Mengele poslal maminku na smrt, lhala jsem mu, říká přeživší. Pavel na Hradě vyslechl hrůzy z Osvětimi

„Lidstvo má bohužel poměrně špatnou reputaci ve schopnosti poučit se z historie,“ řekl na úvod svého projevu prezident Petr Pavel. Připomněl, že k holokaustu nedošlo ze dne na den. „Mělo to svůj vývoj a vedly k tomu různé cesty a události, které byly v případě holokaustu pečlivě analyzovány,“ pokračovala hlava státu. 

Pavel: Stále aktuální téma

„Tak jako to bylo v 30. letech, můžeme i dnes pozorovat nárůst toho podhoubí, ze kterého holokaust nakonec vyrostl,“ uvedl prezident a zmínil nesnášenlivost vůči různým skupinám i nárůst dezinformací, které jsou v dnešní společnosti čím dál častější.

Tématika holokaustu a nesnášenlivosti, ať už vůči určitým skupinám či etnikům, je podle Pavla stále aktuální. Lidé mají tendenci rysy a jevy vedoucí k tragickým událostem zapomínat, dodal. 

Lidé by si měli připomínat holokaust nejen ve faktické, ale také v emoční rovině, řekl prezident. Jako možné umělecké žánry, jimiž lze na minulé události vzpomínat, zmínil třeba divadlo nebo filmy. „Zprostředkují generacím, které tyto hrůzy nezažily, jak hrozná situace je, když určitá skupina lidí nebo celé etnikum je dehumanizováno a postaveno mimo lidskou společnost,“ dodal Pavel, který si na Hradě vyslechnl i trýznivé svědectví z Osvětimi.

Mengele ukázal mamince vpravo...

Na akci totiž promluvila také bývalá vězeňkyně nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim Hana Sternlichtová.

„Já jsem byla vezeňkyně tohoto tábora. Jsou to pro mně vzpomínky bolestné a traumatické, ale na památku těch, kteří tam byli zavražděni, se k nim stále vracím, aby ta vzpomínka nikdy nevyhasla. Když jsem do Osvětimi přijela, bylo mi 14 let. Předtím jsem strávila téměř dva roky v Terezíně. Nebyl oto nic růžového, ale po dalších zkušenostech jsme na to vzpomínali skoro jako na ráj. Prodělala jsem tam několik nemocí, zažila jsem hlad, špínu, strach, ale byla jsem v dívčím domově s vrstevnicemi,“ říkala Sternlichtová.

„Zažila jsem tam dokonce první rande, jenže pak přišel příkaz k transportu. Byl říjen 1944. Byly jsme v něm s mojí maminkou, tatínek už dříve odjel a nikdy jsme ho již neviděly. Vzpomínky na příjezd do Osvětimi jsou pro mně ty nejbolestivější, protože tehdy jsem ztratila i maminku. Byly to už jedny z posledních transportů, do osvobození Osvětimi zbývaly pouhé čtyři měsíce. Co to však bylo platné. Kolik tisíc lidí za tu dobu bylo ještě zavražděno. Mamince bylo 48 let, byla drobné postavy a měla již prošedivělé vlasy. Také já jsem neměla obraz zdraví, bylo mi 14 let, byla jsem slabá, po prodělané spále, také jsem zrovna moc nevyrostla,“ říkala přeživší.

Zavzpomínala i na Josefa Mengeleho, Anděla smrti z Osvětimi, obávaného doktora, který se neštítil ani pokusů na lidech.

„Stály jsme v řadě žen a já viděla před sebou, jak Mengele ukazuje jednou vlevo, jednou vpravo. Myslela jsem, že v tom je nějaká pravidelnost, tak jsem si vyměnila místo s ženou vedle sebe, abychom šly s maminkou na stejnou stranu. Jenže ono to bylo jinak. Ve frontě mi někdo pošeptal: řekni, že je ti 16. Jak by mi to někdo uvěřil? Nebyla jsem vychovaná lhát, ale poslechla jsem. To možná mi též zachránilo život. A taky náhoda. Mengele se díval do papírů, ne na mně. Vyslechl odpověď a ukázal vlevo. na maminku se však podíval a ukázal vpravo. Nemohly jsme se ani rozloučit. Další dny mám v mlze z toho traumatu ztráty a vší té hrůzy, kterou jsem viděla kolem sebe," dodávala Sternlichtová.

