ONLINE: Pavel se po návratu z USA sejde s předsedy koalice. Bartoš není schopen vnímat realitu, rýpl si Fiala
Koalice vstřebává šok poté, co premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že navrhne odvolání vicepremiéra Ivana Bartoše (Piráti) kvůli nezvládnuté digitalizaci stavebního řízení. Fiala ve středu po jednání vlády uvedl, že mu Bartoš potvrdil, že Piráti z vlády odejdou. Podle Fialy není Bartoš úplně schopen vnímat realitu, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) potvrdil, že s odchodem Pirátů z vlády má vláda nově podporu ve Sněmovně už jen 104 hlasů. S předsedy všech koaličních stran se v pondělí po návratu z USA sejde prezident Petr Pavel. Stále jde nicméně o většinu. Dramatické dění kolem vlády sledujeme na Blesk.cz online.
- Premiér Fiala tvrdí, že o svém rozhodnutí, k němuž definitivně dospěl po úterní ranní schůzce s Ivanem Bartošem, informoval předem koaliční partnery i prezidenta Petra Pavla.
- „Toto rozhodnutí nedělám s lehkým srdcem, ale digitalizace je klíčový projekt pro modernizaci českého státu a nemůžeme si dovolit žádné další průtahy,“ vzkázal premiér.
- Fiala nabyl jistotu, že Bartoš není schopný digitalizaci dotáhnout do konce.
- Necelou hodinu po oznámení premiéra Fialy, že navrhuje odvolání Bartoše z funkce ministra, začali Piráti na fóru řešit možný odchod z kabinetu. Hlasovat o něm budou oficiálně od pátku do pondělí.
- Bartoš po úterní schůzce s Fialou tvrdil, že sice odchází z čela Pirátů, ale ne z vlády. „Na koaliční smlouvě se nic nemění, my máme nějaké společné cíle, kde jsou priority jak vládní, tak priority pirátské a prostě makáme dál,“ tvrdil ještě dopoledne Bartoš.
- Spolu začalo cestu ke složení vlády s ANO Andreje Babiše, uvedl Bartoš. Krok premiéra označil za podraz.
- Olga Richterová a Jakub Michálek (Piráti) na tiskovce mluvili dokonce o „hnusném podrazu“.
- Bartoš předpokládá, že Piráti ve vládě končí, když jim z vlády vykopli předsedu, řekl večer v ČT.
- Rakušan po schůzce vyzval Piráty, aby ještě zvážili setrvání ve vládě. Bartoš nebude STAN nutit ke společnému odchodu z vlády.

Starostové jsou připraveni nominaci na ministra pro místní rozvoj předložit do konce týdne. Rozhodne celostátní výbor, řekla novinářům ve Sněmovně poslankyně STAN Michaela Šebelová. Zmínila, že premiér Petr Fiala (ODS) dnes poprvé veřejně řekl, že za něj by pozice ministra pro místní rozvoj po odvolaném předsedovi Pirátů Ivanovi Bartošovi měl připadnout Starostům.
„Jména v éteru létají různá, jedním z nich by mohl být Radim Sršeň, ale jsme demokratické hnutí, rozhodnou naše orgány. Celostátní výbor rozhodne o tom, kdo. Nominace budou mít členové ještě i možnost podávat, takže je to i předčasná otázka,“ uvedla ke spekulacím o možných kandidátech.

Partner PwC ČR Jan Brázda uvedl, že rozpočet zatím směřoval k naplnění původně plánovaného schodku 252 miliard korun. V dosavadních výdajích se podle něj ještě neprojevily následky povodní, to se ale změní od října, kdy se plánovaný schodek zvýší o 30 miliard korun.
„V posledním kvartálu tedy uvidíme výrazný růst povodňových výdajů a snad také výdajů kapitálových, které tradičně akcelerují koncem roku. Dosud totiž sledujeme meziroční pokles investic ze státního rozpočtu o 14 procent, což sice odpovídá rozpočtovému plánu, ale zejména v dopravní infrastruktuře je absorpční kapacita pro další investice značná,“ řekl ČTK.

