Okamurova premiéra v zahraničí: Vřelé rukotřasy s Ficem a Pellegrinim! Co na ně expert?
Novopečený předseda Sněmovny Tomio Okamura (53, SPD) včera vyrazil na svou první zahraniční misi – tradičně na Slovensko. V Bratislavě jej čekala mj. schůzka s prezidentem Peterem Pellegrinim (50) i premiérem Robertem Ficem (61). A doprovázela ho i neobvykle rozsáhlá delegace. Blýská se mezi slovenskými a českými vládami »na lepší časy«? Nejen na to odpovídal Blesku slovenský politolog Grigorij Mesežnikov.
Blesk: Myslíte si, že takto brzká cesta Tomia Okamury coby předsedy Sněmovny na Slovensko je náznak snahy „urovnat“ vztahy s Ficem?
Grigorij Mesežnikov: „Co se týče urovnání vztahů, je třeba říct, že současná česká vládní koalice, která se teď skládá, má odlišné názory než předchozí Fialova vláda. Myslím, že má bližší názory k současné slovenské vládní koalici. Existuje několik rovin – první je, že zastoupení liberálně demokratických hodnot v zahraniční politice je podle mého slabší, a pokud jde o Ficovu vládu, stejně jako u Babišovy vlády, předpokládám, že se budou snažit obnovit spolupráci v rámci Visegrádské čtyřky. Samozřejmě, praktické výsledky mohou být omezené – spíše půjde o verbální poselství, že se o to snaží.“
Ale takováto cesta je běžná - přece jen třeba Markéta Pekarová Adamová také po zvolení vyrazila na Slovensko.
„Ano, taková návštěva je zcela běžná. Když nový předseda českého parlamentu nastoupí do funkce, je úplně standardní, že jako první zahraniční cestu podnikne právě na Slovensko. Předsedové parlamentů, stejně jako prezidenti či premiéři, se takto navzájem navštěvují při první příležitosti po nástupu do funkce.“
Dá se očekávat, že působení Okamury ovlivní vztahy Česka se Slovenskem i v otázce Ukrajiny?
„Ano, další věc jsou zahraničněpolitické priority Okamury. V předchozím volebním období jsme měli předsedu parlamentu z krajně pravicové strany, Borise Kollára. On se přihlásil k pravici, což podle mého byla chyba – chtěl zlepšit výsledek v evropských volbách, ale nepomohlo to. Přesto byl během svého funkčního období velmi proukrajinsky orientovaný a kritický vůči Rusku. Prosazoval v parlamentu různé rezoluce a konkrétní kroky na podporu Ukrajiny. I přes výhrady k jeho pohledu na migraci či jiné otázky byl pevnou součástí proukrajinské linie.
Okamura má oproti tomu úplně odlišnou představu. Podle mého bude jeho působení spíše nahrávat proruské orientaci a současná česká delegace může posílit tento směr ve vztazích se Slovenskem.“
Říkal jste, že návštěva je tradiční. Tentokrát ale jde o větší delegaci poslanců z řad SPD, ANO i Motoristů. Může to být politický signál směrem k Bratislavě?
„Ano, myslím, že ano. Pokud je delegace reprezentativnější, jde určitě o signál, že se současná česká vláda Slovensku věnuje a má s ním důležitou agendu, kterou chce komunikovat. Může jít i o poselství voličům, ale také o signál do Evropské unie, aby byla pozorná vůči tvorbě nové české vládní koalice a jejím zahraničněpolitickým postojům.“
Lze česko-slovenské vztahy označit za pochroumané, pokud vezmeme v úvahu předchozí vztah mezi Ficem a českou vládou?
„Musíme rozlišovat dvě roviny. První je oficiální mezi státy – zde se vlády budou snažit prezentovat, že se jim podařilo vztahy zlepšit. Druhá rovina jsou vztahy mezi národy – tady jsou postoje občanů velmi pozitivní, a to jak na Slovensku vůči Česku, tak opačně. I když vlády budou tvrdit, že vztahy zlepšují, potenciál pro další zlepšení na úrovni občanů už není výrazný, protože je nastavení veřejnosti dlouhodobě příznivé.“
Součástí delegace je i Filip Turek - jak ho na Slovensku vnímají?
„Filip Turek není široké veřejnosti zatím příliš známý. V části informovanější veřejnosti je vnímán kriticky, zejména zastánci liberální demokracie. Naopak v radikálnějším prostředí současné české vládní koalice je jeho hodnocení spíše pozitivní. Celkově však mezi slovenskou demokratickou veřejností jeho názory z minulosti a jeho politické postoje sympatie nevyvolají.
Ale mezi vládními představiteli je přijímán pozitivně?
„Ano, mezi vládními politiky určitě. Opozice či média kritická vůči české vládě jej vnímají kriticky. To je součástí vnitropolitického kontextu; vztahy Andreje Babiše s některými českými médii jsou rovněž napjaté. Musíme to chápat jako součást širšího politického vývoje.“
Restart vztahů?
Okamura přiletěl včera do Bratislavy za všech poct, slovenská armáda mu k výstupu z letadla rozvinula červený koberec. Šéf Sněmovny na začátek v metropoli položil věnce u památníků Tomáše Garrigua Masaryka a Milana Rastislava Štefánika, pak už spěchal na Bratislavský hrad na setkání se svým protějškem z Národní rady Richardem Rašim (54).
