Ministr Červený pro Blesk: Nejsem žádná figurka! Proč Turkovi nechal kancelář?

Blesk: V únoru jste se stal ministrem. Zasáhl Váš vstup do politiky nějak vaši rodinu? Ať už kampaň před loňskými volbami, nebo teď ministerská funkce? Co na to říká okolí? 

Červený: „Samozřejmě je to teď časově hodně náročné. Vzhledem k tomu, že jsem jeden z těch politiků, kteří kampaně berou vážně, tak jsem si všechna volna vybíral na stání u stánků, schůzky a telefonáty, což samozřejmě moje žena moc neocenila. Nicméně jsem byl rád, že to mělo poměrně velký úspěch, a to, že jsem se stal ministrem, pro mě byl logicky samozřejmě ještě větší zásah. Protože jako poslanec máte alespoň některé ty dny, kdy se nezasedá v Poslanecké sněmovně nebo nejsou výbory, trošku volnější. Jako ministr už pak opravdu jedete od brzkého rána do pozdního večera. Té práce je skutečně hodně, na což jsme si museli zvyknout a naučit se to málo společného času, co nám pro sebe zbývá, co nejvíc využít. Byli jsme také pod mediálním tlakem. Musel jsem rodině vysvětlit, aby ne všechny ty nadpisy článků brali tak vážně a občas taky brali ten obsah s rezervou. Já jsem na to víceméně zvyklý, ale pro okolí to občas musí být těžké, když jsem v těch médiích, ale to zná asi každý Motorista.“

Překvapilo vás, jak moc práce na ministerstvu je?

„Spíš mě překvapilo, že tam jsou ještě, a teď nebudu specifikovat, například nedořešené projekty z roku 2009. Ale já to vnímám tak, že je to prostě součástí té politické hry. Politik to zkrátka musí akceptovat a my se s tím teď i s (vládním zmocněncem pro Green Deal – pozn. red.) Filipem Turkem musíme popasovat.“

On v rozhovoru pro Blesk říkal, že jste přáteli a spolubojovníky z volební kampaně. Vnímáte to stejně?

„Ano, my jsme se opravdu během té kampaně hodně spřátelili. Moje historie u Motoristů sobě nezačíná tím, že bych byl něčí syn, já jsem svou pozici získal asi opravdu čistě díky své práci. Nejprve pozici předsedy Středočeského kraje. Takže jsem pak vedl naši kampaň ve středních Čechách a společně s Filipem jsme vlastně trávili velké množství času pohromadě, to znamená, poznali, kdy jsme zažili kritické i pozitivní chvíle, a to vás zkrátka opravdu sblíží. Realizovat volební kampaň, kdy vůči nám byla vedena mediálně-politická válka, bylo opravdu náročné.“

Vratka výdajů za zrušenou zelenou úsporám: Čas je jen do půlky měsíce!

Máte i společné názory?

„Jak jsem již prezentoval několikrát. Nemáme na začátku společný názor na všechno, ale když někde Filip něco předtím prohlásil a já to zopakuji, tak to není takové: »dostal text, který musí předčítat«, ale my spolupracujeme a ty názory si tříbíme, někdy najdeme koncept, který je blíž mému názoru, někdy jeho názoru. Já to vnímám tak, že jako ministrovi se mi s ním dobře pracuje.“

Pan Turek v jednom ze svých videí před vaším představením na vládě říkal, že bude dosazen ministr, co bude dělat, co mu na očích uvidí, nejste tedy jen jeho figurka?

„Kdo mě zná – a já myslím, že mě zná i Filip – tak ví, že žádná figurka nejsem. Filip to říkal od začátku v nadsázce. Šlo o nadsázku. »Co mi na očích uvidí«, je právě to společné vidění světa. Třeba v té oblasti ETS, kterou automaticky vnímáme naprosto stejně. Já bych na takovéhle úrovni nespolupracoval s člověkem, s nímž nesouhlasím, nebo bych ho viděl jako špatného parťáka. Já určitě nejsem politický podpisovatel, ať už pro Filipa nebo pro kohokoliv, jak jsem to teď zmínil.“

Když jsme u jmenování, nevnímáte svou funkci vlastně jen jako takovou úlitbu panu prezidentovi?

„Ta situace prostě vykrystalizovala a já myslím, že mi to nepřísluší komentovat, protože s panem prezidentem tehdy vyjednával pan předseda Macinka, pan premiér Babiš a částečně i Filip Turek, ale já u toho nebyl.“

Proč nesedíte na ministerstvu v kanceláři, která v minulosti patřila ministrům? 

