Přehledně: Kdo je kdo v Babišově a Orbánově nové partě? A kdo z EU by se k nim mohl přidat

Strana založená jako liberální v období pádu komunistického režimu v Maďarsku, název je ostatně zkratkou výrazu Svaz Mladých Demokratů. V současnosti jde o nejsilnější stranu v Maďarsku, která drží 116 ze 199 poslaneckých křesel v jednokomorovém parlamentu.

Vládla už v letech 1998-2002 a nepřetržitě od roku 2010. Pokaždé v čele s Orbánem. Strana je kritizována za potlačování vlivu opozice prostřednictvím volebních reforem a ovládnutí médií. Současnou ideologií je maďarský nacionalismus, včetně uplatňování vlivu v zemích s maďarskou menšinou, a euroskepticismus.

Andrej Babiš a Viktor Orbán | Reuters

Svobodná strana Rakouska je pravicově populistickou partají založenou už v 50. letech. V čele stojí Herbert Kickl. Ten byl ministrem vnitra v první vládě lidovce Sebastiana Kurze, ta se však rozpadla kvůli několika malérům právě Svobodných.

Vicekancléř Heinz-Christian Strache (FPÖ) v roce 2019 sedl na udičku provokatérce vydávající se za dceru ruského miliardáře, které slíbil státní zakázky výměnou za pozitivní zprávy o svobodných v novinách, které měla rodina onoho miliardáře koupit.

Zároveň ministryně zahraničí této vlády Karin Kneislová (za FPÖ) se nijak netajila přátelstvím s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, který se účastnil i její svatby v roce 2018. Kneislová od roku 2023 žije v Petrohradu.

Herbert Kickl v davu příznivců | Síť X, A. Krischke

Na svatbu někdejší rakouské ministryně zahraničí Karin Kneisslové přijel i Vladimir Putin. | Reuters

Původně severoitalská regionalistická strana vznikla v 90. letech sloučením několika tamních populistických skupin. Upozorňovala na nerovnosti mezi bohatým severem Itálie, který v jejích očích doplácí na chudý jih. Od roku 2013 stojí v čele Matteo Salvini.

Od roku 2018 kandiduje strana pod označením Liga za premiéra Salviniho a snaží se oslovit voliče v celé Itálii především tvrdou protimigrační rétorikou. V témže roce se stal předseda strany ministrem vnitra. Ve funkci ale vydržel pouhý rok. Kvůli vytlačování imigrantů z italských břehů byl dokonce obviněn z únosu a jeho Liga byla z vlády vyhozena.

Italský senát, jehož byl členem, ho ale ke stíhání nevydal. V současné vládě Georgie Meloniové působí Salvini jako ministr dopravy. Liga má 5 ministrů. 

Matteo Salvini na Rudém náměstí (2017). | Profimedia.cz

Matteo Salvini | ČTK / AP / Claudio Furlan

Pravicově populistická portugalská strana CHEGA! (česky dost!) vznikla v roce 2019. V čele stojí právník André Ventura. V letošních volbách do tamního parlamentu získala strana přes 18 % hlasů, a obsadila tak třetí místo.

Díky rétorice založené na odmítání migrantů se jí daří především na jihu Portugalska. Strana se považuje za zastánce západní křesťanské civilizace proti údajné programové islamizaci, hlásí se i k proti-romským postojům. Omezená migrace má být dovolena pouze z bývalých portugalských kolonií. Někteří členové podporují změnu Portugalské republiky na monarchii nebo trest smrti.

André Ventura, lídr portugalské strany CHEGA! | Profimedia.cz

André Ventura, lídr portugalské strany CHEGA! | Profimedia.cz

Hvězdnou posilou pro novou formaci by mohlo být francouzské Národní sdružení Marine Le Penové, která podle zahraničního tisku dala Patriotům své požehnání. Její přechod by ale mohl ohrozit frakci Identita a demokracie (ID), která by nově měla členy jen ze čtyř zemí. Potřeba je ale sedm. Ze stejné frakce totiž odchází i zmíněná Liga a rakouští Svobodní.

Naopak úplně bez frakce, a tedy k mání je Alternativa pro Německo, ta byla právě z ID před časem vyloučena kvůli vazbám na Rusko. Její krajně pravicová ideologie by zřejmě do svazku zapadala. To sice neplatí až tolik o straně Smer slovenského premiéra Roberta Fica, nicméně i tam by se našly průniky v oblasti antiimigrační politiky a národovectví.

Smer má nyní pozastavené členství ve frakci sociálních demokratů, stejně jako jeho koaliční partner Hlas. Ten se však zřejmě chce do sociálně-demokratického tábora vrátit. Dokonce od lidovců by k Patriotům mohli přestoupit slovinští demokraté expremiéra Janeze Janši, mluví se i o španělském hnutí Konec večírku. Nabídku připojit se k Patriotům zvažovala i polská opoziční Právo a Spravedlnost (PiS), ta se ale nakonec rozhodla zůstat v konzervativní frakci ECR.

Marine Le Penová | Reuters

„Bude to poprvé v historii, co nějaký český politický subjekt založí novou frakci,“ holedbal se minulý týden Andrej Babiš ve vysílání CNN Prima News. A z české perspektivy by to opravdu mohlo vypadat tak, že za novou formací stojí právě český expremiér. Zahraniční tisk má ale o Patriotech pro Evropu celkem jasno.

„Orbánova krajně pravicová skupina v EU získává nové členy,“ píše třeba server Euronews. „Orbán a jeho spojenci oznámili vznik pravicové aliance Patrioti pro Evropu,“ hlásá zase web Svobodné Evropy. „Orbánův Fidesz uzavírá nové krajně pravicové spojenectví s rakouskými a českými stranami.“ To je zase server Politico. Jméno Andrej Babiš na zahraničního čtenáře v titulcích nečeká.

V Babišův prospěch nehraje ani ztráta internetové adresy, kterou by jistě ANO rádo využilo k prezentaci projektu v češtině. Doménu patriotiproevropu.cz totiž neznámá osoba v neděli zaregistrovala, a hnutí ji tak »vyfoukla«.