ČNB hlásí rekord: Zisk 151 miliard korun. A nášup pro Michla a spol.!

Rekordní zisk zní sice hezky, sama ČNB je ale opatrná a ví, že se to nemusí opakovat. Podle člena bankovní rady Jana Kubíčka dokonce nelze očekávat, že by se loňský úspěch podařilo zopakovat. Vývoj hospodaření v následujících letech totiž může ovlivnit řada faktorů, jako změny tržních podmínek nebo kurzové výkyvy.

Právě kurzové zisky měla ČNB loni 137 miliard korun, zatímco o rok dříve to bylo »jen« 38 miliard (tehdy banka zaznamenala zisk 55 miliard) a v roce 2022 u této položky svítila v účetní uzávěrce suma –⁠⁠⁠⁠⁠⁠42 miliard (v tomto roce banka zažila rekordní ztrátu skoro 412 miliard).

Umazávat ztrátu

Guvernér Michl proto zdůraznil, že jedním z cílů je snížit kumulovanou účetní ztrátu z předchozích let. „Naším cílem je položit základy dlouhodobě ziskové centrální banky pro příští generace,“ uvedl. Za poslední dva roky se tato ztráta snížila o 210 miliard a loni činila 277 miliard. To znamená, že i přes zisky je zatím banka v mínusu.

Vynulování ztráty a další zisk by se navíc mohly příznivě projevit i ve veřejných financích, pak by totiž ČNB mohla odvádět část prostředků do státního rozpočtu. Jenže to je běh na delší trať a v horizontu několika let.

Zlato i akcie

Centrální banka má vysoký podíl devizových rezerv – zjednodušeně centrální banka drží hodně eur a dolarů – a to zvyšuje její citlivost na případné výkyvy, proto chce bankovní rada více rozšířit své možnosti. Proto má nárůst podíl investic do akcií i do zlata. Vzácného kovu je nyní v rezervách ČNB přes 50 tun v hodnotě přes 104 miliard a každý měsíc přibývá přibližně 1,5 tuny. Cílovou metou je 100 tun zlata a jeho podíl 5 procent na celkových rezervách, nyní jsou to 3 procenta.

„Vyspělé země mají velmi vysoké devizové rezervy ve zlatě. Úplně nejvíce mají USA, asi 8134 tun, tedy 75 % veškerých amerických rezerv je ve zlatě. Zlato je aktivum, které má 4 tisíce let dlouhou historii. Nikdy se nestalo bezcenným, jeho hodnota je nezpochybnitelná,“ okomentoval strategii ČNB šéfekonom BHS a poradce premiéra Štěpán Křeček. I podíl akcií má do roku 2028 stoupnout. A to ze současných asi 22 na 30 procent.

Navíc o půlku

Nejvíce si za loňský rok přišel na platu a odměnách guvernér Michl, který inkasoval 6,5 milionu korun. I jeho kolegové si přišli na hezké peníze. V celkových sumách jsou započítány také odměny. Ty si stanovila sama rada a následně si odsouhlasila i jejich splnění. Členové rady schvalují odměny guvernérovi a ten zase zbylé šestici. Rada ještě za šéfování Jiřího Rusnoka (64) odsouhlasila zmrazení mezd do doby, než se podaří vrátit inflaci k cíli 2 procent.

To se stalo v únoru 2024. „Od následujícího měsíce byly mzdy a odměny rozmrazeny a ve srovnání s rokem 2021 vzrostla v roce 2024 základní mzda členů bankovní rady v průměru o 8,7 %, zbytek tvořily odměny,“ uvedl pro Blesk mluvčí ČNB Jakub Holas.

„Bankovní rada splnila svůj zákonný úkol, když vrátila inflaci z mimořádně vysokých úrovní zpět k 2% cíli. ČNB navíc úspěšně zachránila vklady občanů, firem, krajů, obcí i dalších subjektů ve zkrachovalé Sberbank,“ dodal mluvčí s tím, že ČNB snížila také tempo růstu provozních výdajů.

Členové bankovní rady v čele s guvernérem Alešem Michlem. | ČNB

Většina členů rady si tak přilepšila o 50 a více procent. „V soukromém sektoru by dostal (Michl) daleko více. Jestliže dokázal vytvořit účetní zisk České národní banky 151 miliard korun, tak nějakých 6,5 milionu je proti tomu výsledku opravdu kapka v moři. Myslím, že klidně by jim mohli zaplatit více, protože výsledek byl opravdu skvělý,“ uvedl k tomu ekonom Křeček.

Přehled mezd členů bankovní rady ČNB za rok 2024.

Šetření a propouštění

ČNB se také snažila snížit náklady. Propustila si 5 procent zaměstnanců a zrušila své pobočky v Ústí nad Labem, Českých Budějovicích a Plzni. A také jí loni klesly náklady na měnovou politiku ze 187 na 145 miliard korun. Třeba tím, že ČNB přestala úročit povinné minimální rezervy bank. I tak ale vyplácí měsíčně asi 9 miliard na úrocích komerčním bankám.

A co bitcoin?

Michl se také nechal už dříve slyšet, že uvažuje o tom, že by do rezerv centrální banky přibyl také bitcoin. A to až 5 procenty. „Dovedu si představit, že bychom bitcoin do rezerv zařadili, ale dal bych tam opravdu jen malou část, maximálně 1 % těch rezerv. Těch 5 procent mi přijde přehnané,“ řekl k tomu ekonom Křeček.

Podle něj teď nemá tuto kryptoměnu ve svých rezervách žádná vyspělá centrální banka. „Ale to neznamená, že se tak v budoucnu nestane,“ dodal. Analýza o zařazení kryptoměn do portfolia ČNB by mohla být hotová na podzim.