Rusové osvobodili Osvětim, Putin teď Židy ignoruje. Našel si jiné výročí
Před 80 lety osvobodili sovětští vojáci nejděsivější koncentrační tábor, Osvětim. Když se na taková výročí sjíždějí státníci, ruský prezident mívá VIP místo. Ne však v posledních letech. Kvůli vpádu na Ukrajinu Vladimir Putin nedostal pozvání do Osvětimi, kde si Mezinárodní den památky obětí holokaustu připomněli evropští králové, prezidenti a premiéři včetně třeba Volodymyra Zelenského, Karla III., manželů Macronových či Petra Pavla. Místo toho si pán Kremlu našel jiné výročí…
„Osvětim, Sobibor, Belzec, Treblinka…“ Loni Vladimir Putin odhalil 40metrový památník obětem exterminačních táborů nacistického režimu. Takových se najde v Evropě dost, ale ten nový poněkud vybočuje. Zatímco obvykle ve větší či menší míře, třeba i vedle jiných skupin zmiňují likvidaci Židů, ten petrohradský se jmenuje „Památník sovětských civilistů, kteří padli za oběť nacistické genocidě“. A podobně mlží i průvodkyně, jejíž výklad si poslechl reportér BBC. „Treblinka-2 byl tábor smrti, kde bylo v plynových komorách zabito velké množství lidí.“
I Putin, když památník před rokem spolu s běloruským diktátorem Alexandrem Lukašenkem odhaloval, hovořil o genocidě sovětského lidu. „Tragédie, mučednická smrt Leningradských i vězňů táborů smrti navždy zůstane důkazem zrůdné podstaty nacismu, nepředstavitelného utrpení milionů nevinných, mírumilovných občanů,“ řekl podle kremelského webu tehdy. „Z celkového počtu ztrát, které Sovětský svaz utrpěl během Velké vlastenecké války (jak Moskva nazývá druhou světovou válku, pozn. red.), byla více než polovina civilistů. A to je přesvědčivý důkaz, že nacisté a jejich satelity nebojovali proti politickému režimu nebo ideologii – ne. Jejich cílem byly co nejbohatší přírodní zdroje, území naší země a fyzická likvidace většiny občanů. Pro zbytek připravili roli otroků, zbavených své původní kultury, tradic a jazyka.“
Letos Putin na oficiálním webu Kremlu osvětimské výročí neřeší už vůbec. Může to do jisté míry maskovat právě jiným výročím, které je pro jeho pojetí ruské a evropské historie zajímavější: 27. ledna 1944 padla německá blokáda Leningradu. Právě tam se letos vypravil, aby se poklonil obětem dlouhé blokády a předal pamětní medaile válečným veteránům, jak naopak web Kremlu uvádí.
„Jde o prezentaci Rusů coby obětí, abychom se cítili, že jsme oběťmi: Oběťmi západních mocností, historickými oběťmi,“ argumentuje ruský historik Konstantin Pachaljuk, vyhnaný do exilu, neboť doma je označován za „zahraničního agenta“ jako řada jiných kritiků Putinova režimu. A tento výklad se zesílil od začátku ruské války na Ukrajině. „Když jste obětí, nemůžete nést odpovědnost,“ vysvětluje dějepravec pro BBC, čím je taková propaganda pro Putinovo Rusko důležitá.
Připomeňme, že dědicem Sovětského svazu a bolestivé historie nacistické invaze není jen Rusko; ohromně trpěli Ukrajinci. A právě jejich dnešní prezident Volodymyr Zelenskyj v Osvětimi nechyběl, dostalo se mu mimořádného potlesku.
Byl by blbej aby jel někam, kde je na něj vydaný zatykač.