Analytička: Babišův tah s Agrofertem český zákon nezná. Může holding „koupit zpět“?

První dojem z výstupu Andreje Babiše je podle Zlámalové dobrý až výborný. „Výstup Andreje Babiše byl na jeho poměry korektní, precizní. Tomu, co Andrej Babiš popisuje, se říká ‚slepý fond‘, ‚blind trust‘. České právo nemá nástroje k takovému fondu. Jako vždycky je ďábel v detailech,“ upozornila v komentáři na ČT24.

Nyní je podle ní prostor na klíčové otázky k Babišovu řešení střetu zájmů. „Kde ten fond bude sídlit? V jaké jurisdikci bude sídlit? Kromě těch základních nevratných převodů existují také tzv. ‚side letters‘, vedlejší ujednání, vedlejší pojistky, kde často právě bývají zadní vrátka, jak se k části toho majetku vrátit,“ vysvětlila

Babiš se vzdává Agrofertu: Nejlepší premiér, nebo lhář? Parťáci ho chválí, koalice kritizuje

Podotkla také, že ne všechen majetek Andreje Babiše je v Agrofertu. „Máme tu další holding SynBiol, do kterého patří společnost IMOBA, vlastník Čapího hnízda, jsou tam další reality. IMOBA mimochodem znamená ‚investice Moniky Babišové‘. Máme tady fond Hartenberg, jeho majetek spravuje finančník Josef Janov, a tam jsou všechny ty kliniky na umělé oplodnění, zdravotnické investice. Andrej Babiš ze své pozice má obrovský vliv na nastavování úhradových vyhlášek, které zcela zásadně rozhodnou o tom, jak budou jeho kliniky prosperovat,“ doplnila.

Záležitost okolo Babišova „slepého fondu“ podle ní není věcí ústavního práva, nýbrž práva korporátního a finančního. „Andrej Babiš pokud chce udělat to, co říká, tak ten fond musí být v zahraničí. Ve vložení firem do zahraničního fondu není problém,“ uvedla.

Babiš a jeho peníze: Nejen Agrofert... O investice se mu stará Hartenberg. Jak je na tom?

Reakci prezidenta Petra Pavla na Babišovo prohlášení označila za naprosto správnou. „Z toho pohledu politického bylo udělané maximum,“ dodala.

Může firmu koupit zpět?

Strukturu pro správu Agrofertu bude jednodušší založit podle jiného než českého práva i podle Marie Zámečníkové z Právnické fakulty Masarykovy univerzity. „Byť lze i podle českého práva upravit řadu věcí nad rámec zákonné úpravy, zdá se, že představené řešení spíše odpovídá některé z common-law jurisdikcí, které mají pro takové struktury ustálenou praxi,“ uvedla pro ČTK.

Podle analytika Natlandu Petra Bartoně jde v podstatě o stejné řešení jako za první Babišovy vlády. „Vše bude záležet na detailu, nakolik mu bude znemožněno se podílet na rozhodování svěřenského fondu. To zatím nevíme,“ podotkl Bartoň.

Také upozornil na to, že české zákony zatím výslovně slepý svěřenský fond, který by byl skutečně slepý k původnímu majiteli, neznají. „V principu ale současnému majiteli nic nebrání si od svěřenského fondu koupit firmu zpátky po odchodu z ústavní funkce, pokud mu ji fond zpátky prodá,“ dodal Bartoň.