Prezident Petr Pavel vyjádřil obavu, zda se novela trestního zákoníku stihne projednat v tomto volebním období. Ministr spravedlnosti Blažek mu řekl, že vláda ji projedná v listopadu. Blažek chce požádat exministra Kněžínka, aby po odchodu ministra Šalomouna řídil zasedání Legislativní rady vlády, jako tomu bylo už dříve.

Vláda při projednávání rozpočtu na příští rok zvýšila výdaje ministerstva školství o zhruba 3,75 miliardy korun oproti původnímu návrhu. Resort by tak mohl pracovat s výdaji 290,8 miliardy korun. Oproti původnímu návrhu schválila vláda zvýšení rozpočtu vysokých škol o jednu miliardu korun, o asi 2,7 miliardy navýšila výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací.
Vyplývá to z návrhu rozpočtu zveřejněného Sněmovnou. Letos pracuje resort s výdaji asi 273 miliard korun i se započtením čtyř miliard, o které se navýšil loni schválený rozpočet, který měl činit asi 269 miliardy korun.

Situace KDU-ČSL je podle politologů složitá a vzhledem k tomu, že její volební preference jsou už delší dobu pod pěti procenty, se do vedení strany nikomu nechce. S pozicí předsedy lidovců se totiž pojí riziko, že dovede stranu mimo Sněmovnu, pokud by kandidovala sama. I s ohledem na to politologové, které dnes oslovila ČTK, chápou rozhodnutí jihomoravského hejtmana Jana Grolicha, že na lidoveckém sjezdu za dva týdny nebude kandidovat na předsedu, jak chtěla část spolustraníků s odkazem na jeho dobrý výsledek v krajských volbách. Nicméně v budoucnu to podle politologů může být jinak.
Třeba Ladislav Mrklas z Vysoké školy CEVRO si myslí, že v současné době není nikdo, kdo by byl schopen stranu generačně sjednotit. Podle něj je v ní totiž několik proudů, a to názorové, strategicko-taktické a proudy postavené na konkrétních osobách, a situaci komplikuje i to, že lidovci jsou součástí koalice Spolu a je pro ně složité rok před volbami dělat nějaké zásadní úkroky stranou. „Všechno to tvoří tak složité podhoubí, že se úplně nelze divit tomu, že se nikomu do vedení strany příliš nechce, protože je to nevděčná záležitost,“ konstatoval Mrklas.

Ministr zahraničí Jan Lipavský dnes zároveň požádal o ukončení členství v České pirátské straně, jejímž členem byl od podzimu 2015. Podle svých slov se neztotožnil s obratem, který strana v minulých dnech nabrala.
Premiér Fiala dnes řekl, že o trvalém obsazení místa chce mít jasno do konce tohoto týdne. Kandidáta navrhne hnutí STAN, potvrdil. Jurečkova mise v úřadu je podle něj dočasná. Definitivní složení kabinetu bez provizorií pak chce mít hotové do konce týdne příštího.

Babiš: Změnu rozpočtu podpoříme
Opoziční ANO podpoří podle Babiše rozpočtovou změnu, kterou navrhla vláda kvůli odstraňování povodňových škod. Peníze jsou potřeba, uvedl.
„My dneska podpoříme tu změnu rozpočtu. Ty peníze jsou potřeba,“ řekl. V projevu se mimo jiné vyslovil za výstavbu vodních děl pro ochranu před povodněmi. „Zkuste teďka udělat takové zákony, aby se začaly skutečně urychleně dělat protipovodňová díla, která ochrání,“ uvedl předseda ANO. Ministru financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) vzkázal, že by bylo dobré nynější plánovanou pomoc rozšířit. „Pane ministře, myslím, že by bylo fajn myslet i na zahrádkáře, tam je to katastrofa,“ řekl.

Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) pověřený vedením ministerstva pro místní rozvoj (MMR) chce mít digitalizované stavební řízení v rozumné podobě funkční v řádu týdnů. Posílí tým, který na systému pracuje, a bude pravidelně komunikovat s uživateli systému na stavebních úřadech. Jurečka, který do čela MMR nastoupil po odvolání Ivana Bartoše (Piráti) kvůli nezvládnuté digitalizaci stavebního řízení, to dnes řekl novinářům.
„Mým úkolem je nastavit resort tak, aby byl schopný dělat konkrétní kroky pro to, aby se nám systém podařilo zprovoznit a zfunkčnit pro úředníky stavebních úřadů. Naše mise tady je, aby MMR jako gestor této problematiky bylo schopné začít věci řídit a organizovat samo za sebe. S tím souvisí také posílení a dobudování týmu, což je záležitost příštích týdnů,“ řekl Jurečka. Náměstkem na MMR zodpovědným za digitalizaci stavebního řízení včetně jednání s dodavateli se podle něj stane Karel Trpkoš, vrchní ředitel sekce informačních technologií z ministerstva práce a sociálních věcí, které Jurečka vede jako ministr.

Německý kancléř Olaf Scholz dnes po telefonu hovořil s českým premiérem Petrem Fialou. Vysvětloval mu mimo jiné opatření, která Německo v poslední době přijalo v boji proti nelegální migraci. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Scholz podle něj také nabídl Česku pomoc s odstraňováním následků zářijových povodní.

Váňa ve Sněmovně
Sněmovna je po dnešku opět kompletní. Za zvolené senátory z řad poslanců nastoupili do dolní parlamentní komory Josef Váňa (za ANO), Silvia Doušová (za STAN) a Radim Jirout (ODS). V úvodu schůze Sněmovny, která bude ve stavu legislativní nouze projednávat navýšení deficitu letošního státního rozpočtu o 30 miliard korun kvůli financování následků letošních záplav, složili ústavou předepsaný slib.

Lipavský zůstává ministrem jako nestraník
Ministr zahraničí Jan Lipavský zůstává ve vládě jako nestraník. Na tiskové konferenci po schůzce s ním to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Za důležitou považuje mimo jiné kontinuitu ve vedení české diplomacie. „Bylo to moje rozhodnutí odejít ze strany, které mi uvolnilo ruce a zadruhé ta velká míra podpory od ostatních koaličních partnerů, které si opravdu velmi vážím,“ odůvodnil Lipavský své rozhodnutí zůstat v kabinetu Petra Fialy.
Předsedové zbývajících tří koaličních stran, tedy STAN, KDU-ČSL a TOP 09, podpořili to, aby Lipavský zůstal ministrem jako nestraník, uvedl Fiala. O takové variantě informoval i prezidenta Petra Pavla, který podle Fialy také považuje kontinuitu ve vedení ministerstva zahraničních věcí za správnou.
Pozici ministra pro legislativu Fiala znovu obsazovat nehodlá. Premiér si není jistý, zda dosavadní ministr Michal Šalomoun (za Piráty) již oficiálně podal demisi. Na svém konci ve funkci ministra Šalomoun trvá.

Richterová o svém křesle: Je to na vládní koalici
Je na vládní koalici, jak chce dál postupovat, řekla dnes pirátská poslankyně Olga Richterová na dotaz, zda skončí po odchodu Pirátů do opozice ve vedení Sněmovny. Novinářům ve Sněmovně řekla, že místopředsedkyní komory je na základě nominace Pirátů a Starostů a nezávislých (STAN) a svou práci bude odvádět v jakékoliv pozici.
Richterová minulý týden používala ostrá slova na adresu koaličních partnerů po oznámení premiéra Petra Fialy (ODS), že navrhuje odvolání šéfa Pirátů Ivana Bartoše z vlády. Šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v pondělí řekla, že Richterovou k odchodu z funkce vyzývat nebude. „Vzhledem k jejím vyjádřením by mne překvapovalo, kdyby ona sama chtěla zůstat v této pozici,“ uvedla.

