Jednání Sněmovny: Tři nováčci z ANO složili slib. Poslanci kývli na jednodušší rozvody

Sněmovna dnes bude moci jednat i večer a v noci. Případné prodloužení jednacího dne prosadil vládní tábor na návrh předsedy poslanců ODS Marka Bendy v souvislosti s očekávanou delší debatou o podobě programu nynější schůze, která vyplnila i s hlasováním 3,5 hodiny. Projednávání zákonů je podle zákonných pravidel možné do 19:00, pokud dolní komora nerozhodne jinak. K programu chce vystoupit řada opozičních poslanců.

Sněmovna je nyní opět kompletní. V úvodu dnešního jednání složili předepsaný slib noví poslanci opozičního hnutí ANO Kamila Bláhová, Jaromír Dědeček a Miroslav Samaš.V dolní komoře nahradili trojici zvolených europoslanců ANO Jaroslava Bžocha, Kláru Dostálovou a Jaroslavu Pokornou Jermanovou, kteří se vzdali sněmovního mandátu koncem června.

Zánik a vznik mandátů projednal už minulý týden mandátový a imunitní výbor. Litvínovská starostka Bláhová (48), zastupitel Královéhradeckého kraje Dědeček (65) a středočeský krajský krajský zastupitel Samaš (58) také převzali příslušné osvědčení o zvolení. V nynějším volebním období se celkem vyměnilo ve Sněmovně sedm poslanců.

Do Evropského parlamentu kandidovalo osm aktivních členů Sněmovny. Uspěla polovina z nich. Už v polovině června se vzdal sněmovního mandátu Ondřej Kolář, kterého nahradil Martin Dlouhý (oba TOP 09). Kolářovo zvolení zpochybnila u soudu dosavadní lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová, jež obhajovala mandát na stejné kandidátní listině koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09).

O vydání osvědčení účastníka odboje proti komunismu bude moci žádat i ÚSTR

Okruh osob oprávněných iniciovat řízení o vydání osvědčení účastníka odboje proti komunismu se zřejmě rozšíří. Nově mají toto oprávnění získat partneři odbojářů a Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prostřednictvím jeho ředitele. Stejně jako odbojářské spolky a příbuzní mají dostat možnost žádat o osvědčení nejen za zemřelé, ale i za žijící účastníky odboje, ovšem s jejich souhlasem. Změnu má přinést vládní novela, kterou dnes Sněmovna schválila zrychleně už v úvodním kole hlasy všech přítomných poslanců. Předlohu dostane k posouzení Senát.

Novela je jedno z opatření k narovnání situace stárnoucích disidentů, jak o nich počátkem dubna rozhodla vláda. Na základě osvědčení stát vyplácí jednorázový příspěvek, nově se jím řídí případné narovnání penzí.

Předlohu podpořila za opoziční klub ANO Helena Válková, podle níž jde o nápravu nespravedlností. Za vadu zákona ale označila to, že se podle ní zapomnělo na lidi, kteří byli odsouzeni k ochrannému dohledu z politických důvodů. „Víme o tom a pracuje se na tom,“ reagoval ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti).

Dosud platí, že žijící účastníci odboje proti bývalému režimu musejí požádat o osvědčení sami. Za zemřelé to mohou učinit příbuzní a spolky sdružující účastníky odboje proti nacismu nebo odboje a odporu proti komunismu nebo bývalé politické vězně. Protože v řízení o vydání osvědčení mohou vyjít najevo také skutečnosti bránící přiznání účastníka odboje a odporu proti komunismu, mělo by podle autorů návrhu platit, že řízení lze spustit jen se souhlasem dotyčného.

Konkrétní dopad změn na výši vyplácených příspěvků, případně penzí, lze podle autorů velmi těžko odhadovat, protože není jasné, jak počet žádostí naroste. Zvýšení počtu podaných žádostí podle nich už vyvolalo letošní přijetí zákona, který má dorovnat nízké důchody některých účastníků odboje na průměrnou výši. Odpůrci dvou totalitních režimů, komunistického a fašistického, jichž je na 1900, by měli pobírat podle podkladů minimálně 20.635 korun měsíčně. Náklady státu na penze se kvůli tomu mají zvýšit podle vlády nejvýše o 30 milionů korun ročně.

Na neřešení problému nízkých disidentských penzí upozornili loni na podzim někdejší disidenti Jiří Gruntorád a John Bok. Protest ukončili poté, co kabinet rozhodl o přípravě změn zákonů k zajištění důstojných důchodů a odvolal své usnesení, jímž se hlásil k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii.

