí Guš Emunim.

Po podepsání Izraelsko-palestinské dohody na podzim roku 1995, která znamenala stažení izraelské armády z určených palestinských měst, které následně přešly pod palestinskou správu, se na obou stranách opětovně zvedla vlna kritiky. Nakonec byl Jicchak Rabin 4. listopadu 1995 zavražděn pravicových židovským radikálem Jigalem Amirem na demonstraci na podporu mírového procesu na Náměstí králů v Tel Avivu.

"Každý Žid, který ponechá svůj lid nebo území nepříteli podobně jako Rabin, musí být zabit," řekl Jigal Amir při své výpovědi před izraelským soudem.


Pim FortuenPim Fortuen | abl

Pim Fortuyn, nizozemský politik (19. 2. 1948 - 6. 5. 2002)

Wilhelmus Simon Petrus Fortuijn byl liberální nizozemský politik a bývalý marxistický univerzitní učitel, který se netajil svou homosexualitou. Vešel ve známost veřejnými projevy, psaním knih a novinových článků. V roce 2002 byl horkým kandidátem na křeslo nizozemského ministerského předsedy.

Fortuyn se stavěl proti přistěhovalectví, a to z kulturních důvodů. Tvrdil, že konzervativní a striktně náboženská muslimská kultura a velice liberální, na svobodu jednotlivce orientovaná, nizozemská společnost nemohou dost dobře fungovat dohromady.

6.5.2002 ve věku 54 let byl zavražděn Volkertem van der Graafem. Útok se udál na parkovišti pred sídlem rozhlasové stanice v Hilversumu, kde byl právě Fortuyn na interview. Útočník byl pronásledován svědky a zatknut policií krátce poté, stále se zbraní. Několik měsíců později Volkert van der Graaf u soudu přiznal a prohlásil, že svůj čin spáchal, "aby ochránil holandské muslimy před perzekucí".


Theo van GoghTheo van Gogh | INT

Theo van Gogh, nizozemský reřisér a spisovatel (23. 7. 1957 - 2. 11. 2004)

Theo van Gogh byl nizozemský režisér, publicista, spisovatel, televizní producent, herec a zanícený liberál. Pocházel z rodiny slavného nizozemského malíře Vincenta van Gogha.

Nadělal si množství nepřátel svojí kritikou agresivního islámského radikalismu na území Nizozemska a porušování lidských práv v islámském světě. Muslimy častoval nadávkou 'geitenneukers' což v překladu znamená přibližně "ti, kteří souloží s kozami". Islám a východní náboženství považoval za hrozbu a vyčítal světu liberální postoj k němu.

Thea van Gogha delší dobu provázely výhružky smrtí ze strany islámských fanatiků, Tvrdil, že by přece nikdo nezabíjel vesnického blázna, jako je on.

Nakonec byl ale skutečně zavražděn. 2. 11. 2004 v Amsterodamu byl na cestě kolem do práce zastřelen islámským fanatikem marockého původu, Mohammedem Bouyerim. Ten na van Gogha patnáctkrát vystřelil, poté mu nožem prořízl hrdlo a do břicha mu vbodl 'rozsudek smrti' za urážku proroka Mohammeda.


Foto:  Archív

Bénazír Bhútová, pákistánská opoziční politička (21. 6. 1953 - 27. 12. 2007)

Bývalá premiérka Pákistánu a pozdější opoziční politička byla obviňovaná z totální zkorumpovanosti, kvůli níž byla také dvakrát odvolána z premiérské funkce. Zároveň ale byla také až zbožně uctívaná širokými masami Pákistánců. Do země se vrátila po osmiletém pobytu v exilu s cílem ucházet se o prezidentské křeslo a získat znovu politickou moc, kterou její rodina dříve disponovala.

Poprvé se Bhutová stala terčem atentátu 18. října, těsně po svém návratu z exilu ve Velké Británii a ve Spojených arabských emirátech. Nakonec byla zabita na předvolebním shromáždění v Rávalpindí. Atentátník po ní nejdříve střílel, poté odpálil bombu připevněnou na svém těle. Exploze si vyžádala 20 mrtvých z řad přihlížejících. Podle úřadů je možné, že samu Bhuttovou ve skutečnosti zabil náraz do kličky střešního okna, na niž ji odhodila tlaková vlna po explozi bomby.

Následující nepokoje si vyžádaly téměř pět desítek životů a škody způsobené rabováním a žhářskými útoky se počítají v desítkách milionů dolarů. Z atentátu na expremiérku byla obviněna teroristická organizace Ak-Káida. Tajným službám se údajně podařilo zaznamenat telefonát, v němž vůdce teroristů Bajtulláh Mahsúd útočníky chválí. "Byla to úžasná práce. Ti hoši, co ji zabili, byli odvážní," řekl údajně Mahsúd.


NůžNůž | wikipedia.org


Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Aktuálně: Konec kauzy Čapí hnízdo - Státní zástupce zastavil stíhání Andreje Babiše

Další videa