Rakušan by zvyšoval daně. Havlíček „děkuje za diskusi“, Macinka se jí nebrání

Vláda v pondělí projedná, schválí a představí veřejnosti návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová nechtěla v neděli v Partii Terezie Tománkové prozradit zamýšlenou výši deficitu. Mluví se ale o zhruba 370 miliardách korun.

Prezident Petr Pavel jen chvíli před tím v předtočeném rozhovoru na CNN Prima NEWS v rozhovoru s Terezií Tománkovou naznačil, že rozpočet na příští rok zřejmě vetovat nebude, ale nabádá politiky, aby začali snižovat deficity, což půjde podle Pavla pouze přes razantní reformy.

„Neočekávám to od této vlády, ale jsem přesvědčen o tom, že jakákoli další vláda, která přijde, bude muset vypít ten kalich hořkosti a přijít s reformami, které budou řadu lidí možná bolet, budou se těžko prosazovat, těžko vysvětlovat, ale nepůjde to bez nich,“ řekl Pavel na Primě.

Rakušan: Zvyšme daně

Ráznější byl ve svém vyjádření předseda hnutí STAN Vít Rakušan – vicepremiér ve vládě Petra Fialy. Mluvil o politické sebevraždě před blížícími se volbami. Zkritizoval zrušení superhrubé mzdy, které prosadily v minulém období společně ODS a ANO. „Rozhodnutím tehdejší trochu zvláštní parlamentní většiny jsme přišli o příjem bezmála 120 miliard korun,“ kritizoval své politické soupeře za jejich rozhodnutí a dodal, že jsme stále v začarovaném kruhu.

Politika Prezident Pavel přiznal pochybení směrem k vládě. Vztahy se narovnávají, čeho se však bojí? Bude další veto?

Cesta ven z něj podle Rakušana může vést i cestou zvýšení některých daní.

„Musíme se bavit i o tom, jestli nemá přijít nějaká velká daňová reforma. Chceme změnit daňový systém a umíme si představit - opět to řeknu otevřeně - že (vyšší by mohlo být – pozn. redakce) zdanění rizikových záležitostí, jako je tabák, majetku ale v žádném případě vyšší zdanění práce. Je to diskuse, ke které já vládu vyzývám,“ deklamoval ve studiu Rakušan.

„Starostové prosazují chytré daně a stabilní, motivující podnikatelské prostředí,“ tweetoval pak po debatě.

Havlíček: Fatální nesouhlas

„Děkuju za tu diskusi, je to konstruktivní, ale fatálně s vámi nesouhlasím,“ reagoval hned vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček z hnutí ANO. Jen cesta zvyšování daní podle něj totiž není cesta k uzdravení financování státu.

„Motorem růstů musí být soukromý sektor, podpora investic, deregulace, tlak na snižování inflace -  snižování regulované složky energií a šetření na úřadech státu úspory státu na úřadech,“ míní Havlíček, že kombinace těchto a dalších kritérií je nezbytná podmínka ke směřování k nižším deficitům. „Podmínka k tomu, abychom dosáhli seriózního hospodářského růstu,“ doplnil.

Po diskuzi Havlíček na sociální síti na občanské demokraty i STAN kvůli daním zaútočil: „Zatímco ODS chce ohrozit bezpečnost, ekonomiku, zdravotnictví i sociální smír, Starostové na to jdou rovnou přes zvyšování daní,“ tweetoval.

Video se připravuje ...

Kalousek v Epicentru: o důchodech, rozpočtu i o tom, co neskousl na Pavlovi

Zdroj: Vera Renovica/Blesk

„Bez zásadních změn na straně příjmů, tedy především v oblasti daní, nejde zlepšit situace našeho rozpočtu,„ míní také Marián Jurečka, bývalý předseda lidovců, exministr práce a sociálních věcí ve vládě Petra Fialy a tedy bývalý koaliční partner Starostů a ODS. O změnách daní promluvil v Partii Terezie Tománkové.

Motoristé jako vládní rebelové? 

Podle předsedy ODS Martina Kupky vláda rozpočtu „nakládá“ dalšími a dalšími výdaji. O ekonomickém růstu v podání současné koalice pochybuje.

Šéf Motoristů Petr Macinka odmítl v premiérovém dílu Nedělní debaty ČT zvyšování daní – vyjma například daně z tabáku. Sám ale očekává ve vládě podle svých slov zásadní debatu o strukturálních reformách – bez nich by mohli mít podle Macinky Motoristé problém se schvalování rozpočtů na příští roky.

„Budeme mít návrhy, které budeme chtít v rámci koalice odsouhlasit. Kdybychom nic nenavrhovali, s ničím nepřišli, tak se obávám toho, že bychom museli zvýšit daně,“ řekl Macinka s tím, že efektivnější financování chtějí v oblasti zdravotnictví, školství – u kterého zmínil například inkluzi či možnost vrátit zpět karenční (neplacenou) dobu při marodění, která byla v minulosti tři dny.