Za nižšími důchody odpůrců komunistického režimu bývá věznění, vynucená emigrace či nemožnost pracovat. Nemohli tak dostatečně dlouho platit odvody. Mnoho lidí také nesmělo působit ve své profesi a mohlo vykonávat jen pomocné práce s nízkým výdělkem.

Od 17. listopadu 2011, kdy vstoupil v platnost zákon o protikomunistickém odboji, stát vyplatil jednorázový stotisícový příspěvek 1290 odpůrcům minulého režimu. Poloviční sumu dostalo 150 blízkých už zesnulých disidentů. Celkem bylo do loňského 31. prosince vyplaceno 129 milionů korun přímým účastníkům odboje a odporu proti komunismu a 7,5 milionu korun pozůstalým po nich.

Novelizace 30 zákonů souvisejících se zbraňovou legislativou

V souvislosti s novou, již schválenou zbraňovou legislativou účinnou od přespříštího roku doznají změn tři desítky jiných zákonů. Jejich novelizaci podpořila v dnešním úvodním kole Sněmovna. Jde například o trestní zákoník, který navzdory úvahám o odlišném přístupu nezmění zánik trestní odpovědnosti za nedovolené ozbrojování vyhlašováním takzvaných zbraňových amnestií. Vládní předloha zamíří k posouzení do bezpečnostního výboru.

Pracovní skupiny uvažovaly podle důvodové zprávy vztáhnout na nedovolené ozbrojování účinnou lítost. Zachování současného stavu v podobě vyhlašování zbraňových amnestií však vyhodnotili předkladatelé jako efektivnější řešení. Poukázali například na to, že při amnestii si může vlastník zbraň po splnění všech zákonných podmínek ponechat, případně může požádat o předání zbraně osobě, která zajistí její prodej nebo úschovu.

V případě účinné lítosti by takové postupy nebyly podle zdůvodnění možné. „Trestnost činu pachatele sice pro účinnou lítost zanikne, nicméně vzhledem k nelegálnosti držení této zbraně zbraň nebude pachateli ponechána ani mu nebude dána možnost držení této zbraně legalizovat,“ píše se v něm. Proti účinné lítostí stojí podle zdůvodnění také složitější prokazování její dobrovolnosti, když držitel nelegální zbraně by se mohl tohoto institutu dovolávat přímo při policejní prohlídce.

Předloha jako celek je potřebná pro funkčnost nového systému nakládání se zbraněmi, střelivem a municí podle zákonů o zbraních a střelivu a o munici. Kromě trestního zákoníku upravuje například předpis k podnikání v oboru zbraní a střeliva nebo správní poplatky. Jde zejména o změny pojmů. Novela odráží i elektronizaci agendy zbraní, střeliva a munice a rušení papírových dokladů.

Naplnění vyšetřovací komise ke střelbě na filozofické fakultě

Postup policie v souvislosti s loňskou tragickou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy prověří například Jiří Mašek (ANO), Pavel Kašník (ODS), Petr Letocha (STAN), Radek Koten (SPD), Michael Kohajda (KDU-ČSL) a Michal Zuna (TOP 09). Sněmovna je dnes zvolila podle nominací jednotlivých klubů do desetičlenné vyšetřovací komise, kterou založila z podnětu opozičního hnutí ANO koncem června.

V komisi budou působit také Helena Válková (ANO), Karel Haas (ODS), Martin Exner (STAN) a Klára Kocmanová (Piráti). V pátek by plénum mělo volit předsedu, bez kterého komise nemůže zahájit činnost. Vést by ji mohl Kašník.

Komise bude mít na svou činnost půl roku od založení. Členové mají podle sněmovního zadání zmapovat tragické události od rána 21. prosince 2023 do konce zásahu složek integrovaného záchranného systému, zejména policie, a mají zásah vyhodnotit. Zabývat se budou možnostmi zlepšení komunikace a policejních takticko-operačních postupů. Komise má také sestavit náměty legislativních změn pro rychlejší a účelnější nasazování policejní a zpravodajské techniky s cílem rychlejšího odhalení možného pachatele.

Útok na filozofické fakultě, při němž zemřelo 14 lidí a dalších 25 bylo zraněno, spáchal podle policistů její student. Policie případ střelby na fakultě odložila. Pachatel, který podle policie předtím zavraždil muže a kojence v Klánovickém lese na okraji Prahy a svého otce v Hostouni na Kladensku, spáchal po útoku na univerzitě sebevraždu. Kauzu ještě přezkoumá státní zastupitelství.

