Škody se odhadují na desítky miliard, v rezervě je ale jen jedna. Stanjura řekl, kde peníze vezme

Vyplavené a zničené domy lidem zaplatí v ideálním případě pojišťovny. Na opravu zdemolovaných mostů, silnic či tratí však vláda bude muset prostředky někde získat. Kolik? To bude podle ministerstva financí jasné až poté, co budou všechny škody na majetku státu, krajů a obcí sečteny. „Je ale jisté, že se budou pohybovat v řádech desítek miliard korun. Ze zkušeností z minulých mimořádných situací víme, že přesná data mohou být k dispozici v řádech týdnů, či dokonce měsíců,“ napsal Blesku mluvčí rezortu Ondřej Macura. Nutné je připomenout, že vládní rozpočtová rezerva, která právě pro hašení takových událostí slouží, je nepoužitelná. Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) v pondělí řekl, že v ní zůstala jen jedna miliarda.

„Místo tiskovky měli pustit vysoušeče.“ Schillerová kritizovala vládu, Kalousek ji zpražil

Ministerstvo financí připraví kvůli povodním novelu letošního státního rozpočtu, deficit se zvýší o 30 miliard korun na 282 miliard korun. O deset miliard korun by se měly zvýšit i výdaje státního rozpočtu na příští rok, jeho schodek by měl být 240 miliard korun. Novelu i příští rozpočet by měla vláda schválit příští týden, řekl ve čtvrtek Stanjura.

Stanjura doplnil, že nyní neuvažuje o vytvoření speciální daně, jejíž výnos by sloužil k pokrytí povodňových škod. Peníze stát získá dodatečným vydáním dluhopisů. Zda to budou speciální povodňové, nebo běžně vydávané ministr zatím neupřesnil.

Ministr také řekl, že jedná s opozicí o proceduře schválení novely letošního rozpočtu. Podle něj by se to zřejmě stalo ve stavu legislativní nouze. Debata o případné opoziční podpoře pro novelu je nyní předčasná, řekl.

Čas proti dani

Při minulých extrémních záplavách kabinety vydávaly povodňové dluhopisy, či zaváděly speciální povodňovou daň. Touto cestou ale prý rezort jít teď nechce, na záplavovou daň se netváří ani premiér. „Chci najít finanční prostředky ve státním rozpočtu, novou daň nepovažuji za dobré řešení,“ napsal Blesku Fiala. Její zavedení by stejně podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) s letošními povodněmi nepomohlo, příjmy z ní by stát měl totiž až v příštím roce. Hrozí, že by stát zvedl stávající daně? „Neumím si představit tak rychlé schválení nepřímých daní, to znamená buď DPH, nebo spotřební daně, aby z toho bylo ještě letos nějaké významné inkaso. Ani bych to nedoporučoval, prostě myslím si, že daňové nástroje nejsou řešením pro letošní rok,“ míní Kalousek.

S prosíkem na Brusel

Kde tedy na to vzít? „Speciálně pro tento účel vláda vytvořila pracovní skupinu v čele s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Ten již několikrát řekl, že do popovodňové pomoci bude zapojen jak státní, tak krajské a obecní rozpočty, ale stejně tak prostředky z EU, konkrétně z Fondu solidarity, který je na tyto účely určen,“ dodal Ondřej Macura.

Premiér Fiala po jednání vlády řekl, že předpokládá nutnost upravit novelou státní rozpočet pro letošní rok. Jak ale podotkl Kalousek, jeho předchůdci k takovému kroku sáhnout nemuseli.

„Minulé vlády si poradily bez novely zákona o státním rozpočtu. Ale to buď neměly projedenou vládní rozpočtovou rezervu, anebo holt udělaly rozpočtové opatření (tedy přesměrování původně určených prostředků na sanaci škod – pozn. red.) v rámci schválených státních rozpočtů,“ uvedl Kalousek.

Záplavy v Česku a škody

• červenec 1997 – 63 miliard Kč
• červenec 1998 – 1,8 miliardy Kč
• srpen 2002 – 73 miliard Kč
• červen 2009 – 8,6 miliardy Kč
• květen – červen 2010 – 5 miliard Kč
• srpen 2010 – 10 miliard Kč
• červen 2013 – 15,3 miliard Kč
• červen 2020 – stovky milionů Kč
• září 2024 – odhadem desítky miliard Kč