Lex Ukrajina děsí Rusy v Česku: Putin nás pošle na frontu! Pro český pas se mají vzdát ruského
Vláda rozvířila vody zákonem Lex Ukrajina 7, který zavádí podmínku vzdání se ruského občanství pro ty, kdo žádají o český pas. Zatímco politici mluví o bezpečnosti, ruští odpůrci Putinova režimu bijí na poplach. Tvrdí, že je zákon vystavuje nebezpečí, protože kvůli němu musí cestovat do Ruska. Ministerstvo vnitra však trvá na tom, že opatření je nezbytné.
„Občanství je nadstandardním statusem, na který není právní nárok. Dle zpráv všech našich tajných služeb se bezpečnostní situace v Česku mění. Ruské aktivity pro nás představují jednoznačnou bezpečnostní hrozbu. Eliminovat tyto hrozby není diskriminace, ale povinnost,“ uvedlo ministerstvo vnitra pro Blesk.
Podle něj zákon neohrozí ty, kdo mají trvalý pobyt, a povinnost vzdát se občanství se nebude týkat lidí s azylem či významným přínosem pro Česko - např. z hlediska humanitárního, kulturního nebo vědeckého. Ministerstvo také zdůraznilo, že postup při vydávání dokladu o pozbytí ruského občanství je závislý na procesech v Ruské federaci.
„Zastupitelské úřady Ruské federace v České republice doklady o pozbytí občanství zcela běžně vydávaly, a to zpravidla v poměrně krátkých lhůtách,“ uvedl rezort.
Na frontu
Rusové žijící v Česku, kteří mají duální občanství (české i ruské), však upozorňují, že opatření může zkomplikovat život těm, kdo se staví proti Putinovu režimu a do Česka před ním utekli.
Ruská mládež proto svolala na 17. ledna už druhou poklidnou demonstraci na pražském Staroměstském náměstí. „Český parlament schválil diskriminační návrh zákona, který zakazuje Rusům získat české občanství. Vyzýváme i vás, abyste se k nám připojili,“ píše ruské Demokratické hnutí mládeže Vesna, které protest organizuje.
Ruská komunita se bojí, že pokud by se někdo z nich vydal zpět do Ruska kvůli zbavení se občanství, režim by se jim vymstil. Na některé totiž „doma“ čeká i povolávací rozkaz na frontu. A část má třeba v Rusku stále rodinu, kterou nechce ohrozit.
„Je důležité dát najevo, že s nespravedlností nesouhlasíme. Přijďte a řekněte o akci svým přátelům - společně můžeme něco změnit!“ apeluje Vesna, která organizuje také demonstrace proti Putinovi a válce na Ukrajině.
Omezit vliv
Ministerstvo vnitra se brání, že ti, kteří občanství získají, mohou pracovat v bezpečnostních složkách nebo být politicky aktivní, což zvyšuje riziko ruského vlivu. „Přesně tohle řešíme a ten návrh má potenciál omezit vliv cizích mocností na českou politiku a na českou bezpečnost,“ vysvětlil rezort.
Blesk se na případnou pomoc Rusům v Česku zeptal i ministerstva zahraničí, to ho však přesměrovalo zpátky na rezort vnitra s tím, že věc není v gesci Černínského paláce.
Odkazuje však na Program Občanská společnost. „Vznikl 20. května 2022 jako nástroj pro udělování dlouhodobých pobytových titulů občanům Ruska a Běloruska, kteří se nachází v ohrožení z důvodu politické perzekuce. Dosud přes Program podaly žádost o vízum řádově stovky občanů Ruska a Běloruska; přesnější čísla z bezpečnostních důvodů nesdělujeme,“ napsal Blesku mluvčí rezortu Daniel Drake.
Do Programu mohou dle něj být zařazeni pouze ruští a běloruští občané s jasně prokazatelným lidskoprávním profilem – aktivisté, bývalí političtí vězni, nezávislí novináři, i jejich nejbližší rodinní příslušníci.
Někteří jsou proti
O osudu návrhu bude zřejmě jasno v nadcházejících týdnech. Návrh je momentálně v Senátu, kde ho projednává ústavně-právní výbor. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se zatím příliš nevyjádřil: „V tuto chvíli čekám na vyjádření výboru a výsledek debaty na klubu,“ řekl Blesku. Obecná rozprava k návrhu je naplánována na příští týden.
„Seznámím kolegy na našem klubu s pozměňovacím návrhem, který tuto nesmyslnou podmínku vyjme,“ uvedl dříve pro Blesk senátor Zdeněk Hraba, který zasedá v klubu ODS a TOP 09.
