Video se připravuje ...
Zdroj: Blesk - Jan Jedlička, Magdalena Škapová
Senát dnes řeší, kdo usedne na křeslech předsedy a místopředsedů. Šéfem Senátu byl popáté zvolen Miloš Vystrčil (ODS). Místopředsedy Senátu byli znovu zvoleni Jiří Drahoš (STAN), Jiří Oberfalzer (ODS) a Ladislav Václavec (ANO), nově pak předseda lidovců Jan Grolich.
Místopředsedy Senátu byli znovu zvoleni Jiří Drahoš (STAN), Jiří Oberfalzer (ODS) a Ladislav Václavec (ANO), nově pak předseda lidovců Jan Grolich.
V čele Senátu zůstane Miloš Vystrčil (ODS), předsedou byl dnes zvolen popáté. Stejně jako při předchozí volbě neměl protikandidáta, získal 69 ze 77 odevzdaných hlasů, tedy o sedm více než při minulé volbě šéfa horní parlamentní komory před dvěma lety.
Vystrčil v kandidátské řeči vyslovil přání, aby Senát zůstal vzpřímený, zachoval si svou identitu, charakter a sebevědomí. „Jinými slovy bych si přál, abychom se v uvozovkách nikdy nenechali koupit, abychom nikdy nepodléhali tlakům zvnějšku nebo abychom měli velkou odolnost,“ uvedl staronový předseda horní komory.
Senátoři by podle Vystrčila měli být vytrvalí ve svém jednání, rozhodovat se správně bez ohledu na následky, tedy hlasovat i pro nepopulární opatření, a neoplácet neférová vyjádření o horní komoře a jejích členech. Měli by být zároveň nadějí, stát si za svým a hájit hodnoty svobody a demokracie, uvedl Vystrčil. Senát by měl podle něj plnit svou roli opraváře zákonů, ochránce ústavy a soudní nezávislosti.
Svou nominaci označil Vystrčil za velkou čest a výsledek dosavadní spolupráce. „Cítím i velkou odpovědnost. Nejsem dokonalý, protože nikdo není dokonalý. Úplně není v mých silách, abych se nějak významně změnil,“ přiznal Vystrčil. „Nemyslím si, že prostor pro mé zlepšování je úplně malý,“ dodal vzápětí.
„Projev vaší důvěry beru jako dobrý začátek a velmi si toho vážím,“ uvedl. „Ta odpovědnost se zvětšila,“ dodal k tomu, že získal více hlasů než při minulé volbě do čela horní parlamentní komory.
Poprvé byl Vystrčil do čela Senátu zvolen v únoru 2020. Nastoupil na místo po Jaroslavu Kuberovi (ODS), který o měsíc dříve náhle zemřel. Podruhé byl zvolen v listopadu 2020, nedlouho poté, co naplnil Kuberovu misi na Tchaj-wan navzdory tlaku pevninské Číny či tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, který Vystrčila přestal zvát na Hrad. Místo v čele Senátu obhájil i v letech 2022 a 2024.
Místopředsedy zůstanou Jiří Drahoš (za STAN), Jiří Oberfalzer (ODS) a Ladislav Václavec (ANO). Nováčkem ve vedení Senátu se stal předseda KDU-ČSL a jihomoravský hejtman Jan Grolich.
Před volbou vedení horní komory nejprve složilo ústavou předepsaný slib 26 senátorek a senátorů, kteří byli podobně jako Grolich letos zvoleni nově či opakovaně. Doplnili tak 54 dosavadních senátorů, jichž se letošní volby netýkaly.
Senát zůstane s 80 členy nekompletní kvůli tomu, že Nejvyšší správní soud ve středu zrušil výsledek senátních voleb na Žďársku včetně opětovného zvolení Josefa Klementa (KDU-ČSL) kvůli chybám některých tamních volebních komisí a nařídil hlasování opakovat.
Právě Klement byl přitom i dosavadním předsedou senátorského klubu lidovců. Do jeho čela tak nastoupila nově Eva Rajchmanová, senátorka za Hodonín.
Senát ve čtvrtek čeká také volba předsedů výborů a komisí. Nově mají vzniknout komise pro bezpečný a odolný stát, která nahradí podvýbor pro vnitřní bezpečnost a integrovaný záchranný systém, a komise pro lidskoprávní agendu. První z těchto komisí má vést někdejší policejní prezident Martin Červíček (ODS), druhou dosavadní předseda školského výboru Jiří Růžička (za TOP 09). Počet výborů se nezmění.









Vystrčil nééééééé , kamarádi , já tobě a ty mně proto je to zamořené klíšťaty