Vládní novinky: Česko dá Ukrajině 20 milionů na nemocnice. A miliarda na následky povodní

Na podporu zdravotnických projektů na Ukrajině vláda uvolnila 20 milionů korun v rámci programu Medevac. Pomohou s vybavením nemocnic pečujících o raněné z konfliktu s Ruskem či rehabilitacemi onkologických pacientů. O souhlasu kabinetu informovalo ministerstvo vnitra, které program spravuje.

„Ukrajinské zdravotnictví je extrémně zatížené následky ruské válečné agrese. Proto podpoříme aktivity na vybavení zatížených nemocnic, které léči raněné, obnovu zdravotnického systému, ale třeba i na rehabilitaci onkologických pacientů,“ uvedl v tiskové zprávě ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Celkem Česko podpoří čtyři projekty, vždy částkou pět milionů korun. Část půjde do nemocnic na východě, jihu a v centrální části Ukrajiny, kde se léčí ranění z fronty. Další pomůže s psychologickou podporou zdravotnického personálu, který se stará o postižené válečným traumatem, třetí onkologickým pacientům s rehabilitací. Poslední část dnes schváleného daru má pomoct se zlepšením zdraví v komunitách zasažených válečným konfliktem, který trvá už třetím rokem.

Vláda dnes schválila poskytnutí jedné miliardy korun na pomoc obcím a krajům zasaženým povodněmi na zajištění dočasného náhradního ubytování a náhradních prostor pro vzdělávání. O podporu na financování modulárních kontejnerových jednotek bude možné žádat od začátku listopadu. Po jednání kabinetu to novinářům řekl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN).

„Program se týká možnosti pronájmu modulárních mobilních domů pro zajištění nouzového ubytování nebo náhradních prostor pro vzdělávací aktivity,“ řekl Kulhánek.

O peníze budou moct žádat Moravskoslezský a Olomoucký kraj, které byly nejvíc postižené záplavami, případně i jednotlivé postižené obce nebo příspěvkové organizace, které jsou zřizovateli vzdělávacích zařízení.

Míra podpory se bude lišit podle velikosti žadatelů. Nejmenším obcím bude vláda ze schváleného programu financovat 90 procent nákladů, u větších obcí to bude 80 a 70 procent, řekl Kulhánek. U krajů dosáhne podpora 50 procent nákladů.

Zářijové záplavy v nejvíce postižených oblastech způsobily miliardové škody. Poškozeny byly budovy, silnice, železnice i další infrastruktura. Vláda kvůli povodním zvýšila schodek letošního rozpočtu o 30 miliard na 282 miliard korun, u rozpočtu na příští rok zvýšila schodek proti původnímu návrhu o deset miliard na 241 miliard korun.

Vláda dnes na návrh ministerstva obrany prodloužila nasazení vojáků k likvidaci následků zářijových povodní, do konce listopadu jich může pomáhat až 1000. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva David Polák. Kabinet už 16. září na mimořádné schůzi schválil nasazení až 2000 vojáků a techniky k likvidaci následků povodní, mandát platil do konce října.

„Návrh odráží to, že nejakutnější krize v souvislosti s povodněmi již opadla, a proto tisíc vojáků představuje dostatečný počet k nasazení,“ uvedl mluvčí. Vojáci by podle něj měli pomáhat zejména se stavbou mostních provizorií. Konkrétní místo nasazení se pak bude odvíjet od potřeby a žádostí hejtmanů a operačních středisek Hasičského záchranného sboru ČR, uvedl Polák.

Hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO) dnes ČTK řekl, že prodloužení pobytu vojáků v regionu vítá. „Jsem za to rád, protože jsme o to žádali. Dneska jsem mluvil s paní ministryní (obrany Janou Černochovou, ODS), takže jsem to konzultovali, i ten počet,“ uvedl Bělica. Dodal, že v případě, že pomoc vojáků bude nutná i po konci listopadu, je připraven o prodloužení jejich pobytu opět požádat. „Komunikuji se starosty a budeme to řešit dál, ale zatím je to dostatečné,“ uvedl hejtman.

Povodně mají šestou potvrzenou oběť: Tělo pohřešované ženy (†27) odnesla voda až do Polska

Vláda bude pokračovat v debatě s odboráři o navýšení platů na příští rok. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to dnes řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Odbory požadují pro pracovníky veřejných služeb a státu stejné přidání jako u politiků, tedy o 6,9 procenta. Vláda se s předáky původně dohodla na tom, že se od ledna tarify zvednou všem zaměstnancům státu a veřejné sféry o 1400 korun. O růstu platů ústavních činitelů rozhodovala pak minulý týden.

„Co se týče debaty s odbory, tak v ní budeme pokračovat,“ uvedl dnes Kupka. Podotkl, že sumu na platy chce vláda v rozpočtu na příští rok posílit o pět procent. „Platí ale zároveň, že v předchozích letech se podařilo v některých oblastech platy zvýšit,“ dodal ministr.

Vláda se začátkem října s předáky dohodla na tom, že by platy ve veřejné sféře měly vzrůst všem zaměstnancům stejně. Základ by se jim od ledna měl zvednout o 1400 korun. Kabinet pak začal projednávat návrh, podle něhož se výdělky politiků měly po zmrazení z minulých let upravit téměř o 14 procent. Před týdnem schválil poloviční navýšení o 6,9 procenta.

