Fiala pro Blesk: Ze zvýšení daní radost nemám! Ekonomové hodnotí, co se jeho vládě vymstilo

„Vaše vláda porušila předvolební sliby a zvýšila pomalu veškeré daně. Jak se budete smiřovat s tím, že ve volbách neuspějete?“ ptala se v pořadu Blesku  Ptám se, pane premiére Petra Fialy čtenářka Marta Sedláková. A premiér Fiala tak opakovaně čelil dotazu na to, proč porušil předvolební slib, který se objevil i na billboardech - nebudeme zvyšovat daně...

„Veškeré daně jsme nezvýšili, ale některé jsme zvýšili. Já z toho nemám žádnou radost, ale museli jsme to udělat, abychom si poradili s energetickou krizí, se všemi těmi riziky kolem nás. Daně jsme se snažili zvýšit tak, aby to nezasáhlo žádnou sociální nebo profesní skupinu nějakým výrazným způsobem. Tu zátěž jsme rozložili. Někde jsme i daně trošku snížili, třeba ze tří sazeb na dvě DPH,“ říkal Blesku Fiala.

„Ano, já tady mohu tisíckrát vykládat, že jsme některé daně taky zrušili - silniční daň - že jsme upravili některé poměry, zvýšili limity na DPH, že jsme o 30 miliard vlastně ty daně předtím snížili a pak v důsledku té krize zase zvýšili, ale to je zbytečné. Ano, nechtěl jsem zvyšovat daně, museli jsme to udělat, nechci v tom pokračovat,“ doplnil Fiala. 

Zvýšením daní si pomohli, míní experti

Současné vládě koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a STAN se podařilo snížit deficit státního rozpočtu v absolutním vyjádření i v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP). Přispělo k tomu ale i to, že oproti svým předvolebním slibům zvýšila některé daně, shodli se analytici oslovení ČTK při hodnocení hospodářské politiky kabinetu Petra Fialy (ODS). Vládu naopak kritizovali za zavedení dočasné daně z neočekávaných zisků (windfall tax).

„Fialově vládě nelze upřít zásluhy v oblasti fiskální konsolidace. Vládní deficit se podařilo snížit z více než pěti procent HDP na 2,2 procenta ke konci roku 2024,“ uvedl hlavní ekonom Portu Jan Berka. Vyzdvihl přitom, že se podařilo v některých resortech snížit výdaje, což je krok, kterému se ministerstva často brání.

Také analytik XTB Tomáš Cverna ocenil, že se rozpočtový schodek snížil z 419,7 miliardy korun v roce 2021 na letos plánovaných 241 miliard korun. „Vládě se během jejího mandátu dařilo snižovat schodky státního rozpočtu, přesto mohla být konsolidace veřejných financí ambicióznější. Na druhou stranu je potřeba přihlédnout k mimořádné situaci, jakou bylo vypuknutí války na Ukrajině spolu s růstem cen energií. Navíc v kontextu dalších evropských zemí se dá letošní očekávané zadlužení 43,1 procenta HDP vnímat jako poměrně konzervativní,“ uvedl.

Stanjura: Schodek rozpočtu 2026 se zvýší až na 280 miliard Kč! Kvůli obraně a Dukovanům?

Nižší průměrná daňová kvóta

Ke snížení rozpočtového schodku podle analytiků přispěly daňové změny přijaté v konsolidačním balíčku. „Některé daně, například daň z příjmů právnických osob či daň z nemovitosti, byly zvýšeny. K tomu bylo zavedeno nemocenské pojištění a došlo i na zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) u některých položek. To se Fialově vládě vymstilo s ohledem na její předchozí sliby, že daně zvyšovat nebude,“ podotkl Berka.

Upozornil však, že průměrná složená daňová kvóta za čtyři roky Fialovy vlády byla 32,6 procenta HDP, zatímco za vlády předchozího kabinetu Andreje Babiše (ANO) činila průměrně 33,7 procenta HDP.