„To už je tak ohraná písnička. Bylo to moje dobrovolné rozhodnutí. Nebylo to tak, že by mi Filip řekl: »Tady budu já a ty máš kancelář tady.« Bylo to tak, že ta původní kancelář je na mě velice tmavá. Je tam výhled do vnitrobloku, který není moc pěkný. Já jsem si vzal kancelář, která je na jihu, to znamená celý den sluníčko. A navíc, mám tam výhled na jednu nádhernou budovu, a to je stadion Eden. Jak říkají někteří spolustraníci »Nikdo nemůže být dokonalý«, fandím fotbalovému klubu SK Slavia Praha, a tak rád z kanceláře vidím na náš stadion.“

Takže sluníčko a Slavia?

„Přesně tak.“

Turek jako „falešný ministr“: Ubohá výmluva Červeného, míní exministr. A špatná angličtina

V jaké fázi je příprava té nové kancléře?

„Kancelář se momentálně upravuje, to znamená, že bude vybavena tak, jak byla dosud vybavena kancelář ministra. A k tomu bych dodal, že ministerská kancelář je tam, kde sedí ministr. Já jsem si opravdu tuhle vybral sám, protože jsem ji chtěl.“

Médii proběhla i informace, že během porad na ministerstvu sedí pan Turek v čele stolu, jak to tedy je?

„Sedáváme tam společně jako zástupci vlády.  Dokonce médii proběhlo, že snad Filip řídí porady, to není žádná pravda. Moji první poradu vedl pan náměstek (Pavel – pozn. red.) Vlček.“

Proč jel Filip Turek místo vás na zasedání Rady EU? Nemyslíte, že neúčast ministra oslabila pozici Česka?

„Určitě ne, protože já právě nejsem ta loutka, abych si nechal od Filipa Turka napsat stanovisko, které tam jedu přečíst. A pak to tam přečíst. Filip se už jako europoslanec snažil pomáhat autoprůmyslu v České republice i v Evropě a teď v tom pokračuje. Pohybuje se v tom prostředí a ti lidé ho tam znají ještě jako europoslance. Nejsem loutka, abych si nechal nadiktovat: »Běž tomuhle říct tohle a tomuhle se musí říct tohle, protože jsem s nimi 14 dní o tom jednal, a tomuhle budeš ještě muset říct tohle«, takže je lepší, když tam byl Filip. Pro lepší obrázek bych rád pro čtenáře dodal, že tehdy tam bylo z 27 zemí jen 13 ministrů. Za některé země tam vůbec ministři nejezdí a zastupují je buď jejich náměstci, nebo delegované osoby. Média se toho chytla, protože pan Hladík tam jezdil a v České republice je jako standardní bráno, že tam pokaždé jede primárně ministr.“

Teď už to tak nebude?

„Vždycky bude záležet na tom tématu té Rady. Filip je pověřen programem klimatické politiky a samozřejmě automobilového průmyslu, ale tam se bude projednávat třeba i odpadová problematika a to je oblast moje. Budeme dbát na to, aby tam pokaždé jel odborník na to téma, a ne nutně ministr.“

Tak pojďme na to odpadové hospodářství, Váš předchůdce, tedy ne ten úplně přímý, ale pan Hladík, se snažil prosadit zálohování PET lahví a plechovek. Je tento projekt teď v éře Motoristů u ledu? 

„My máme neuvěřitelné štěstí, že se nám povedlo zavést už v 90. letech třídění. Dokážeme vysbírat až 80 % plastů. U problematiky se zálohováním by hrozilo, že by v současném systému nezůstal dostatek finančních prostředků, aby ty dvory mohly obce a města dále udržovat. Já jsem byl osobně účasten, když pan Hladík rozhodoval ještě jako exministr, jakým způsobem to má nový systém upravit, a osobně jsem taky viděl reakci Asociace krajů, svazů měst a obcí, svazů samospráv, že říkají: »A co ty peníze pro nás?« A on jim řekl, že ‚to se nějak vymyslí‘. Takže pokud se bavíme o tom, že bychom někde zavedli zálohování, tak jenom za podmínky, že získáme ty chybějící finanční prostředky. To se týká PET. U hliníku (nápojových plechovek – pozn. red.), je to pro nás věc druhá. U nás je sběr hliníku na zásadně nižších hodnotách výběru a tam se klidně můžeme otevřeně bavit o zálohách.“

Turek si zadělal na další průšvih: Znal tajné informace o sankcích vůči Rusku? Prověřuje ho NBÚ

Jaké jsou další priority ministerstva životního prostředí pro tento rok?

