Pavel řešil na Hradě s Fialou či Pekarovou Ukrajinu i summit NATO: Bude Česko dávat víc na zbrojení?

Diskuse se na aliančním summitu v Haagu zhruba za měsíc povede zejména o výdajích na obranu. Generální tajemník NATO Mark Rutte navrhuje, aby je členské země zvýšily na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a aby dalších 1,5 procenta HDP dávaly na položky s obranou související.

„Ten hlavní obsah summitu bude zaprvé potvrzení jednoty aliance při obraně severoatlantického a evropského prostoru, zadruhé potvrzení vůle evropských spojenců věnovat mnohem větší díl obraně evropského teritoria a samozřejmě to bude i spojeno se zvyšováním výdajů na obranu,“ popsal v úvodu tiskové konference po jednání Petr Pavel. Výdaje na obranu podle něj musí být transparentní. Opatření přijatá vládou k navyšování obranných výdajů postupně na tři procenta HDP jsou dobrým východiskem pro debaty o obraně na summitu NATO, dodal Pavel.

Spojenci se podle hlavy státu budou věnovat také rozvoji obranně-průmyslové základny. „Budeme také považovat za důležitou důstojnou účast Ukrajiny na summitu,“ řekl Pavel. Předběžně se podle něj nepočítá se samostatným jednáním s představiteli země, jež více než tři roky čelí ruské vojenské agresi. Na jednání budou přítomni zástupci Indo-Pacifiku i Evropské unie.

Fiala uvedl, že Česko je na alianční debatu o navyšování výdajů na obranu připravené. Když se bude postupovat po trajektorii nastolené vládou a do roku 2030 se dostanou výdaje na tři procenta, je podle něj reálné dávat 3,5 procenta HDP v roce 2032. „Dovedu si představit, že se na summitu stanoví tyto cíle a bude záležet na tom, jaké budou nastaveny parametry na těch 1,5 procent výdajů, která podporují bezpečnost,“ uvedl.

Fiala dále sdělil, že je Česko opakovaně terčem kyberútoků nejen z Ruska a dělá aktivní kroky směrem k obraně. Podle Pavla pomáhá k obraně i členství v EU a NATO. Mezi aktéry kybernetických útoků jsou podle hlavy státu také Čína či KLDR. „Útoky jsou motivovány nejenom ekonomicky, ale dost často i bezpečnostně, politicky,“ podotkl Pavel. 

Petr Pavel na Hradě hostil politické špičky: Setkání nejvyšších ústavních činitelů (22.5.2025) | Facebook - P. Pavel

Ukrajina i Blízký východ

„Hovořili jsme i obecněji o Ukrajině, o vývoji bezpečnostní situace, o případné účasti České republiky na pomoci Ukrajině v rámci koalice ochotných, která je zatím v diskuzi. Hovořili jsme také o výhledech mírového jednání a samozřejmě jsme se nemohli vyhnout ani situaci na Blízkém východě,“ řekl prezient. „Já jsem také informoval kolegy o tom, jaké byly vysledky mé cesty do Bruselu a samozřejmě jsme se také dotkli toho, jakým způsobem bude v budoucnu řešen náš jaderný tendr,“ dodal. 

Pavel v Bruselu: „S Evou jsme tu prožili mnoho krásných let.“ A slyšel chválu od šéfa NATO

„Já chci poděkovat za pravidelnost těchto setkání. Myslím, že jsou velmi přínosná a ta živá, otevřená debata je jednoznačně v dnešní době na místě, ale není samozřejmostí,“ poděkovala na úvod po jednání Pekarová Adamová.

Podle ní ministr Lipavský informoval na schůzce o tom, že i v tomto roce pokračuje česká humanitární pomoc v Pásmu Gazy, a to ve výši 20 milionů korun. „Nám osud civilistů není lhostejný a oběti, ke kterým tam dochází, nás znepokojují. Respektive rozhodně bych nechtěla, aby to působilo tak, že si tohoto aspektu nevšímáme. Neznamená to však ale, že je možné dopustit, aby humanitární pomoc byla využívána Hamásem, tedy teroristickou organizací,“ sdělila šéfka Sněmovny. Podobně to vidí i Pavel, podle kterého je situace v Gaze neúnosná. Humanitární pomoc se ale nesmí dostat k Hamásu a pomoci mu postavit se na nohy, dodal prezident. 

Jednal se šéfem NATO

Prezident Pavel ve středu po jednání s Ruttem v Bruselu uvedl, že pokud summit dospěje ke společné dohodě na až pětiprocentních výdajích, Česko je připraveno to podpořit. „Když se spočítají všechny potřeby ozbrojených sil a veškeré požadavky, které se objevují v cyklu obranného plánování na roky 2025 až 2029, a když se převedou do řeči čísel, tak jsou někde mezi 3,5 a 3,7 procenta HDP. Podobné je to i v ostatních státech,“ poznamenal.

Ministři schválili varování přes mobily. V Hustopečích prodloužili stav nebezpečí a nahradili Plagu

V případě České republiky, která je tranzitní zemí, se podle hlavy státu další výdaje v diskutované výši 1,5 procenta HDP týkají především dopravní infrastruktury a logistické, technické a zdravotnické podpory.

Česká vláda se zavázala výdaje na obranu zvýšit na tři procenta HDP do roku 2030. Nyní Česko do armády investuje zhruba dvě procenta HDP.

Naposledy se ústavní činitelé sešli 10. března, jednali mimo jiné o udržování transatlantické vazby s nástupem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Shodli se také na nutnosti věnovat pozornost vlastním schopnostem, a to jak Česka, tak Evropy. Debatovali tehdy také o výdajích na obranu či válce na Ukrajině, jednání se zúčastnila i ministryně obrany Jana Černochová (ODS).