Pavel v USA: Ranní běh kolem jezera, přednáška jako Masaryk a cimbálovka s krajany
Z „Velkého jablka“ do „Větrného města“. Po plejádě vyjednávání, proslovů a schůzek v OSN si zajel prezident Petr Pavel (62) »vyčistit hlavu« za jednou z největších krajanských komunit v Americe – do Chicaga. Tam by rád prohloubil odkaz jeho předchůdců Tomáše Garrigua Masaryka a Václava Havla, mj. třeba na prestižní chicagské univerzitě. Večer si pro něj krajané navíc připravili velkou oslavu české zaoceánské kultury, kdy v místní sokolovně proběhne cimbálovka.
V Chicagu v americkém státě Illinois, které je od New Yorku vzdálené asi dvě hodiny letu, přistáli prezident a první dáma Eva (59) včera večer místního času. Program mu dnes začíná už brzy, a to jak jinak, než ranním během. S celou skupinou vyrazil na běh kolem Michiganského jezera.
„Každá takováhle pracovní cesta, která je velice intenzivní od rána do večera, by se občas měla vyplnit něčím, co člověku umožní vyčistit si hlavu,“ řekl v úterý Pavel Blesku na dotaz, zdali se běhání ve Spojených státech už stává určitou tradicí.
Při výběhu ke krásnému Michiganskému jezeru skrze tzv. Ohio beach ho doprovodili někteří nadšenci z krajanské komunity. Prezident se nejdříve s celou skupinou rozvičil a pak už vyběhl v až překvapivě intezivním tempu.
Trasa byla čtyři kilometry dlouhá a trvala zhruba dvacet minut, prezident běžel i kolem slavného místního majáku Navy Pier.
Přednáška jako Masaryk
Návštěva prezidenta v Chicagu má podle hradní kanceláře za cíl prohloubit vazby s českou krajanskou komunitou a posílit odkaz prezidentů Masaryka a Havla na americkém Středozápadě.
Prvním bodem z toho plánu byla Pavlova dopolední přednáška na University of Chicago, jedné z nejprestižnějších vysokých škol v celých Spojených státech. Navíc má mít vystoupení i historický přesah – právě v halách této školy přednášel v roce 1902 tehdy ještě profesor Masaryk o české historii a kultuře, když se pokoušel společně s jeho pozdějším nástupcem Edvardem Benešem za »velkou louží« propagovat myšlenku samostatného českého státu.
Ve velké aule se kolem desáté hodiny začali shlukovat všichni možní lidé - studenti, straré páry, akademici, novináři, rodiny s dětmi a samozřejmě i krajané. Blesk se bavil s manželským párem, který žije v Chicagu už 28 let. „Na pana prezidenta jsme se moc těšili. Česká komunita je tu stále velká, ale v poslední době trochu upadá,“ řekla Blesku Češka, která už několik dekád pracuje v Illinois jako finanční konzultantka. Její manžel je Polák, ale umí česky, společně tak doma mluví.
„Kdysi jsem v Praze viděla na podobné akci Václava Havla a hrozně ráda na to vzpomínám, takže je to pro nás samozřejmě velký zážitek, vidět takhle prezidenta. Jsme rádi, že sem za námi přijel a tešíme se,“ dodala s úsměvem. Odkazy českých rodáků jsou podle manželů v Chicagu stále živé, nedaleko univerzity má např. památník i spisovatel a básník Karel Havlíček Borovský - a jejich dcera navíc chodí na základní školu Tomáše Garrigua Masaryka.
Pavel ve svém vystoupení na téma Výzvy a příležitosti transatlantické vazby vyzdvihl mimo jiné nutnost většího převzetí odpovědnosti evropských zemí v rámci NATO. „Spojené státy potřebují rovnocenného partnera,“ řekl. Situace se podle něj lepší, což je vidět například na tom, že Česko a další země letos dostojí svému závazku vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Zatímco Evropa zvyšuje svou snahu, je podle Pavla v zájmu USA, aby Ukrajina a Evropa nepadly za oběť ruské agrese. „Ruské vítězství by bylo zásadním neúspěchem pro demokratický svět,“ prohlásil. Na vystoupení prezidenta navázala debata se studenty, kteří se zajímali především o válku na Ukrajině.
Na akademické půdě uctil památku prezidenta Havla. Hlava státu zahájí cyklus přednášek věnovaných právě jeho odkazu. Diskutoval nejenom o českém vlivu na Chicago, ale i třeba o tom, jak lze posílit tzv. transatlantické vazby, tedy vztahy Evropy a Severní Ameriky.
Masarykova památka byla uctěna i oficiálně, když Pavel položil pamětní věnec u pomníku, který Chicago prvnímu československému prezidentovi věnovalo. Vzdát hold přišel dokonce i starosta města Brandon Johnson (48), který prezidenta poté zve na oběd na radnici.