Ten Okamurovu návštěvu označil za „restart vztahů“ a po jednání celou delegaci pohostil vydatným obědem: foie gras, steak ze svíčkové a Okamura později vyzdvihl, že se shodují i v některých evropských otázkách, třeba v odmítání systému emisních povolenek ETS2, migračního paktu či zákazu prodeje aut se spalovacím motorem po roce 2035.
„Již na tomto prvním jednání jsme našli shodu na těchto tématech. Dokážeme a chceme společně hledat stanoviska,“ liboval si šéf Sněmovny s tím, že pokládá obnovu co nejužších vztahů se Slovenskem za cíl své cesty.
U prezidenta a premiéra
Odpoledne následoval přesun do Prezidentského paláce na schůzku s Pellegrinim – ten vyzdvihl spolupráci Česka a Slovenska v rámci V4 i další témata, která země spojují. První den pak Okamura »slavnostně« zakončil u premiéra Fica.
„Vždy jsem říkal, že čeští a slovenští politici přicházejí a odcházejí, ale český a slovenský národ zůstávají. Žádný politický kalkul nesmí ohrožovat naše vzácné slovensko-české vztahy,“ uvedl slovenský premiér s odkazem na rozhodnutí vlády Petra Fialy (61, ODS) přerušit se Slováky mezivládní konzultace.
Okamura cestou dodržel tradici, kdy vrcholní čeští a slovenští politici po nástupu do funkce na první zahraniční cestu zamíří zpravidla do druhého státu bývalého Československa. Dvoudenní misi dnes zakončí jednáním předsedů parlamentů ve Slavkovském formátu – tedy i s Rakouskem.
Rozsáhlá delegace
Okamurova delegace čítá devět členů, převážně zástupců sněmovní většiny SPD, ANO a Motoristů. Nechyběl např. místopředseda SPD Radim Fiala (56), bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček (51, ANO), šéf Motoristů Petr Macinka (47) či sněmovní kancléř Martin Plíšek (51). Do Bratislavy dorazil i kontroverzní kandidát na ministra Filip Turek (40, za Motoristy).
„Atmosféra je úžasná. Slovenští politici mají své zkušenosti s Deníkem N, tak máme poměrně živou debatu. Všichni máme úžasný pocit z toho, že po letech navazujeme vztahy, které nám mohou pomoci vytvořit společný postup proti některým bruselským šílenostem poškozujícím naše ekonomiky a životní úroveň obyvatelstva. Teď máme oběd na hradě,“ řekl Blesku během cesty.
Podle něj v Bratislavě panuje nadšení z toho, že v Česku nastupuje nová vláda. „Byli jsme u předsedy parlamentu, u prezidenta a u premiéra a se všemi byla naprosto úžasná diskuse. Přátelská atmosféra, vyjadřovali mi všichni obrovské sympatie a přáli mnoho štěstí s mým jmenováním ministrem,“ doplnil Turek po podle svých slov velmi přátelském setkání s Ficem.
„Oceňují, že naše vztahy se teď posouvají k lepšímu. Hodně jsme mluvili i o společné pozici vůči některým iniciativám z Bruselu, např. migračnímu paktu, a všichni oceňují, že mají v Praze realisticky smýšlejícího partnera,“ upřesnil místopředseda zahraničního výboru a kandidát na ministra s tím, že je ještě večer čeká všechny slavnostní večeře.
I šéf zahraničního výboru Vondráček si návštěvu pochvaloval. „Spolu jsme silnější. Se Slovenskem nás vždy pojil výjimečný, bratrský vztah, který odcházející vláda silně narušila. Je nejvyšší čas obnovit nejen česko-slovenské vztahy, ale celou V4,“ zmínil poslanec.
Okamura zdůraznil, že zahraniční cesta byla prioritně vládní, proto v delegaci byli jen poslanci nové koalice. „Neumím si představit, že by součástí mé delegace byl někdo, kdo rozboural vztahy se Slovenskem,“ rýpnul si.
Podle Turka se Okamura osvědčil. „Byl naprosto profesionální. Delegace je široká, zahrnuje představitele všech stran budoucí vlády, a jeho vystupování bylo zcela bezchybné. Funkci předsedy Sněmovny zvládá bravurně a jeho komunikace se slovenskou stranou byla perfektní,“ popsal.
Proč červený koberec?
Proč Slováci rozvinuli pro Okamuru červený koberec? „Záleží vždycky na hostitelské straně, je to čistě jejich rozhodnutí,“ řekl Blesku bývalý mluvčí předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (41, TOP 09) a odborník na etiketu Martin Churavý.
Podle něj však nejde o standardní postup u návštěv předsedů parlamentů. „Je to spíš výraz určité nadstandardní úcty k hostovi ze strany slovenské strany. Není to úplně běžné, ale když to hostitel chce udělat, tak to udělat může,“ vysvětlil.
U Pekarové Adamové se nic podobného prý v roce 2022 nestalo, protože přicestovala vlakem a na nádraží nelze přistavění koberce za včas provést.
Komedie