Fiala tři roky od startu Putinovy šílené války: Naše podpora Ukrajiny je správná a potřebná!
Podpora Ukrajiny je správná a potřebná a Česko v ní bude pokračovat, řekl ČTK premiér Petr Fiala (ODS) u příležitosti třetího výročí začátku ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí. Česká republika přeje Ukrajině trvalý a spravedlivý mír a bude podporovat všechny kroky, které k němu povedou, doplnil Fiala. O tom, jak Česko pomáhá Ukrajincům promluvil i vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Ruské síly zahájily rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou Ukrajinu z Ruska a z Běloruska a také z poloostrova Krym 24. února 2022. Česko patří po celou dobu konfliktu mezi podporovatele Ukrajiny, Fiala byl v polovině března 2022 mezi prvními zahraničními státníky, kteří po začátku války navštívili Kyjev.
Fiala ČTK řekl, že Ukrajina tři roky čelí ruské agresi a snaží se dělat všechno pro to, aby ubránila svou zem a nezávislost. „Prezident Zelenskyj a ukrajinští občané brání svoji zemi před ruským diktátorem Putinem, ale současně platí, že Ukrajinci umírají i za bezpečnost celé Evropy,“ uvedl Fiala. I proto Česko stojí po celou dobu po boku napadeného státu, dodal.
Za tři roky Česko poskytlo Ukrajině vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun, podílelo se i na výcviku více než 7000 ukrajinských vojáků na území Česka a Polska. Ukrajině také Česko zprostředkovává dělostřeleckou munici ze zemí mimo EU.
„Pomáháme nejen naší muniční iniciativou, která má podporu v celém světě. Ruská agresivní politika nesmí uspět a je i v našem zájmu, aby Ukrajina dokázala ruské agresi čelit,“ uvedl Fiala.
Podpora Ukrajiny je správná a potřebná a Česko v ní bude pokračovat, doplnil premiér. „Přejeme Ukrajině trvalý a spravedlivý mír a budeme podporovat všechny kroky, které k němu povedou,“ řekl Fiala.
Rakušan: Pomáháme různými způsoby
Česká republika pomáhá Ukrajině od začátku války a bude jí pomáhat i nadále, navázal na Fialu rovněž vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Napadenou zemi Česko podle něj podporuje nejen diplomaticky, vojensky a humanitárně, ale například i prostřednictvím zdravotně-humanitárního programu ministerstva vnitra Medevac.
V rámci programu Medevac podle Rakušana spolupracují čeští a ukrajinští lékaři. „Věnujeme se péči o raněné, pomáháme s léčbou posttraumatických stresových poruch nebo jsme podpořili humanitární práce na odstraňování min,“ uvedl dále ministr vnitra. Pokračuje podle něj i muniční iniciativa a Česko se také připravuje na pomoc Ukrajině po skončení války.
Ukončení dočasné ochrany?
V první polovině letošního roku budou země Evropské unie řešit pokračování institutu dočasné ochrany, jenž lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh. Zatím je v EU prodloužena do března 2026. Uprchlíci v Česku se mohou k prodloužení dočasné ochrany registrovat do 15. března.
Mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá ČTK řekla, že případné ukončení dočasné ochrany je podmíněné rozhodnutím EU, které bude společně koordinovat v závislosti na ukončení války. „S nejvyšší pravděpodobností bude následovat přechodné období, v rámci kterého budou mít uprchlíci čas vyřešit svou budoucnost - možnost přechodu na jiný typ pobytového oprávnění či návrat domů,“ uvedla Malá.
Běženci, kteří by se chtěli v Česku usadit, by si mohli letos také změnit dočasnou ochranu na zvláštní dlouhodobý pobyt. Mohli by ho získat, pokud v ČR žijí aspoň dva roky, od loňského července nepobírali humanitární dávku a mají roční příjem nejméně 440 000 korun hrubého, přičemž částka by se za každou další společně registrovanou osobu zvedla o 110 000 korun. Podle Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty by ale tyto podmínky splnila malá skupina lidí.
K polovině února mělo v Česku podle Malé aktivní dočasnou ochranu 397 393 lidí, od začátku války ČR udělila více než 660 000 ochran. „Česká republika je zemí s třetím nejvyšším počtem držitelů dočasné ochrany a v přepočtu na obyvatele zůstává nejvíce zasaženým státem,“ uvedla mluvčí. Průměrný počet žádostí podle ní nyní týdně dosahuje přibližně 1500.
Malá doplnila, že podle evidence ministerstva práce v Česku legálně pracuje více než polovina ekonomicky aktivních uprchlíků, tedy asi 150.000. V roce 2023 se začal zvyšovat počet mužů v ekonomicky aktivním věku, nyní se ustálil zhruba na 39 procentech. Humanitární dávku podle mluvčí pobírá asi čtvrtina běženců, zejména jde o děti. „Státem hrazené ubytování v současnosti využívá pouze minimum osob, přibližně 600,“ dodala Malá.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) považuje další požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO) za zdržovací taktiku. Řekla to dnes v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. První místopředseda hnutí Stačilo! a europoslanec Ondřej Dostál považuje vyšší cla EU vůči Číně a Indii za nerealistická.
Podle Černochové minulý měsíc při jednání Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce vyplynuly podmínky, které nebyly naplněny. „To, že si Donald Trump klade další podmínky, považuji za nefér,“ poznamenala a zmínila, že dosud nedošlo k tehdy avizovanému hovoru Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Beru to jako zdržovací taktiku a jsem z toho zklamaná, protože jsem očekávala, že po jednání na Aljašce dojde k nějakému průlomu,“ uvedla.
Vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.
„V řádech hodin by měly dosáhnout území Polské republiky,“ řekla ministryně. Polsko v noci na středu zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony.
Rusko při společném vojenském cvičení s Běloruskem, jehož se účastní na 30.000 vojáků, otestovalo hypersonickou střelu Cirkon (Zirkon), kterou vyslalo na cíl v Barentsově moři. S odvoláním na dnešní vyjádření Moskvy o tom informuje agentura Reuters.
„Podle objektivních monitorovacích údajů získaných v reálném čase byl cíl zničen přímým zásahem,“ konstatovalo ruské ministerstvo obrany, které už střelu testovalo opakovaně v minulosti. Ruský prezident Vladimir Putin podle Reuters už v roce 2019 uvedl, že Cirkon je schopen letět rychlostí zhruba devětkrát vyšší než rychlost zvuku a zasáhnout cíle na moři i na souši na vzdálenost více než 1000 kilometrů.
👍🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🤡