„Česká komunita vždy byla srdcem Chicaga. Prezident Masaryk byl opravdový státník, převratný politik, který bojoval za svůj lid,“ řekl starosta. Ke konci odpoledne pak Pavel dokonce jednal s guvernérem státu Illinois J. B. Pritzkerem (59).
„Pane prezidente, moc vás vítám u nás v Chicagu,“ začal při příchodu Pavla guvernér. „Vozíte s sebou vždycky tak příjemné počasí? Pokud ano, mohl byste třeba přijet v lednu?“ zavtipkoval Pritzker. Pavel se pak s ním bavil o možnosti další spolupráce Illinois a Česka, přičemž připomněl, jak daleko sahají české kořeny v Chicagu.
Cimbálovka a guláš
Pomyslnou třešničkou na dortu nabitého dne v Chicagu bylo neformální setkání prezidenta a první dámy s českými krajany. To proběhlo v poameričtěné sokolovně Sokolovna Tabor v Berwynu v rámci vyvrcholení Czech Heritage Week v Chicagu, neboli Týdnu českého dědictví, který v metropoli probíhá pod záštitou starosty od 21. září.
V sokolovně se podávaly i poameričtěné recepty českých klasik – např. guláš, koláče (v americkém slangu kolatsches), klobása či plzeňské pivo. „Jsme česká kuchyně, máme tu vzadu paní šéfovou, která to tady má celé na starost a všechno zná. Ta nám nedovolí si ty recepty upravovat,“ zavtipkovala při hovoru s Bleskem jedna z hlavních kuchařek.
Všude kolem byli k vidění lidé v tradičních krojích, včetně malých dětí, kteří si pochutnávali na tradičních českých receptech a pivu. Bylo vidět, že místní komunita si stále váží svých kořenů.
A byl samozřejmě přichystán i bohatý kulturní program. Nejenže po celou dobu hrála klasická česká dechovka, a to ty nejvíce tradiční písně - jako např. Vysoký Jalovec, ale navíc Američané v českých krojích před prezidentským párem tancovali a »juchali«.
Pro Pavla a první dámu Evu mj. vystoupil taneční soubor Omladina ÚMS. Na začátku rovněž poměrně netradičně zazněly americká a česká hymna na cimbál, kdy místní zpívali obě.
Pavel zprvu pronesl pár slov, evidentně byl atmosférou dojat, což i sám řekl. „Jakožto bývalý voják většinou nepřiznávám své emoce, ale tentokrát musím. Je to neuvěřitelný zážitek, být tak daleko od domova, ale mít vlastně jeho část přímo tady. Chtěl bych vám moc poděkovat, že tyto tradice stále dodržujete - tradice z vašeho předešlého domova nebo domoviny vašich rodičů, prarodičů apod. Mohu říct, že bychom se my v Česku mohli učit spoustu tradicí a věcí od vás,“ podtrhl prezident.
S děvčátkem od Masaryka
Dojemným momentem byl slavnostní křest knihy české spisovatelky Markéty Pilátové (51) o paní Evě Haňkové (99) neboli děvčátku ze slavné fotografie s Tomášem Garriguem Masarykem.
Tehdy tříletá Haňková svůj příběh mnohokrát popsala. V roce 1938, kdy pošta vydala známku s Masarykem držícím krojované děvčátko v náručí, se velmi proslavila. Mimo Masaryka se v devadesátých letech setkala na Pražském hradě i s prezidentem Havlem.
A teď už, v pokročilém věku, také s prezidentem Pavlem. Ten knihu v sokolovně slavnostně pokřtil a společně si ťukli. Haňková od něj také dostala slavnostní kytici a poměrně dlouho hlavě státu tiskla ruku, zatímco jí cosi šeptala do ucha.
Rodáci z Chicaga
Chicago bylo jedno z center české imigrace, místní Češi se hovorově nazývají Czechcagoans.
Hodně z nich se také proslavilo – mj. třeba starosta města z 30. let Anton Čermák z Kladna, který spravoval město během hrůzovlády mafie Al Caponeho. Čermák chytil kulku při pokusu o atentát na tehdejšího prezidenta Franklina Delano Roosevelta, což se mu nakonec stalo osudným.
Dalším slavným Czechcagoanem byl Ray Kroc, jehož rodiče pocházeli z Plzně. Kroc byl americký podnikatel, známý hlavně díky tomu, že od bratrů McDonaldových koupil restauraci a značku McDonald’s, ze které udělal to, co z ní je dnes. Svojí obchodní strategií způsobil nebývalý rozmach fast-foodů tak, jak je známe dnes.
Ve vzhledu!