„Pro koho je asi tak lehčí vzdát se ruského občanství, což vyžaduje souhlas Ruské federace? Pro toho, kdo z Ruska odešel třeba kvůli nesouhlasu s režimem, nebo pro toho, kdo k nám třeba byl režimem vyslán?“ táže se senátor a rovnou sdělil, že správně je druhá možnost.
Protiruský návrh tak má za „nejvíc proruský nesmysl“, na čemž se dokonce netradičně shodl mj. i s europoslancem Ondřejem Kolářem (TOP 09). Ten je známým odpůrcem Ruska a za dob svého starostování na Praze 6 nechal mj. odstranit sochu maršála Koněva.
„Sebevědomá protiruská politika by vypadala například tak, že bychom Rusům vykrádali inteligenci. My ale místo toho vymyslíme pravidla, která těm, co by chtěli před Putinem utéct a pomáhat nám s ním bojovat, uděláme ze života Kocourkov,“ napsal k podmínce Kolář na síti X. Pokud Senát zákonu dá zelenou, ke schválení chybí už jen podpis prezidenta Petra Pavla.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, aby naléhal na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s cílem omezit čínskou podporu Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Na čtvrtek je naplánovaná schůzka Trumpa se Siem v Jižní Koreji.
„Pokud prezident Trump dokáže jednat, udělat rozhodnutí a dosáhnout porozumění s Čínou ohledně omezení dovozu ruských energií, bude to, myslím, pomoc pro nás všechny,“ řekl dnes Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě.
AFP píše, že Trump se pokoušel využít svých osobních vztahů, které ho podle něho pojí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a dohodnout se s ním na ukončení války proti Ukrajině, jeho snahy však zatím žádný pokrok nepřinesly. Minulý týden Spojené státy uvalily sankce na dvě největší ruské společnosti a vytvářejí tlak na největší odběratele ruské ropy, Čínu a Indii, aby množství nakupované suroviny snížily. Podle Spojených států i podle Ukrajiny prodejem energetických surovin Rusko financuje čtvrtým rokem trvající válku proti sousední zemi.
„Podporujeme americkou politiku, jejímž cílem je využít jakékoliv příležitosti k omezení nabídky energetických surovin z Ruska,“ řekl Zelenskyj. Týká se to podle něho i evropské bezpečnosti.
Ruské jednotky minulý týden použily drony k útoku na tři větrné turbíny ve větrné farmě Kramatorsk, uvedl předseda představenstva Ukrajinské asociace větrné energie Andriy Konečenkov.
„Cílem není vojenský objekt ani frontová linie. Cílem je větrná turbína o výkonu 4,5 megawattů na větrné farmě v Kramatorsku. To není náhoda. Jde o metodickou, chladnokrevnou destrukci. Ruští okupanti již potřetí během jednoho týdne zasáhli tuto větrnou farmu a proměnili útočné drony ve válečnou zbraň proti civilizaci,“ napsal na facebooku. Podle Koněčenkova byly během útoků 22. a 24. října poškozeny a zničeny dvě větrné turbíny poblíž Kramatorsku. Třetí generátor byl zasažen 25. října.
„Pro agresora nezáleží na tom, jaký druh zařízení dodává Ukrajincům elektřinu – tepelná elektrárna, vodní elektrárna nebo větrná turbína. Každý megawatt vyrobený na Ukrajině je pro ně cílem. Útoky na zařízení obnovitelné energie nejen ničí infrastrukturu, ale snaží se zničit samotnou myšlenku udržitelného rozvoje a integrace Ukrajiny do moderního evropského prostoru,“ dodal Konečenkov. Podle něj nedošlo k žádným obětem mezi zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinští a evropští představitelé se tento týden sejdou, aby projednali podrobnosti plánu příměří.
„Toto není plán na ukončení války. Příměří je nezbytné,“ citovala ho agentura Reuters. „Toto je plán na zahájení diplomatických jednání... Naši poradci se sejdou v nadcházejících dnech; dohodli jsme se na pátek nebo sobotu. Proberou podrobnosti tohoto plánu.“
Den předtím v rozhovoru pro Axios ukrajinský vůdce uvedl, že Kyjev a lídři EU vypracují plán do 7-10 dnů. Podle Zelenského by měl být stručný, bez zbytečných detailů. Vyjádřil však pochybnosti, zda by ruská strana tento plán přijala.
Jestli přichází v dobrém,ať zůstanou.Jsme jenom lidé,nejsme hyeny.Mír v duši všem lidem dobré vůle a hlavně ukončit nesmyslné zabíjení.