„Je to v kontextu vládního prohlášení, tedy že jsme v dialogu s Evropskou komisí, s Radou a Parlamentem o ETS. Naším cílem je, aby se nám podařilo jednat o ceně emisní povolenky. Ta měla být kolem 30 eur, teď je na 68 eurech. Viděli jsme ji v lednu a únoru i kolem 90 eur. To velmi negativně dopadá různým způsobem na celou společnost, viz teplárny, elektrárny, plynárny, vlastně celkově průmysl. Rovněž potřebujeme zastavit ETS2, u níž vnímáme obdobnou negativní situaci. Někdo by mohl říct »ale ETS2 je správná cesta, právě to potřebujeme«, ale to není pravda, protože když cena povolenek vyletí, kam odchází ty výnosy? No do obnovitelných zdrojů ne! Vydělávají na tom překupníci a spekulanti, například důchodové fondy. Z naší strany chceme nastavit v rámci ministerstva životního prostředí udržitelnou zlatou střední cestu. Není možné si zlikvidovat průmysl, protože potom by nebylo ani na ochranu přírody.“

Jak to myslíte?

„My jako západní kapitalistická společnost v rámci přidané hodnoty na našich produktech a službách získáváme finance pro stát, pro financování sociální a ekologické sféry. Když si zabijeme průmysl, tak dojdeme k tomu, že nám nezbydou finanční prostředky na podporu sociální či ekologické politiky. Proč si myslíte, že země třetího světa vypadají tak, jak vypadají, a my si u nás můžeme dovolit chránit životní prostředí? Protože my máme dostatečné zdroje, a proto já říkám, že je nesmyslné zničit si průmysl, protože by to vedlo pouze k tomu, že bychom neměli prostředky na ekologii. A to je můj hlavní cíl jako ministra životního prostředí, abychom se primárně věnovali ochraně životního prostředí – abychom měli čistou vodu, abychom nastavili protipovodňová opatření, abychom uměli zadržovat vodu v krajině.“

Vy jste se rozhodli od letošního roku změnit parametry Nové zelené úsporám, dotace nahradí bezúročné půjčky, proč jste k tomuto kroku sáhli?

„Nám nic jiného nezbývalo, dokonce když mě pan prezident jmenoval, tak jsem musel tu debatu s panem prezidentem časově zkrátit a jeli jsme s panem premiérem okamžitě na ministerstvo. Tam jsem našel celou od krve Novou zelenou úsporám. Nejenže by se ten fond vyčerpal, on byl přečerpán, a nám už nezůstalo v rukách nic. Připomínám, že jsme nebyli v situaci, kdy bychom to zastavili my. Zastavila to už minulá vláda, bez jakéhokoliv varování, že přečerpáváme finanční zdroje, bez varování pro lidi, kteří si připravovali projektovou dokumentaci. To se stalo 25. 10. 2025.“

Jak bude vypadat ta nová forma?

„Vy si na základě projektové dokumentace připravíte, co byste chtěl na svém domě udělat. Následně si podáte žádost, my ji případně odsouhlasíme. Z žádosti i projektu už budete vědět, kolik vás to bude stát, tudíž si následně vezmete úvěr a my vám po celou dobu čerpání budeme platit úroky a RPSN. Například když si půjčíte jeden milion korun na pět let, tak byste zaplatili cca nějakých jeden a půl milionu korun a my vám toho půl milionu zaplatíme. A pro ty, kteří finanční zdroje nemají v dostatečné míře a mají právo – a nemusí čerpat, stačí, že mají právo – pobírat superdávku, tak těm navíc poskytneme 400 000 korun. A co je důležité, sáhnout si na to bude moci i ten, kdo spadá do superdávky a vlastní byt například v rámci společenství vlastníků jednotek. Díky tomu, že jsme to takhle upravili, můžeme teď zase přijímat žádost kontinuálně až do roku 2030. Opozice tvrdí, že do toho nikdo nebude chtít, tak vás mohu ubezpečit, že už teď máme tisíce nových žádostí.“

Část opozice také tvrdí, že takhle pomůžete jenom bohatým. Co na to říkáte?