Podle odborového svazu státních orgánů a organizací by politici měli dostat přidáno stejně jako pracovníci státu a veřejných služeb. Vládu k tomu odbory vyzvaly. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula minulé úterý po jednání tripartity uvedl, že pokud si ústavní činitelé přidají víc, odboráři znovu vyvolají jednání o růstu platů. „Je pro nás nepřijatelné, aby platy zaměstnanců rostly pomaleji než politikům!“ uvedl na síti X Středula.

Ministr pro místní rozvoj Kulhánek dnes vedle toho na tiskovce uvedl, že chce vytvořit pracovní skupinu ze zástupců koaličních a opozičních poslanců a pravidelně je informovat o vývoji digitalizace stavebního řízení. Zároveň bude chtít téma digitalizace stavebního řízení přidat na pravidelný program vládního výboru pro strategické investice.

Ministr tak chce téma připravit k dalšímu projednání nové vlády, která vznikne po volbách na podzim příštího roku a více ho zobjektivizovat. Kulhánek chce, aby všechny informace týkající se vypsání nové zakázky na systém stavebního řízení byly politikům přístupné a aby se s nimi mohly v reálném čase řešit související problematické části. To je podle něj rozdíl oproti způsobu, jakým byla digitalizace stavebního řízení připravována před 1. červencem, kdy byly spuštěny současné špatně fungující systémy.

„Chceme nastavit hlubší monitoring celého procesu. Zejména, kdy bude probíhat procesní analýza a kdy bude formulováno nové zadání a nová architektura systému tak, aby v cíli plnil všechny funkce, které plnit má,“ dodal.

Na podporu obnovitelných zdrojů energie v příštím roce vláda vyčlení ze státního rozpočtu 8,5 miliardy korun. Dotace tak bude stejná jako v letošním roce. Pokud se během roku ukáže, že částka není dostatečná, přijde ministerstvo financí s úsporami výdajů v jiných oblastech, řekl dnes novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). 

Návrh rozpočtu počítá u obnovitelných zdrojů s podporou 8,5 miliardy korun, ministerstvo průmyslu ale původně požadovalo vyšší částku a také podle Národní rozpočtové rady by současná legislativa vyžadovala více peněz. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale uvedl, že vláda připravuje návrh, který by dlouhodobě snížil kompenzace vyplácené vlastníkům solárních elektráren, takže by klesla i potřebná částka na podporu obnovitelných zdrojů z rozpočtu.

Stanjura společně s ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem (STAN) představil návrh na snížení částky, kterou stát vyplácí na podporu obnovitelných zdrojů. Vláda chce přesněji a individuálně vyhodnocovat výnosnost provozu solárních elektráren, zejména těch uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Teprve na základě toho vyhodnocení bude poskytovat dotace.

„Antibabiš“ nestačí, přiznal Fiala. Chce začít více prezentovat úspěchy a recepty vlády

Návrh vládní poslanci ve čtvrtek předloží jako pozměňovací návrh k dalšímu zákonu projednávanému ve Sněmovně, konečné schválení čeká Stanjura před třetím čtením státního rozpočtu.

Věří, že opatření získají i podporu opozičních poslanců, protože jejich cílem je ušetřit peníze daňových poplatníků. Národní rozpočtová rada dříve kritizovala vládu, že návrh státního rozpočtu počítá s jinými pravidly pro vyplácení podpory na obnovitelné zdroje energie, než jaká platí podle současných zákonů.

V rámci omezení vyplácených dotací by měli provozovatelé podporovaných elektráren předkládat údaje o výnosnosti svých zařízení, zatímco dosud se posuzoval sektor daného typu elektráren jako celek. Takzvané vnitřní výnosové procento elektráren se navíc bude posuzovat i se zohledněním provozu po ukončení státní podpory. Vláda bude také podporu vyplácet na nižší úrovni než dosud, aby byla v souladu s tím, jakou veřejnou podporu Česku schválila Evropská komise. Od roku 2026 se také na starší obnovitelné zdroje energie bude vztahovat pravidlo, že v době záporných cen elektřiny na trhu se provozní podpora nevyplácí.

Stanjura řekl, že nemá obavy z případných arbitráží proti Česku ze strany vlastníků solárních elektráren. „Všechna opatření jsou v souladu s evropskou legislativou i českým právním řádem,“ řekl. Česko podle něj nemění zásadně pravidla podpory, jen bude důkladněji kontrolovat jejich dodržování.

Ministerstvo obrany chce nakoupit další munici pro americké vrtulníky systému H-1 za 1,6 miliardy korun bez DPH. Obrana letos na konci července uzavřela smlouvu na nákup munice pro vrtulníky za 3,74 miliardy korun bez DPH, vláda dnes projednala dodatek ke smlouvě.

Nákup by měl obsahovat protitankové řízené střely AGM-114R Hellfire a naváděcí části pro rakety Hydra 70. Česko je nakoupí prostřednictvím programu FMS (Foreign Military Sales), tedy na základě smlouvy s vládou Spojených států. „Předpokládaná hodnota dodatku činí 1,6 miliardy korun bez DPH a realizován bude v letech 2026 až 2028,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany David Polák.

Česko v roce 2019 nakoupilo celkem 12 vrtulníků americké firmy Bell za 14,6 miliardy korun bez DPH. Jde o osm vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři stroje AH-1Z Viper, poslední dva dorazily do ČR v červnu. V červenci pak ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu na nákup munice za 3,74 miliardy korun bez DPH, dodat ji má česká firma STV Group mezi lety 2025 až 2026.

Pořízení zásob munice je podle mluvčího nutné pro zabezpečení bojové činnosti vrtulníků Viper a Venom. „A to jak z hlediska obrany České republiky, tak i z hlediska případného nasazení v zahraničních operacích,“ dodal mluvčí.