Zlepšení ochrany obětí domácího násilí

K lepší ochraně obětí domácího násilí by měla přispět vládní novela, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. V občanském zákoníku přibude výslovné a jednoznačné vymezení domácího násilí, což má zajistit, že policie, justice i intervenční centra budou postupovat v obdobných případech jednotně. Předlohu teď posoudí ústavně-právní a sociální výbor.

V Česku má zkušenost s domácím násilím podle údajů z předloňska skoro 30 procent žen a víc než desetina mužů. „Je namístě a načase, abychom tématu domácího násilí věnovali pozornost,“ komentovala data zpravodajka Taťána Malá (ANO). Podle Michala Zuny (TOP 09) novela pomůže k lepšímu přístupu k obětem trestných činů.

Mezi státními institucemi a neziskovým sektorem nyní podle předkladatelů nepanuje shoda v tom, co je domácí násilí ani kdo je jeho obětí. Jednotný výklad dokonce nezastávají jednotlivé instituce, například policie a orgány sociálně-právní ochrany dětí. I uvnitř jednotlivých institucí se pak přístup k řešení případů domácího násilí rozchází, existují třeba regionální rozdíly.

Občanský zákoník podle novely stanoví, že domácím násilím se rozumí „veškeré násilné jednání vůči oběti, při kterém zpravidla dochází ke zneužívání moci nebo nerovného postavení“. Součástí vymezení je to, že při násilí bylo nebo mělo být neoprávněně zasaženo do tělesné integrity oběti nebo do její duševní integrity, svobody, důstojnosti, vážnosti, cti či soukromí nebo byla vážně ohrožena či narušena schopnost oběti uspokojovat potřeby její nebo členů společné domácnosti. Obětí domácího násilí může být podle definice nejen člověk, který s násilníkem žije nebo žil ve společné domácnosti, ale také osoba blízká nebo rodič společného dítěte.

Úřady budou muset podle novely souvisejících zákonů zohlednit domácí násilí při vypořádání společného jmění manželů a při úpravě poměrů k nezletilému dítěti. Policista bude povinen při vykázání domácího násilníka odebrat mu zbraň. Doba vykázání se podle předlohy prodlouží z deseti dnů na dva týdny. Po tuto dobu nebude moci násilník získat zbraň zpět. Změnit se má i přestupkový zákon, a to tak, aby oběti domácího násilí měly i v řízení o přestupku obdobná práva jako zvlášť zranitelné oběti v trestním řízení. Získají právo na doprovod důvěrníkem či na přijetí opatření k zabránění kontaktu s násilníkem.

Policie každoročně eviduje přibližně 500 případů trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, přes 70 vražd motivovaných osobními vztahy a více než 700 případů znásilnění. Orgány sociálně-právní ochrany dětí řeší každým rokem přibližně 2500 případů domácího násilí v rodinách, kde vyrůstají děti. Policisté každý rok kvůli domácímu násilí vykážou z bydliště přes 1200 lidí. Na policii se přitom podle odhadů obrátí jen každá pátá oběť domácího násilí. Nejčastěji se oběti svěřují někomu z rodiny, pětina z nich se obrátí na psychologa či psychiatra.

Politici a svatby: Nervozita i bláznivé historky! Oddávali Babiš, Bartoš, Kovářová či Vondráček

Narovnání podmínek pro firmy z EU

Sněmovna dnes v úvodním kole podpořila vládní předlohu, která má zpřísnit dohled nad velkými akvizicemi a veřejnými zakázkami za spoluúčasti firem ze zemí mimo EU. Má pomoci zajistit rovné podmínky unijních firem. Návrh novely zákona o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a dalších zákonů reaguje na evropské nařízení z roku 2022. Nařízení je už účinné, novela mu proto přizpůsobuje české zákony. Nyní ji posoudí hospodářský výbor.

Předloha například upravuje součinnost mezi ministerstvem průmyslu a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže při poskytování informací a zakotvuje ochranu těchto informací.

Návrh evropského nařízení vznikl v roce 2021 kvůli obavám z rozmachu čínských firem, které EU vzhledem k jejich státním subvencím považuje za neférovou konkurenci. Vláda připomíná, že podpory poskytované podnikům v rámci členských státu regulují pravidla veřejné podpory, ale tato pravidla neregulují subvence třetích států podnikům na unijním trhu. To může těmto podnikům do značné míry napomoci k lepšímu postavení na trhu. Proto EU přijala zmíněné nařízení. Zahraniční subvencí se v souladu s nařízením bude rozumět, pokud některá třetí země poskytne finanční příspěvek, který podniku přinese výhodu a který je omezen na jeden nebo víc podniků a odvětví.