Cverna uvítal úpravu DPH, kdy vláda sloučila dvě snížené sazby deset a 15 procent do jedné dvanáctiprocentní. Ocenil také zrušení silniční daně pro automobily do 12 tun.

Kritika za windfall tax

„Na druhou stranu se vybízí kritizovat konstrukci tzv. daně z mimořádných zisků, která se dotkla ve velké míře akcionářů společnosti ČEZ,“ uvedl Cverna.

Daň vláda zavedla na roky 2023 až 2025 s cílem pokrýt mimořádné výdaje, které měla kvůli energetické krizi. Zdanění se týká energetických a petrochemických společností a velkých bank. Kritici opatření ale upozorňují, že většinu inkasa daně zajistila polostátní energetická společnost ČEZ, naopak banky odvedly jen nízkou částku. Celkové inkaso za tři roky podle některých ekonomů přesáhne výdaje, které stát s energetickou krizí měl.

Cverna vyzdvihl i rozhodnutí vlády vydávat na obranu dvě procenta HDP. „Navíc se vláda zavázala zvyšovat výdaje na obranu o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030, což je také mimo jiné velmi důležité pro zvýšení naší obranyschopnosti v dobách geopolitického napětí,“ uvedl.

Rozesmátý Fiala se Stanjurou i Klausovi s vnoučaty ve Varech. A proklatě hluboký výstřih Faltýnkovy ženy

Berka upozornil, že pro vládu, která vzejde z říjnových voleb, bude důležitým úkolem reformovat pracovní trh. „Ten je dlouhodobě napjatý, což z něj mimo jiné činí zdroj proinflačních tlaků. Pomohlo by nastavit rámec, který umožní pracovat těm, kdo chtějí, ale jsou ve znevýhodněném postavení, zejména důchodcům a matkám na mateřské,“ řekl. Podle něj bude rovněž nutné dál rozvíjet soukromé spoření na penzi, aby se snížila závislost občanů na státním důchodovém systému.

Co plánuje Fiala? 

• Premiér Fiala v pořadu Blesku promluvil i o dalších plánech v případě, že bude moci pokračovat v čele vlády i po říjnových volbách do Sněmovny. Co také zaznělo v pořadu Blesku?
• „Konkrétně budeme náš program představovat od poloviny srpna, a to jak v celku, tak v jednotlivých programových částech.“
• „Mohu všechny ujistit, že se budeme věnovat i v tom příštím volebním období, pokud nám lidé dají důvěru, těm věcem, které posouvají Českou republiku mezi ty nejúspěšnější země.“
• „Na prvním místě je to určitě bezpečnost. A bezpečnost jak vnější, tak vnitřní, protože žijeme v nebezpečném světě. Je potřeba investovat do naší obrany, modernizovat naši armádu, je potřeba se ale taky starat o vnitřní bezpečnost, boj s nelegální migrací, boje s kybernetickými útoky, s různými formami hybridní války. To všechno musíme dělat, musíme dál investovat.“
• „Jsem velmi hrdý na to, že moje vláda rekordně investuje a je to vidět. Lidi to vidí, když jezdí po republice, staví se, věci se hýbou.“
• „Musíme se dál věnovat změnám ve školství, to je naprosto zásadní. A dokončit ty věci, které jsme začali.“
• „Důchodová reforma, obrovská změna, změna sociálních dávek, obrovská změna digitalizace státu, ta ještě není hotová. Hodně jsme se posunuli. Lidé nemusí nosit doklady, spoustu věcí si vyřídí z domova, ale je v tom potřeba pokračovat a taky chci pokračovat v tom přitahování zahraničních investorů, jako třeba byla firma Onsemi polovodiče, protože to jsou ti, kteří přinášejí výrobky s vysokou přidanou hodnotou, a to znamená také vysoké mzdy. A to je naplňování toho cíle, který mám, abychom se dostali na ty rakouské, německé mzdy v budoucnosti.“