Petr Pavel: Do NATO by mohla vstoupit i Ukrajina, které budou Rusové okupovat část území
Vstup Ukrajiny do NATO nemusí být podmíněný tím, že bude země čelící ruské agresi kontrolovat celé své území, řekl prezident Petr Pavel. Poukázal na poválečný vstup západního Německa do Severoatlantické aliance. Lídři zemí NATO na červencovém summitu ve Washingtonu slíbili Ukrajině nezvratnou cestu do Aliance a dlouhodobou vojenskou pomoc, přímou pozvánku do NATO ale země nedostala.
Petr Pavel očekává, že v příštích letech by mohla Ukrajina jednat s Ruskem o míru. Dohoda by podle prezidenta mohla znamenat, že by Rusko dlouhodobě okupovalo část ukrajinského území, ovšem bez toho, že by změnu hranic akceptovaly demokratické státy.
„Myslím, že není nutným předpokladem plná obnova kontroly nad celým územím. Pokud dojde k vymezení, byť nějaké administrativní hranice, pak můžeme brát tuto administrativní hranici jako dočasnou a Ukrajinu v teritoriu, které bude v té době kontrolovat, přijmout do NATO,“ řekl v rozhovoru pro Právo.
Pomohl si historií
Český prezident pro takový krok vidí precedent v historii. „Podívejme se třeba na Německo. Došlo k rozdělení Německa, které nebylo akceptováno všemi západními státy, a přestože část Německa byla okupovaná Sovětským svazem, tak Německo, tedy ten zbytek, byl přijat do NATO, a to už v roce 1955. Takže si myslím, že je tady jak technicky, tak právně řešení, jak umožnit Ukrajině vstoupit do NATO, aniž by se tím dostalo NATO do konfliktu s Ruskou federací,“ podotkl Pavel.
Ukrajina se víc než 900 dní brání rozsáhlé ruské agresi. Ukrajinci vpád ruských vojsk na své území zčásti odrazili a některá svá území dobyli zpět. Rusové ale části ukrajinských regionů na východě a jihu země nadále okupují a boje pokračují.
Na východě Ukrajiny v poslední době ruská invazní vojska pomalu, ale setrvale postupují. Ukrajina zároveň v posledních téměř dvou týdnech obsadila část území Kurské oblasti na západě Ruska, cílem je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského omezit ruské útoky přes hranici na Ukrajinu.
Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se dnes budou zabývat ruskou agresí na Ukrajině a situací na Blízkém východě a v Súdánu. V souvislosti s Ukrajinou budou diskutovat o dalších krocích proti takzvané ruské stínové flotile, pokračují rovněž debaty o novém, již dvacátém balíčku sankcí proti Rusku. Česko by uvítalo, kdyby byl přijat co nejrychleji, zatím ale žádný harmonogram stanoven nebyl. Ministři budou probírat rovněž další sankce, na návrh Česka bude podle informací ČTK zařazeno na sankční seznam EU dalších deset lidí v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. ČR bude na jednání zastupovat odcházející ministr zahraničí Jan Lipavský.
Velkým tématem posledních dní je i další finanční podpora pro Ukrajinu. Na stole jsou podle Evropské komise tři možnosti, z nichž jednou je takzvaná reparační půjčka Kyjevu. Očekává se, že definitivní rozhodnutí by mělo padnout na summitu EU v prosinci.
Nový americký mírový plán, který by zastavil ruskou invazi na Ukrajinu, schválil prezident Spojených států Donald Trump. V noci na dnešek to uvedla televize NBC News s odvoláním na zdroje v Bílém domě.
Server Axios už v úterý s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele napsal, že Trumpova administrativa v utajení konzultuje s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu. Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.
Ukrajina se na vzniku dokumentu nepodílí. USA ji sice v hrubých obrysech informovaly, podrobnosti ale nezná a ani nebyla požádána o podněty, uvedla NBC.
Lucka, NAVEDENEJ I BLBEJ!!! 👎