Jedním z nástrojů, kterým chce EK vyhodnocovat škodlivost zahraničních subvencí, bude povinnost hlásit spojení firem. Mimoevropské firmy budou muset hlásit svůj záměr převzít jakoukoli společnost z EU s ročním obratem na unijním trhu nejméně 500 milionů eur (12,3 miliard Kč), pokud bude státní příspěvek činit nejméně 50 milionů eur. Stejnou povinnost budou mít společnosti v případě, že budou mít zájem o veřejnou zakázku přesahující 250 milionů eur.

Komise může zahájit podrobné prověřování podle vlastního uvážení i v jiných případech. Spojení firem nebo zadání zakázky bude moci nastat až poté, co EK vyhodnotí daný případ. Po posouzení bude moci unijní regulátor nařídit firmám nápravu situace, například vrácení části státní pomoci, nebo bude moci operaci zcela zakázat, pravidla počítají i se sankcemi. Nařízení má za cíl zajistit rovné podmínky všech subjektů působících na vnitřním trhu.

Jednodušší rozvody a úpravy péče o děti

Zjednodušení a zrychlení rozvodu i procesu hledání úpravy péče o děti z rozvedených manželství má zajistit od ledna novela občanského zákoníku, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Předloha mimo jiné ruší požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství a také slučuje rozvodové a opatrovnické řízení. Zakotví také povinnost rodičů zajistit dětem výchovu bez tělesného trestání a duševního strádání. Novelu nyní posoudí ústavně-právní výbor. Námitky vznášeli poslanci opozičního hnutí ANO, chtějí podávat úpravy.

Po sloučení rozvodového a opatrovnického řízení bude možné v případech shody manželů, kteří mají nezletilé dítě, rozvést manželství v jednom soudním řízení. „Pokud jde o samotný průběh spojeného řízení, navrhuje se do něj vnést prvky, které jej učiní méně formální a potenciálně méně konfliktní,“ stojí v důvodové zprávě. Pokud se manželé na všem dohodnou, měl by být proces rozvodu manželství jednodušší i jinak. Předloha upouští například od jejich povinného výslechu.

I nadále by mělo platit, že pokud se manželé chtějí rozvést, bude muset o poměrech dítěte po rozvodu nejprve rozhodnout soud, to i v případě rozvodu smluveného. Zastoupení dítěte kolizním opatrovníkem by už ale nemělo být povinné, jestliže soud neshledá střet zájmů mezi rodičem a dítětem.

„Novela má za cíl především chránit rodinu, a to ve všech stadiích, to znamená i v okamžiku krize rodiny,“ řekla zpravodajka Eva Decroix (ODS). Kritičtěji se k některým částem předlohy stavěli poslanci ANO. Podle Aleše Juchelky novela spojuje nespojitelné věci tím, že se týká rozvodů a nepřijatelnosti fyzického trestání dětí. „Ve druhém čtení budeme dávat pozměňovací návrhy,“ řekla Helena Válková. Mohly by se týkat vymezení fyzického trestání, zachování role kolizního opatrovníka, ale i možnosti dohody rodičů o opatrovnictví dětí a placení výživného po rozvodu bez rozhodnutí opatrovnického soudu. Decroix soudí, že takový postup by nebyl ve veřejném zájmu, zanikla by podle ní ochrana dítěte.

Předloha rovněž ruší rozlišování druhů péče o dítě na společnou, střídavou a péči jednoho rodiče. Už by se tak nerozlišoval takzvaný rezidentní rodič, tedy ten, který má dítě v péči, a nerezidentní rodič, který má pouze právo styku s dítětem. Jelikož rozvod manželství nemá podle ministerstva spravedlnosti žádný vliv na rodičovskou odpovědnost, měli by o dítě i nadále pečovat oba rodiče.

K zakotvení nepřijatelnosti tělesného trestání dětí vedly požadavky Evropského výboru pro sociální práva. Za fyzické usměrnění dítěte ale rodiče nemají čekat nové postihy, podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) jde o deklaraci. „Cílem není trestat rodiče, ale podpořit výchovu prostřednictvím jiných výchovných prostředků,“ stojí v důvodové zprávě.

Bude možné postoupení pohledávky na výživném. „Tato možnost bude využitá v případě rodičů, kteří jsou solventní, ale odmítají výživné platit ze subjektivních důvodů,“ uvedl Blažek. Zvýší se také úrok z prodlení u dlužného výživného.