Fiala v Blesku o chaosu s platy politiků: Sypu si popel na hlavu! Takové zvýšení se nedá obhájit
Politici by neměli řešit svoje platy. Měl by fungovat automat. To řekl k tématu růstu platů ústavních činitelů předseda vlády Petr Fiala (60, ODS) v pořadu Blesku Ptám se, pane premiére. Posypal si ale hlavu popelem, že i on do odměn ústavních činitelů zasahoval.
Odchod Pirátů z vlády neproběhl úplně v klidu. Když to teď můžete zpětně zhodnotit, neměl jste postupovat jinak?
„Postupoval jsem naprosto správně. Ministr Bartoš nezvládal svůj rezort. Dal jsem mu dost času, aby věci, které nefungovaly – digitalizace stavebního řízení, napravil. To se nestalo. Nedokázal mi představit ani žádný další plán postupu, jak by si se situací poradil. Takže jsem neměl jinou možnost a jednal jsem tak, jak si myslím, že ten, kdo stojí v čele vlády, jednat má.“
Máte pověst člověka, který věci domýšlí. Hrajete šachy?
„Šachy jsem v mládí hrával docela dost.“
Takže musíte přemýšlet několik tahů dopředu.
„To přemýšlím.“
To vás nenapadlo, že to bude znamenat odchod Pirátů z vlády?
„Nemuselo to znamenat odchod Pirátů.“
Ale znamenalo. Měl jste tuhle variantu promyšlenou?
„Byla to varianta, která byla možná, ale byly pravděpodobnější jiné. Pamatuji si minimálně dva případy, kdy byl odvolán z nějaké pozice ve vládě předseda koaliční strany a neznamenalo to odchod (strany – pozn. red), takže automaticky to odchod z vlády nemuselo znamenat. Navíc Ivan Bartoš byl už předseda v demisi, který řekl, že pozici nebude obhajovat. Ale je to důsledek toho, že Pirátská strana nevyvodila odpovědnost z toho, že se jim něco nepodařilo. A to, co je jejich vlajkovou lodí – digitalizace stavebního řízení.“
Jaké máte teď vztahy s Piráty?
„Mám s Piráty vztahy dobré, nijak se na ně nezlobím, ale oni na mě útočí, kde mohou. Spíš je to otázka na ně, jaké mají vztahy se mnou. Ale myslím, že každý by měl přijmout svůj díl odpovědnosti, uvědomit si, co se mu povedlo, co se mu nepovedlo. Nezahodit celé tři roky a nebýt uražený a spíš se snažit najít cestu, jak pomáhat České republice.“
Je možné, že se spolupráce s Piráty po sněmovních volbách – pokud v nich všichni uspějete – obnoví?
„Za mě ano. Opravdu nevidím důvod, proč by neměla. Kvůli tomu, že se jednomu člověku něco nepodaří, tak neohrozíte všechno, čemu věříte, co je důležité pro zemi. Počkejme, jak rozhodnou voliči, ale toto je opravdu teoretická debata. Piráti si budou teprve volit nové vedení. Nechme na nich, ať si vyřeší vnitrostranickou situaci, a pak uvidíme, jestli je to partner, s kterým se dá jednat.“
Vy jste svedl boj o setrvání ministra zahraničí Lipavského. Čím jste ho přesvědčil, aby zůstal?
„Svedl jsem boj s Milošem Zemanem, aby se mohli Jan Lipavský a všichni, které jsem navrhoval, stát členy vlády. Teď jsem žádný boj nesváděl. Naopak jsem akceptoval, že vystoupil z pirátské strany a nesouhlasil s tím, že Piráti odcházejí.“
Takže jste ho nijak nepřesvědčoval?
„Považoval jsem za správné, aby ministr zahraničí zůstal v kabinetu, Jan Lipavský se podle mě správně a odpovědně rozhodl, že zůstane v kabinetu. Všechny strany, které teď tvoří vládu, s tím souhlasily. Takže to šlo docela hladce. Nevím, jestli to není rekord v historii České republiky, jak rychle jsem zrekonstruoval vládu, prakticky týden po odchodu Pirátů ji máme kompletní a pracujeme naplno.“
Nabídl jste mu, aby kandidoval za koalici Spolu, nebo aby vstoupil do ODS?
