Neobvyklé profese ve Sněmovně: Profesionální kompostář, pěstitel konopí či geoinformatička
O rok nižší průměrný věk poslanců v porovnání s výsledkem voleb v roce 2021 nebo třetinové zastoupení žen nejsou jediné novinky v povolebním složení Sněmovny. Jejími členy se stali i kandidáti s nepříliš běžnými profesemi, hlavně díky Pirátům. Z jejich řad mezi poslance usednou profesionální kompostář Martin Šmída, koordinátorka pro zisk prostředků a autorka reklamních textů Michaela Moricová nebo geoinformatička a předsedkyně spolku Blechy v kožichu Vendula Svobodová.
Z dalších stran a hnutí doplní poslance s neobvyklými profesemi dopravní pilot Drahomír Blažej, vedoucí pěstírny léčebného konopí Václav Trojan, oba z hnutí ANO, nebo lidovec Benjamin Činčila, který ke svým ekonomickým profesím přidal, že je „nadšený hokejista“.
Nejmladší poslankyně Julie Smejkalová (STAN) nebude mezi poslanci jedinou studentkou práv. Ke stejnému studiu se přihlásili ještě tři další, a to pirátští poslanci Katerina Demetrashvili, Kateřina Stojanová a Samuel Volpe.
Místopředseda Pirátů Šmída mandát poslance získal jako náhradník za chovatelku Šárku Kučerovou, která se mandátu za Olomoucký kraj vzdala z osobních důvodů, byť kandidovala mimo jiné jako „strong woman“, tedy silná žena. Podobně ještě před složením slibu na znovuzískaný poslanecký mandát rezignoval ústecký hejtman z ANO Richard Brabec, místo něhož ve Sněmovně bude vedoucí odboru správní podpory Jana Demjanová.
Ve Sněmovně opět usednou bratři Tomio a Hayato Okamurové, z nichž první vede SPD a druhý zastupuje KDU-ČSL. S napětím je očekávána součinnost ekonomů Markéty Šichtařové (Svobodní) a exmanželem Vladimírem Pikorou (Motoristé), kteří mají kromě profesí společných ještě sedm dětí.
Zákonodárci s více jmény
Na znovuzvolení za Piráty do Sněmovny ani na druhý pokus nedosáhl Mikuláš Ferjenčík, byť byl znovu stranickým lídrem v Pardubickém kraji. Pirátští voliči tam dali přednost zastupitelce Lence Martínkové Španihelové. Mezi poslance se naopak dostala pirátská kandidátka s podobným příjmením Irena Ferčíková Konečná, která mezi svými profesemi uváděla konzultantku, lektorku, evaluátorku a výzkumnici v oblasti evropských politik.
Díky novým poslankyním se rozšířil počet zákonodárců s více jmény. K Pavle Pivoňce Vaňkové (STAN), Zdeňce Němečkové Crkvenjaš (ODS) a Matěji Ondřejovi Havlovi (TOP 09) přibyla ještě starostka Bíliny Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO). Na zvýšení počtu zákonodárců s více jmény nic nemění ani to, že bývalá poslankyně ODS a nynější zástupkyně Trikolory a SPD Zuzana Majerová přestala používat druhé příjmení Zahradníková.
Sněmovna zahájila desáté funkční období druhým dnem voleb, tedy 4. října. Předchozí funkční období skončilo ve čtvrtek 8. října. V tomto pětidenním období mělo Česko nikoli 200, ale 292 zvolených poslanců, vzhledem k tomu, že 92 z nich letos mandát neobhajovalo nebo neobhájilo. Seznamy nových poslanců jsou na volebním webu i na internetových stránkách Sněmovny, kde do pátečního odpoledne chyběly ovšem informace o poslancích Starostů a jejich frakci. Zasedání dolní parlamentní komory bude obnoveno 3. listopadu, do té doby bude jedinou funkční parlamentní komorou Senát.
Předseda ANO Andrej Babiš by pokládal za nejlepší řešení, pokud by strana Motoristé sobě nominovala do vlády odborníky, obdobně jako hnutí SPD. Ve videu, které dnes zveřejnil na facebooku, pravděpodobný budoucí premiér Babiš řekl, že o tom předsedu Motoristů Petra Macinku nepřesvědčil. V pondělí s ním a s čestným předsedou Motoristů Filipem Turkem probere aféru kolem nyní zveřejněného archivu starších, později smazaných údajných Turkových výroků na sociálních sítích. „Nejlepší by bylo řešení, co říká prezident (Václav) Klaus, aby Motoristé si dali experty do vlády jako SPD. Absolutně ideál,“ uvedl Babiš. Vyzval své příznivce, aby v tomto smyslu naléhali na Macinku. „Já jsem to nedal, jsem rád, že jsme vlastně se domluvili na těch resortech, no a uvidíme, jak to bude pokračovat. Teďka se soustředíme na program,“ dodal Babiš. První místopředseda ODS a ministr dopravy Martin Kupka zvažuje kandidaturu na předsedu strany. Rozhodnout se chce v řádu týdnů, nejpozději do poloviny listopadu. Kupka to řekl v pořadu České televize (ČT) Týden v politice. Kongres ODS, ze kterého vzejde nástupce předsedy Petra Fialy, se uskuteční 17. a 18. ledna 2026. Vedle Kupky se jako o možném kandidátovi na předsedu spekuluje o jihočeském hejtmanovi Martinu Kubovi, který je dlouholetým oponentem Fialy. Kupka nyní kandidaturu nevyloučil. „Situaci je potřeba vyhodnotit, to není jednoduché rozhodnutí,“ řekl. Podle něj je nutné si říci, jaké jsou možnosti, chce mimo jiné zvážit, jestli je schopen ukazovat další směr strany i v ostrých střetech s Andrejem Babišem, uvedl. Strany koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) budou v opozici spolupracovat spíše neformálně. V dnešním diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl místopředseda ODS Martin Kupka. Spolu, které letošní sněmovní volby prohrálo, podle něho svou roli splnilo, když zajistilo čtyři roky stabilní vlády. Nominant vítězného hnutí ANO na místopředsedu dolní parlamentní komory Patrik Nacher v debatě uvedl, že vláda ANO, hnutí SPD a Motoristů sobě je nyní jedinou možnou variantou. „My budeme v opozici, to je normální politická role,“ řekl k dalšímu sněmovnímu působení ODS Kupka. Případné vládní angažmá by podle něho voliči ODS pokládali za zradu, ANO má navíc podle něho jiné představy o vedení státu. Občanští demokraté musí podle něho dělat racionální pravicovou politiku, aby strana v dalším období posílila, tak aby další sněmovní volby vyhrála. ODS musí být podle Kupky v kondici co možná nejdřív s ohledem na komunální volby příští rok.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.