„Co se týká pozice ve vedení Sněmovny, tak Piráti oznámili, že odcházejí z vlády, že ministři dají demise, že odejdou i náměstci, tak uvidíme, jak se zachová paní místopředsedkyně Richterová. Nicméně v tom jedení po volbách byla ta pozice vyjednávána v rámci tehdejší volební koalice Starostů a Pirátů, takže uvidíme, jak se dál zachovají. O té situaci budeme jednat,“ uvedl na tiskovce Spolu ve Sněmovně šéf Poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.
„Já bych považoval za logické, že paní Richterová sama odejde. Pokud se rozhodli odejít Piráti z vlády, nikdo je k tomu nevyzýval, je to jejich vlastní rozhodnutí, současně dnes oznámili, že půjdou všichni náměstci, předpokládal bych, že i poté, co jsem slyšel v minulých dnech, že paní Richterová odejde sama z vedení Sněmovny,“ podotkl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„Názory na některá zásadní témata jsou natolik odlišná od TOP 09 a komunikujeme nejen natolik odlišně, že mně přijde fér, abych já nebyl s jejími názory spojován a ona nebyla spojována s mými,“ okomentoval pro Blesk Miroslav Kalousek, proč vystoupil z TOP 09, tedy strany, kterou spoluzakládal. Podle něj jde především o názory na hospodářskou politiku.
„To rozhodnutí jsem měl v sobě poměrně dlouho, čekal jsem na volby, abych tím rozhodnutím, abych tím krokem nikoho nepoškodil, takže jsem ho udělal po volbách,“ řekl Blesku Kalousek a zopakoval, že o svých budoucích plánech nechce spekulovat.

Končící předseda Pirátů Ivan Bartoš rozhodnutí Jana Lipavského (Piráti) odejít ze strany respektuje, stejně jako jeho dosavadní práci, řekl novinářům na tiskové konferenci před jednáním Sněmovny.
„Jsem rád, že měl možnost už jako poslanec za Piráty i následně jako ministr za Piráty a prostor skutečně profesně vyrůst a rozvinout svůj potenciál,“ uvedl. Zda Lipavský setrvá ve vládě na poslední rok do sněmovních voleb, je podle Bartoše čistě jeho rozhodnutí.

Topolánek: Snad to znamená konec Pirátů
„První známkou dospělosti té strany bylo to, že to fórum pro to hlasování uzavřeli, protože jak říkám já – co se stalo v hokejové šatně, má zůstat v hokejové šatně. Takže možná že dospívají, i když to tak nevypadá z vystoupení těch hlavních protagonistů,“ řekl v pořadu Epicentrum Blesk Zpráv bývalý premiér Mirek Topolánek a připomněl vystoupení Olgy Richterové v Poslanecké sněmovně. „Tak jak jsme tu holčičku měli docela rádi, tak nám dneska připadá trochu jako taková malá zlá ježibaba,“ pokračoval exšéf ODS.
„Já nevím, co to znamená pro Piráty. Já osobně doufám, že to znamená jejich konec. Já tu stranu nepotřebuju. Nicméně pravdou je, že má nějaké voliče a ti voliči se buď přelijou někam jinam, nebo se na té liberální levici – lehce neomarxistické – vytvoří nějaká nová formace, kde Piráti budou její součástí. Já to netuším, protože mě to úplně nezajímá a spíše mě překvapuje, že ta formace – trochu umělá, vytvořená po volbách jako jakási šance toho takzvaného demobloku, jak zastavit Andreje Babiše, tak že vydržela tak dlouho,“ okomentoval Topolánek další směřování Pirátské strany.