„Ne, to teď vůbec není na stole. Jan Lipavský zůstal ve vládě jako nestraník. Ministerstvo zahraničí není úplně standardní rezort v tom smyslu, že u zahraničních kontaktů nepotřebujete jen tu vizitku, ale i určitou kuloární znalost. Proto je důležité, aby u ministra zahraničních věcí byla kontinuita, a proto jsem rád, že Jan Lipavský zůstává.“
Takže jste mu to nenabídl, aby za vás kandidoval?
„Ale my takovou debatu v tuhle chvíli nevedeme. Nevedl by ji ani pan Lipavský. To je třeba respektovat. Ti lidé mají nějakou vnitřní integritu, Jan Lipavský byl velmi výraznou tváří Pirátů a rozhodl se, že ze strany odejde. To není určitě lehký krok. Teď se nebudeme bavit o tom, že někam přestoupí. Co bude v budoucnosti, to uvidíme.“
Možnost položit vám dotaz měli i čtenáři. A ty zajímalo, zda je v době, kdy se šetří, důvod, aby ústavním činitelům rostly platy o téměř 14 %? Vy to máte řešit na vládě. S čím tam jdete?
„Nevím, zda to budeme řešit dnes (ve čtvrtek), nebo příští týden. Není to vůle vlády, aby platy takto rostly. Naopak, moje vláda je v roce 2022 zmrazila a pak jsme udělali úpravu od roku 2024, kdy jsme snížili jejich valorizaci. Co se teď děje, je důsledek rozhodnutí Ústavního soudu, který řekl: Vy jste to snížili, ale to nepřipadá v úvahu, soudci to musí mít tak, jak to bylo. A na to jsou navázány platy státních zástupců, ústavních činitelů atd. Kdybych měl tu moc a nezasahoval do toho nikdo jiný, nikdy bych se nebavil o platech politiků. Tady má být automat a ten má fungovat. Politici by o tom neměli rozhodovat. Ale to se neděje, protože spousta mých předchůdců měla potřebu do toho zasáhnout.“
I vy jste do toho zasahoval.
„A také si tady sypu popel na hlavu. Zmrazovali jsme, ale pak jsme udělali jednu věc, kterou moji předchůdci neudělali. Jako jsme u důchodů snížili vzorec pro valorizaci, tak to jsme udělali i u platů ústavních činitelů, čímž bychom je snížili trvale. Ale soud řekl ne, ani toto nemůžete udělat, protože se to týká nás soudců. Jsme v divné situaci, která by nemusela nastat, kdyby platil ten mechanismus. Je to navázáno na průměrnou mzdu. Takže když roste, tak to (platy politiků) o něco roste, když klesá, tak to klesá. Teď jsme v situaci, kdy s tím musíme něco udělat.“
Můžete vyloučit, že se platy znovu zmrazí?
Musíme něco vymyslet. A teď úplně přesně nevím, co to bude, protože je to legislativně hrozně složité, aby nám to soud neshodil. Zmrazení vede k jedné věci, a to, že když se to rozmrazuje, tak to skokově roste. A já nechci, aby to skokově rostlo. To se nedá obhájit, když tady očekáváme růst průměrné mzdy nebo reálných mezd o čytři až pět procent, tak přece nemůže nám skočit plat o 14 procent.“
Z vašich slov čtu, že vy byste byl pro to, aby se podařilo rozdělit platy politiků a soudců.
„Možná to tak budeme muset udělat, ale pro nejsem. Ten zákonodárce, který to vymýšlel před mnoha lety, to velmi správně na sebe navázal, byť s různými koeficienty. Teď se dostáváme do situace, že je to takto neudržitelné, protože když soudům sáhnete na platy, tak oni rozhodnutím řeknou, že to nemůžete udělat, že my jsme nezávislá moc a nám na ně nesahejte. Politici jsou pod jiným tlakem, a tak se to vždycky nějakým způsobem koriguje. Byl bych pro, ať je mechanismus, který tady platí, a pořád o tom nemluvíme.“
Jaká je nyní spokojenost s vaším vedením v ODS?