80 let od osvobození Osvětimi: Na pietě Pavel, Zelenskyj, Karel III. a další státníci. Rusové chyběli

Vystrčil: Varovný maják

Pro šéfa Senátu Miloše Vystrčila má holokaust dva významy. Jednou je hrůzná vzpomínka na masové vraždy minorit. „Zároveň je pro mě holokaust také nepřehlédnutelným varovným majákem, který ukazuje, kterým směrem se dnes nesmíme vydat a naopak, kterým směrem se vydat musíme, abychom neopakovali staré chyby,“ řekl předseda horní komory.

„80 let, tedy celý průměrný lidský život. Tak dlouho uplynulo od konce druhé světové války,“ řekl také Vystrčil a projevil úctu a poděkoval všem, kteří „mají odvahu se postavit vlně nenávisti“. Poděkoval také přeživším, kteří se s námi dělí o své vzpomínky a zkušenosti. „Pokud nebudeme nic dělat, pokud nic neuděláme, může se historie opakovat a v tom případě pro nás nebude existovat žádná omluva,“ uzavřel Vystrčil. 

Baxa: Projevme zavražděným respekt

„Nespokojme se jen s pomníky, připomínkami, velkými slovy a vlastním dojetím. Projevme všem zavražděným respekt a úctu snahou opravdu poznat a pochopit ničivé mechanismy 20. století. Podporujeme objevování a poznávání konkrétních osudů konkrétních lidí,“ řekl ministr kultury Martin Baxa.

„Celkem v komplexu osvětimských táborů zanechalo svůj život přes 20 tisíc evropských Romů a Sintů, včetně těch od nás, z celkem 22 tisíc zde vězněných,“ řekla Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury v Brně.

Rusové osvobodili Osvětim, Putin teď Židy ignoruje. Našel si jiné výročí

Předseda Federace židovských obcí v ČR Petr Papoušek uvedl, že antisemitismus se znovu objevuje, někdy skrytě, někdy otevřeně.

„Nenechme se zmýlit. Nárůst antisemitismu byl extrémní ihned po teroristických útocích Hamásu. Ne za měsíc, ne později. Po celé Evropě i ve světě zaznamenáváme růst nenávistných projevů, útoků na židovské komunity, vandalismus vůči synagogám, hřbitovům a pamětním místům. Na sociálních sítích se šíří konspirační teorie a nenávistná rétorika, která má své kořeny ve stejném jedu, jenž vedl k tragédiím 20. století,“ řekl.

„Celkem v komplexu osvětimských táborů zanechalo svůj život přes 20.000 evropských Romů a Sintů, včetně těch od nás, z celkem 22.000 zde vězněných,“ řekla Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury v Brně. 

Světoví státníci v Osvětimi

Oběti holokaustu je nutné si připomínat, pokud bychom tak nečinili, mohlo by se něco podobného stát v budoucnu znovu. V rozhovoru s Polskou televizí to včera řekl český prezident Petr Pavel, který se v Osvětimi účastnil připomínkové akce k 80. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora.

Holokaust prezident nazval pravděpodobně nejhorším případem genocidy v historii. „Pokud bychom si nepřipomínali, co se stalo, jak se to stalo, co k tomu vedlo, dostali bychom se pravděpodobně do pozice, kdy bychom tuto historii prožili znovu,“ podotkl Pavel.

Připomínkové akce v Osvětimi se dále zúčastnili například britský král Karel III., francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Den památky obětí holokaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen německý koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo také 50 tisíc československých občanů, z nichž přežilo asi šest tisíc. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 tisíc lidí, zemřelo 250 tisíc Židů.