Češi o Bílém domě: Další krok k míru i potíž s ruským diktátorem! Havlíček vytkl Evropě chybu
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) označil jednání v USA mezi americkým a ukrajinským prezidentem a několika evropskými lídry za další krok k míru. Je čas, aby ruský prezident Vladimir Putin přestal odpalovat rakety a zabíjet děti a usedl k jednacímu stolu, uvedl v noci na síti X. Setkání podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) zatím nepřineslo zásadní průlom, přesto bylo důležité. Zaznělo, že USA a evropské státy jsou připraveny dát Ukrajině bezpečnostní garance, sdělil ČTK. Americký prezident Donald Trump je teď pravděpodobně jediný, kdo je schopen iniciovat mírová jednání, uvedl dnes ráno pro ČTK první místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček. Bylo podle něj chybou, že se této role loni nezhostila Evropa.
Trump v noci po jednání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a zástupci Evropy v Bílém domě oznámil, že začal s přípravami na schůzku prezidentů Ukrajiny a Ruska.
Po tomto setkání by podle něj následovalo třístranné jednání o ukončení války Ruska proti Ukrajině s jeho účastí. Trump také uvedl, že na jednání se diskutovalo o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, které by poskytly různé evropské země ve spolupráci s USA. Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena jednat se šéfem Kremlu v jakémkoliv formátu.
„Další krok k míru dnes pod vedením prezidenta Trumpa a evropských lídrů. Teď je čas, aby Putin přestal odpalovat rakety, přestal zabíjet děti a usedl k jednacímu stolu,“ uvedl Lipavský.
Dvořák: S územními požadavky musí souhlasit Ukrajinci
„Ukončení ruské agrese na Ukrajině si přejeme všichni od jejího začátku. Mohl by to zařídit ruský prezident Putin vlastně okamžitě, tak jako ji sám začal. Zatím je ale nutné hledat jiné cesty,“ poznamenal Dvořák. Setkání podle něj nepřineslo zásadní průlom, ale i přesto bylo důležité.
„Zaznělo, že USA a evropské státy jsou připraveny dát Ukrajině bezpečnostní garance, a to včetně přítomnosti amerických vojáků. Přibližuje se zřejmě i možnost osobního jednání mezi Putinem a Zelenským za Trumpovy asistence,“ vyjmenoval ministr pro evropské záležitosti.
Pokročit dál směrem ke spravedlivému a udržitelnému míru ale podle něj nebude možné bez dalšího tlaku na Rusko. „S jakoukoliv dohodou ohledně územních požadavků ovšem musí souhlasit především Ukrajinci. Je to jejich země a jejich rozhodnutí. Do té doby musíme a budeme Ukrajince dál podporovat,“ dodal Dvořák.
Havlíček: Velká chyba Evropy
Podle Havlíčka ANO už dříve tvrdilo, že Trump je v současné době pravděpodobně jediný, kdo je schopen iniciovat mírová jednání.
„Bylo chybou, že se této role nezhostila Evropa v průběhu roku 2024, kdy byl zřejmý vývoj války. Vsadila tehdy na nereálná očekávání, na jiného vítěze voleb v USA a neměla připraven plán B, po kterém jsme volali,“ poznamenal.
Za dobrou zprávu považuje, že Trump bere v potaz zájmy Evropy a postupuje s ní v souladu. „Z pohledu EU je namístě hledat společně s Ukrajinou kompromisy a hlavně záruky, není namístě kritizovat Trumpa. I když to bude ještě mimořádně náročné, je skutečně šance, že to dotáhne do konce,“ dodal Havlíček.
Hřib: Ruský diktátor má jiné priority...
Šéf opozičních Pirátů Zdeněk Hřib míní, že Západ musí zvýšit tlak na Rusko v ekonomické rovině i posílení vojenské podpory Ukrajině. Je podle něj zjevné, že Putin nespěchá s uzavřením míru. „Není žádný důvod otálet 14 dní s dalším setkáním. Evropští lídři a ukrajinský prezident Zelenskyj se sešli do dvou dnů, ale ruský diktátor má zjevně jiné urgentnější priority. Ukazuje tak, že nemá reálný zájem o mír,“ poznamenal.
Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka má Trumpova diplomatická ofenzíva hmatatelné výsledky. „Mír na Ukrajině díky americké hlavě státu už není jen snem,“ uvedl pro ČTK.
Hnutí podle něj podporuje nezávislou Ukrajinu a zároveň apeluje na jednání o míru. „Naopak vláda Petra Fialy (ODS) se ve svém přístupu fatálně minula s realitou. Odpoutání od USA a absolutní neschopnost vyhodnocovat situaci ve světě, to jsou neodpustitelné chyby, které poškodily Česko,“ dodal místopředseda sněmovního zahraničního výboru.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v sobotu, dobrou noc.
Při ruském dronovém útoku v Doněcké oblasti dnes zemřel francouzský fotožurnalista Antoni Lallican. S odvoláním na novinářské organizace a ukrajinské úřady o tom informovala agentura AFP. Jeho úmrtí potvrdil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Při stejném incidentu utrpěl zranění také ukrajinský novinář Heorhij Ivančenko.
„Čeká Ukrajinu nová hrozba, dokáží odpůrci Ukrajiny zvítězit ve volbách v Česku?“, ptá se v titulku k textu o českých parlamentních volbách server RBK-Ukrajina. Výsledek hlasování může ovlivnit zahraniční politiku členské země Evropské unie a NATO, která dosud důsledně podporovala Ukrajinu, zdůrazňuje zpravodajský server.
MAP 2386 Ukrajina nebude existovat, pohrozil Eurokratům Lavrov! Mír se komplikuje!? Analýza.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov včera v rozhovoru pro ruskou státní televizi důrazně varoval, že Ukrajina ztratí uznání své další státní existence ze strany Ruska, a z jeho včerejších slov tak poprvé zřetelně vyplývá, že Rusko nevylučuje situaci, kdy Putin nakonec anektuje Ukrajinu celou, a ne jen nějaké její menší části, a to po mírové dohodě se Zelenským, a pod patronací Trumpa.
Tedy Ukrajině je podle Lavrova i nadále přísně zakázáno: (1) vstoupit do vojenské organizace NATO, (2) uzavírat s touto organizací, nebo jejími členy, jakékoli smlouvy, které by Rusko mohlo vykládat za smlouvy namířené proti bezpečnosti Ruska, (3) připustit rozmístění vojenských sil zemí této aliance na svém území, (4), pokoušet se vyrobit nebo vlastnit jaderné zbraně. Nebudou-li tyto podmínky dodrženy, z hlediska Ruska Ukrajina automaticky přestává právně existovat, se všemi důsledky, které to pro ni bude představovat.
https://www.michalapetr.com/map-2386
https://www.mid.ru/ru/maps/ua/2041939/#photo-slider
PROBLEMATIKA VZNIKU A UZNÁVÁNÍ STÁTŮ V KONTEXTU SOUČASNÉHO MEZINÁRODNÍHO SYSTÉMU
22 Dohledatelné jako: European Community, “Guidelines on the Recognition of New States in Eastern Europe and in the Soviet Union”, 16 December 1991, reproduced in 31 (1992) ILM 1486; European Community, “Declaration on Yugoslavia”, 16 December 1991, reproduced in 31 (1992) ILM 1485.