„My jsme měli debatu o tom, jakým způsobem dopadly krajské a senátní volby. Někde dopadly výborně, někde dopadly špatně. Nejsme spokojeni s tím výsledkem. Přemýšlíme nad tím, kde máme slabiny, a co musíme zlepšit. A dělám všechno pro to, abychom v příštích volbách vyhráli.“
Čelíte kritice z regionů. Otevřeně proti vám vystoupil jihočeský hejtman Martin Kuba. Sílí hlasy, že koalice Spolu není pro ODS výhodná. Jste připraven vámi nastolený kurz nějak změnit?
„Já jsem vystoupil na jarním kongresu ODS s nějakým programem a představou, kam strana bude směřovat a co budeme dělat, abychom uspěli v příštích volbách. S tímto programem jsem byl zvolen a očekávám, že ho budeme naplňovat. Myslím, že poslední debaty v ODS ukázaly, že podpora pro to je. To, že se bavíme o tom, jestli se něco nedá dělat lépe, že se i kritizujeme, tak to je v pořádku. Ale jestli se ptáte, zda jsou nějaké zásadní turbulence v ODS, tak to ne.“
Uvažujete o tom, že zapojíte Martina Kubu do celostátní kampaně? Nebo i jiné regionálně úspěšné a výrazné politiky?
„Samozřejmě že se snažíme nějakým způsobem zapojit regionálně úspěšné politiky i do celostátní úrovně. Martin Kuba je člen výkonné rady a určitě má všechny možnosti se podílet na směřování strany. A každý, kdo má odpovědnost, funkci, je úspěšný, tak je v té debatě určitě vítaný. Ale to není nic zvláštního. Jedna věc je důležitá, ta diskuze nás nesmí ochromovat, musí vést k tomu, že navenek vystupujeme jednotně, silně, přesvědčivě, jinak nezískáme voliče, nedokážeme sdělit veřejnosti, co chceme. A jsem přesvědčen, že cesta k vítězství je na koaličním půdorysu Spolu.“
I situace v ODS zajímala čtenáře. Ti se ptali, zda jste přemýšlel nad tím, že byste rezignoval na post šéfa ODS a předal ho někomu, kdo by stranu pozvedl ještě do sněmovních voleb?
„Ne, nepřemýšlel. Převzal jsem ODS v době, kdy byla úplně na dně a dnes je to nejsilnější vládní strana. Mou ambicí je dovést ODS k dalšímu úspěchu a pokračovat ve vládě v pozici nejsilnější politické strany. To je můj cíl, pro ten mám i podporu členů ODS, kteří jsou jediní, kdo o tom, kdo je vede, mohou rozhodovat. A směřujeme k tomu, abychom v těch volbách byli úspěšní.“
Spojíte své pokračování v čele ODS s volebním úspěchem či neúspěchem ve sněmovních volbách?
„Nad tím vůbec nepřemýšlím, já opravdu takhle neuvažuju. Mám před sebou cíl, ten chci naplnit, až se mi to podaří, nebo nepodaří, tak přemýšlím nad tím co dál.“
Ústavní soud se brání
Fialova slova včera Ústavní soud odmítl. „Ke zvýšení platů politiků nedojde v důsledku rozhodnutí Ústavního soudu,“ napsala tisková mluvčí soudu Kamila Abbasi s tím, že platem politiků se soudci nezabývali, tudíž jejich snížení ani nemohli zpochybnit. „Dojde-li ke zvýšení platů politiků, jakožto ústavních činitelů, stane se tak v důsledku reakce Parlamentu na rozhodnutí Ústavního soudu, který ovšem pouze ve vztahu k soudcům označil úpravu platových záležitostí za neústavní,“ uvedla mluvčí.
Měl se zasypat hned první rok po volbách... 👎 🙁