Lepší péče nebo kvalitnější sádra z části na pojišťovnu? Poslanci návrh odmítli
Pacienti nezískají právo připlatit si lepší péči či zdravotnické pomůcky s tím, že by je částečně hradila pojišťovna. Sněmovna návrh zamítla. Zůstane tak při stávajícím systému, kdy nehrazenou péči nebo pomůcky si pacient musí zaplatit výhradně ze svého.
Ještě v úterý se ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nad chystanou revolucí ve zdravotnictví rozplýval. Možnost doplácet na lepší zdravotní péči nebo pomůcky by podle Válka (TOP 09) fungovala podobně jako doplatky na léky nebo brýle, na které jsou pacienti zvyklí. „Napravujeme léta zakořeněnou nespravedlnost. Pokud si chcete připlatit za komfortnější výkon u lékaře, tak to není možné,“ uvedla jedna z předkladatelů Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS). Nově by pacient měl platit jen rozdíl mezi cenou základní péče hrazené zdravotní pojišťovnou a její komfortnější variantou. Jako příklad uvedla odlehčenou sádru na zlomenou ruku. Za základní ošetření ze sádrového materiálu podle ní zdravotní pojišťovna platí 500 korun. Pacienta odlehčená plastová varianta přijde na 1000 korun, nově byl platil polovinu.
Poslanci proti
Pro pozměňovací návrh ale zvedlo ruku v dílčím hlasováním jen 48 ze 172 přítomných poslanců, proti jich bylo 80. Úpravu podpořili zejména poslanci ODS a TOP 09 a jednotlivci z řad KDU-ČSL. Naopak ji vedle opozice nepodpořili zejména zástupci vládního hnutí STAN. Zavedení principu by podle Karly Maříkové (SPD) otevřelo prostor pro komercionalizaci zdravotnictví a k privatizaci jeho části. Základní myšlenkou veřejného zdravotnictví je rovnost, nikoli obsah pacientovy peněženky, uvedla. Poslanec ANO Kamal Farhan (ANO) označil pozměňovací návrh za zpoplatnění zdravotní péče a přípravu na privatizaci zdravotnictví. Nikdo navíc podle něj neví, za co by pacienti připláceli. „Není definované, co je hrazené a co je nehrazené,“ uvedl. „Chápu, že návrh může budit některé emoce,“ poznamenal Válek. V řadě zemí ale podle něj navrhovaný model funguje velmi dobře.
Heger uspěl, ale...
Zdravotní pojišťovny měly podle pozměňovacího návrhu hradit variantu péče či pomůcek jako teď. Pacient pak měl dostat možnost doplatit si rozdíl v nákladech za dražší variantu. Neschválením úpravy bude nadále zachován současný stav, kdy si nehrazenou péči nebo pomůcky pacient musí zaplatit výhradně ze svého.
Plně hrazená měla být dle ze stolu smetené předlohy varianta péče a pomůcek, kterou lékař doporučí jako nejvhodnější a nejúčinnější. Pacienti ale měli podle autorů získat širší možnosti v rozhodování o péči o zdraví. Předpokládali, že by si mohli doplatit například zdravotnický prostředek, který by jim přinesl lepší pohodlí nebo estetický dojem. Dle důvodové zprávy by také poskytovatelé péče nesměli dávat přednost těm pacientům, kteří by si takovou nehrazenou variantu zvolili. Za takový postup měla hrozit až milionová pokuta.
Novelu zákona, která umožnila dělit zdravotní péči na standard a nadstandard a kterou prosadil někdejší ministr zdravotnictví TOP 09 Leoš Heger, zrušil před zhruba 12 lety Ústavní soud. Norma umožňovala rozdělení péče na „základní“ a „ekonomicky náročnější“. Pojišťovny hradily levnější variantu, rozdíl v nákladech platil pacient.
To matka, než ji mastičkáři zavraždili, dostala na výběr - buď čočky zdarma v průběhu půl roku, nebo ihned, ale zaplatit za každou 15 000 a jet někam za Prahu.