Kalousek vystoupil z TOP 09
Spoluzakladatel a bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek potvrdil, že vystoupil ze strany. Krok zdůvodnil odlišnými názory, než jaké prosazuje současné vedení. Ke spekulacím ohledně svého dalšího působení v politice včetně možného založení nové strany se nevyjádřil.
Kalousek v roce 2021 složil po více než dvou desítkách let ve Sněmovně mandát poslance a stáhl se z aktivní politiky. Vysvětlil to uvolněním prostoru pro vznikající koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09). Vládu jako bývalý ministr financí kritizuje za ekonomickou politiku.
Na konci loňského roku se TOP 09 rozhodla nenominovat Kalouska na kandidátní listinu koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) pro volby do Evropského parlamentu. O nominaci se Kalousek ucházel s podporou regionálních organizací. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová tehdy uvedla, že by se měl věnovat domácí politice. Do Senátu Kalousek kandidovat nechtěl.
Po patnácti letech jsem ukončil své členství v @TOP09cz. Svým bývalým kolegům děkuji za léta spolupráce a přeji jim hodně štěstí a osobní spokojenosti do dalších let.
— Miroslav Kalousek🇨🇿🇺🇦🇮🇱 (@kalousekm) 1. října 2024

Piráti jako Lepší opozice
Odchod Pirátů do opozice, který odhlasovali členové strany, dnes potvrdil poslanecký klub, uvedl Bartoš. Strana představila heslo Lepší opozice.
„Odchod Pirátů do opozice rozhodně neznamená, že budeme jen řečněním u pultíku blokovat cokoliv, co vláda přinese. My chceme být a skutečně budeme lepší opozice,“ vzkázal Ivan Bartoš (Piráti) na tiskovce ve Sněmovně. „Budeme hlídat, jak bude pokračovat to, co jsme v tom vládním angažmá započali,“ ujišťuje.
Piráti chtějí v opozici prosazovat, aby rodičovský příspěvek rostl stejným tempem jako důchody, řekla místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti). Chtějí se zaměřit na pomoc mladým.

Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský na sociální síti X poděkoval končícímu ministru zahraničí Janu Lipavskému (Piráti) za odvedenou práci. „Ministr Jan Lipavský byl pro mě velmi příjemným překvapením. Jeho kroky v zahraniční politice, které potvrdily naší spolupráci se spojenci v EU, NATO, USA, Ukrajinou, Izraelem a dalšími státy ukazovaly, že chápe kdo je klíčovým spojencem naší země,“ uvedl Zdechovský.
Ministr @JanLipavsky byl pro mě velmi příjemným překvapením. Jeho kroky v zahraniční politice, které potvrdily naší spolupráci se spojenci v EU, NATO, USA, Ukrajinou, Izraelem a dalšími státy ukazovaly, že chápe kdo je klíčovým spojencem naší země. Díky moc za tuto práci.
— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) 1. října 2024

Odchod Pirátů z kabinetu a s tím související přerozdělení ministerských postů pokládá opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) za důvod k tomu, aby vláda požádala ve Sněmovně o důvěru. Strana to dnes uvedla v tiskové zprávě.
Premiér Petr Fiala (ODS) o víkendu v televizi CNN Prima News uvedl, že pro hlasování o důvěře nevidí důvod.

Ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty) předpokládá, že by mohl ve funkci skončit v příštích čtrnácti dnech. Demisi podá premiérovi Petru Fialovi (ODS) dnes, buď osobně ve Sněmovně, nebo ji donese na podatelnu úřadu vlády. Novinářům to dnes řekl při příchodu na jednání poslaneckého klubu Pirátů.
„Já respektuji to rozhodnutí. Sice nejsem členem strany, ale pořád jsem nominantem za Piráty,“ řekl dnes Šalomoun novinářům. Dodal, že pokud v nově rekonstruované vládě Piráti nebudou, neměl by tam koho reprezentovat.
Koalice se dohodla dál Šalomounův post ve vládě neobsazovat, agendu má přebrat ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). „Jsem domluven s panem premiérem, že můj faktický konec má zapadat do celé té rekonstrukce. Předpokládám, že to bude trvat týden, čtrnáct dní,“ řekl Šalomoun.