„To není pravda, to by nedávalo smysl. To je zase takový klasický opoziční nesmyslný narativ. Oni to přečerpali, že oni to, je tam nejasný důvod proč. A v neposlední řadě je tam problém s těmi finančními záležitostmi, to všechno zbývá ještě dořešit. Naše nové  výpočty jsou realistické a lidé si nakonec spočítají, že na těch proplacených úrocích získají pro své projekty víc peněz. 

Vy jste odškodňovali i lidi, kteří nestihli podat žádost v tom starém systému, proč jste se rozhodli pro odškodnění a ne třeba jednodenní otevření starého režimu, jak navrhovali někteří žadatelé?

„Ne. Na to nejsou peníze, je to opravdu přečerpané. Teď nám kvůli tomu chybí například 7 miliard na čističky odpadních vod a 3 miliardy na další projekty.“

Žádosti v novém projektu se tedy budou podle informací z webu ministerstva přijímat od května…

 „Ano a v dubnu zveřejníme všechny požadavky.“

„Zastupující ministr“ Turek na summitu v Bruselu: Výsměch kvůli angličtině

Co je podle Vás zelený extremismus, o kterém slýcháme v prohlášeních Motoristů, a kdo ho podle Vás v minulých letech prosazoval?

„Vzpomeňte si, že tady byla jedna švédská školačka (aktivistka Greta Thunberg – pozn. red.) a ta přiměla politiky k tomu, aby prosazovali iracionální kroky. Protože základní věc je, že pokud přijdeme o průmysl, přijdeme o veškeré zdroje, které nám kapitalistická společnost poskytuje, padne sociální zabezpečení, zdravotní zabezpečení a i státní správa. Je podle mě nesmyslné, aby kontinent, který nám produkuje nízká procenta znečištění, v rámci Evropské unie, platil většinu opatření za zbytek světa. Upřednostňovaly se velice nesmyslně dotační programy nebo technologie. Mě vždycky irituje, když vidím opozici, zvláště Zelené nebo Piráty, jak se chlubí tou elektromobilitou. My jako Motoristé nechceme nikomu zakazovat elektromobil. Ale já bych byl rád, kdyby všichni lidé v Evropské unii si také byli vědomi, že v rámci výroby za těmi bateriemi stojí také zničené životy a ekosystémy. To říkají studie z let 2012, 2014, 2016. Já přece nemohu prosazovat ničení života několika vesnicím, abych tady u nás mohl rozdávat nálepky na auta »Jezdím ekologicky« na elektrické vozidlo. Takže my jsme od této šikanózní zelené ideologie ustoupili, budeme se zaměřovat na ochranu přírody, na ochranu zvěře, udržitelných zdrojů, budeme vysvětlovat, jak to má fungovat a jak to tady dělat. Já jsem se vždycky zabýval udržitelností a v té chceme vzdělávat děti, domácnosti a Českou republiku. To je ta realita, ne ideologie.“

Co je cílem takové politiky?

„Naším cílem je ochrana životního prostředí, ne zelená klimatologická ideologie.“

Jste členem strany Motoristé sobě, je ale Igor Červený i motoristou s malým „m“?  

„Jako jestli mám řidičák?“ *smích*

Spíš jestli rád jezdíte autem?

„Jezdím rád autem, ale ne po Praze, to je šílené. Pokud můžu, do Prahy jezdím vlakem, protože je to příjemnější a rychlejší. Někdy mi to neumožní program. Na ty delší cesty bych opět radši jezdil autem. A pokud se jedná o cestování, tak já jsem si kdysi dávno taky prodělal krizi středního věku před asi 12 lety a pořídil jsem si vůz Audi A5. Z toho se ostatně těším dodnes. Je to neuvěřitelné, nic se na něm neporouchalo a to auto jsem testoval v Německu, kde je povolená vyšší rychlost než 130 km/h, protože já rychlostní limity dodržuji.“

Takže to bylo opravdu v Německu?

„Ano, bylo to opravdu v Německu, konkrétně na dálnici mezi Drážďany a Berlínem, protože já jsem jezdil občas pracovně do okolí Berlína. A to vám každý, kdo má auto, které ty vyšší rychlosti zvládne, potvrdí, že to je velice příjemné, ale člověk musí fungovat odpovědně – tak, aby neohrožoval ostatní, a samozřejmě ty dálnice v Německu jsou na tu neomezenou rychlost mnohem víc připravené a ta společnost taky.“