Lipavský žádá o ukončení členství u Pirátů
„Vážené Pirátky, vážení Piráti, tímto žádám o ukončení svého členství v České pirátské straně, které jsem členem od podzimu 2015,“ napsal končící ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) svým stranickým kolegům na pirátské fórum.
„Respektuji výsledky hlasování o odchodu z vládní koalice a dnes ponesu svoji demisi předsedovi vlády České republiky. Zároveň platí, že se neztotožňuji s odchodem Pirátů do opozice a již také nebudu zastírat, že se v některých ohledech delší dobu se stranou názorově rozcházím. Stejně tak se neztotožňuji s řadou věcí, které zazněly minulý týden na tiskové konferenci ve Sněmovně. Proto přistupuji k tomuto kroku. Platí také, že podám rezignaci na člena správní rady Pirátského institutu,“ pokračoval šéf diplomacie.
„Děkuji Pirátům za všechny příležitosti, které jsem díky nim získal. Děkuji také za celou řadu osobních přátelství a nezapomenutelných zážitků. Vždy jsem si vážil otevřené vnitrostranické diskuse, do které jsem rád vstupoval, promítal do ni své představy o fungování středové a liberální strany, a to včetně snahy o zásadní reformu vnitřního fungování. Do budoucna přeji Pirátům hodně úspěchů v jejich novém směřování,“ uzavřel Lipavský.

„Pan Bartoš byl v té předsednické funkci hodně dlouho. I zevnitř Pirátské strany jsme často slýchali, že on je vlastně tím jediným, kdo připadá v úvahu, aby Piráty vedl. V tomhle ohledu si nedokázal vybudovat, zapracovat své potenciální nástupce a to může být pro Piráty vůbec ten největší problém, který musí, a ideálně co nejdřív, vyřešit,“ řekl ve vysílání ČT24 politolog Petr Jurek.
Doplnil, že sám měl nekolik tipů na příštího předsedu Pirátské strany, v mezidobí ale všichni z nich oznámili, že se o post ucházet nebudou.
„Bude zajímavé sledovat v první řadě to, jak se bude těch několik pirátských poslanců v Poslanecké sněmovně chovat, jak budou hlasovat. Samozřejmě doteď vládu spoluutvářeli. Z řad Pirátů nezaznívaly žádné ostré protesty ve směru k vládní politice, takže možná se nemusíme bavit jenom o té stočtyřkové koalici, která je pokrytá tou pravděpodobně novelizovanou koaliční smlouvou. Myslím si, že zbytek vlády bezprostředně ohrožen na existenci není. Ten odchod Pirátů nijak zásadně tu stabilitu asi nenaruší,“ doplnil Jurek.

„Odchodem z vlády bychom předali naši zemi populistům a extremistům. A to nechceme. Je před námi rok tvrdé práce. Jsme připraveni navázat na to dobré, co Piráti nestihli dodělat,“ napsali Starostové na síti X.
Odchodem z vlády bychom předali naši zemi populistům a extremistům. A to nechceme. Je před námi rok tvrdé práce. Jsme připraveni navázat na to dobré, co Piráti nestihli dodělat. pic.twitter.com/zPrWtkIhgj
— Starostové a nezávislí • STAN (@STANcz) 1. října 2024

Jurečka se ujme vedení MMR
Marian Jurečka (KDU-ČSL) se dnes ujme dočasně vedení ministerstva pro místní rozvoj, ze kterého byl k 30. září vyhozen Ivan Bartoš (Piráti), načež Pirátská strana reagovala rozhodnutím o opuštění vlády. Namísto pětikoalice nyní Česko nově povede Fialova čtyřkoalice. Na 13:00 je plánovaný Jurečkův brífink.
Pokud chce Fiala intrikařit v politice, musí se poradit z největším expertem na tento obor, se Zemanem. Burešovi intrikaření vycházelo, protože mu byl zavázán a na vodítku. 😁