Poslanci zřídili vyšetřovací komisi ke střelbě na fakultě! A Juchelka novým místopředsedou

Komise by měla podle navrhovaného zadání zmapovat tragické události od rána loňského 21. prosince do konce zásahu, jenž by měla také vyhodnotit. Zabývat by se měla možnostmi zlepšení komunikace a policejních takticko-operačních postupů. Měla by dát náměty na legislativní změny pro rychlejší a účelnější nasazování policejní a zpravodajské techniky s cílem rychlejšího odhalení možného pachatele.

Komise by měla mít deset členů. Po dvou zástupcích by v nich měly mít kluby ANO, ODS a STAN, po jednom KDU-ČSL, SPD, TOP 09 a Pirátů. Podle neoficiálních informací ČTK by komisi mohl vést občanský demokrat Pavel Kašník. Závěry činnosti by měla komise předložit Sněmovně za půl roku od založení.

Kvůli útoku, jehož strůjcem byl student fakulty, zemřelo před Vánocemi 14 lidí a dalších 25 bylo zraněno. Policie případ střelby na fakultě předminulý týden odložila. Pachatel, který předtím zavraždil muže a kojence v Klánovickém lese na okraji Prahy a svého otce v Hostouni na Kladensku, spáchal po útoku na univerzitě sebevraždu. Kauzu ještě přezkoumá státní zastupitelství.

Sněmovna dnes nedokončila úvodní kolo debaty o vládním návrhu na zvýšení podílu krajů na sdílených daních, tedy na takových, o které se státní rozpočet dělí s kraji a obcemi. K novele zákona o rozpočtovém určení daní by se měla vrátit ve čtvrtek dopoledne. Příjmy krajů by se mohly v letech 2025 až 2027 zvýšit o celkem 11,2 miliardy korun na úkor státního rozpočtu. Přijdou ale o dotaci čtyři miliardy na opravy krajských silnic druhé a třetí třídy.

Návrh vychází z většinové dohody Asociace krajů z letošního jara. „Chci jednoznačně říct, že tohle je svobodná vůle krajů. Ani vláda, ani ministerstvo financí do toho nezasahovalo,“ konstatoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podotkl, že s dohodou nesouhlasil Moravskoslezský a Ústecký kraj. Hlavní město Praha podle něj změnilo původně nesouhlasný postoj poté, co se jeho podíl zvýšil. Praha bude mít dodatečný podíl 0,1 procenta na sdílených daních.

Stanjura dnes čelil kritice zejména stínové ministryně vnitra ANO Janě Mračkové Vildumetzové, která ho obviňovala, že bere peníze obcím, aby je mohl dát Praze. Stanjura to odmítl. „Nebereme peníze obcím,“ zdůraznil. Dodal, že závěrečné čtení ve Sněmovně se uskuteční velmi pravděpodobně až po letošních krajských volbách a poté ještě bude muset novelu projednat Senát.

Kritika zazněla i z koaličních řad. „Jako poslanec zvolený v Moravskoslezském kraji nemůžu pro takový zákon hlasovat,“ řekl poslanec vládní KDU-ČSL Jiří Carbol. Zákon označil za diskriminační a nespravedlivý. Občané jeho kraje se podle něj stanou druhořadými občany. Vadí mu například kritérium týkající se podílu počtu obcí. Jde to proti trendu snižování obcí, domnívá se.

Pomoc pro ukrajinské uprchlíky v Česku. Sněmovna podpořila prodloužení dočasné ochrany

Vláda v předloze mění způsob stanovení počtu obyvatel v obcích pro účely rozdělování vybraných peněz mezi obce a kraje. Nově se bude využívat údaj o počtu obyvatel ze základních registrů, nikoli od Českého statistického úřadu. S takovou změnou nesouhlasí menší obce, podle nich zvýhodňuje největší města. Sdružení místních samospráv již dříve uvedlo, že 5800 měst kvůli tomu přijde celkem o 3,5 miliardy korun. Podle ministra Stanjury jsou ale data z registru kvalitnější.

Kromě zvýšení podílu krajů na sdílených daní řeší novela také rozdělování peněz mezi jednotlivé regiony. Dosud se výnos daní rozděloval podle pevných podílů nastavených v roce 2005. Nově se budou podíly každoročně vypočítávat podle stanovených kritérií. Stanjura k tomu řekl, že nově navržená kritéria jsou lepší než ta dosavadní.

Soudy zřejmě přestanou rozhodovat od ledna některé spory v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Omezení přísedících předpokládá vládní novela, kterou dnes schválila Sněmovna. Dvouhodinou debatu provázela opoziční kritika. Poslankyně ANO Helena Válková neuspěla s pozměňovacím návrhem, který by zachoval současný stav. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.

Omezení přísedících je podle vlády součástí snižování byrokracie. Podle Válkové ale jde o zrušení tradičního a důležitého institutu. Novela podle ní populisticky vychází vstříc části soudců, kteří ztratí korekci danou přísedícími. „Zapouzdřujete justici, děláte ji kabinetní, podlamujete důvěru ve spravedlivost rozhodování,“ řekla Válková. Sněmovna odmítla i její užší úpravu, která by zrušila rozhodování v senátech s přísedícími jen v pracovněprávních sporech.

Kdo budou tři noví poslanci ANO? Dostálová se již oficiálně vzdala křesla v čele Sněmovny

Proti vystoupení Válkové se ohradil například Michael Kohajda (KDU-ČSL), jenž varoval před znejišťováním veřejnosti, že v Česku nebude fungovat právní stát a spravedlnost. Podle Karla Haase (ODS) Českou republiku žádný konec demokracie nečeká. „Nezávislost, odbornost, kompetentnost rozhodování českého soudnictví bude pokračovat,“ zdůraznil.

Zuzana Ožanová (ANO) se pozastavovala nad osmimilionovou roční očekávanou úsporou. „To je opravdu šíleně velká částka na to, že omezíte tak výrazně laický prvek v rozhodování,“ podotkla poslankyně, jež neprosadila návrh, aby Sněmovna předlohu znovu projednala ve druhém čtení.

„Laický prvek v podobě přísedících u soudů je velmi důležitý,“ tvrdila poslankyně SPD Iveta Štefanová, podle níž představuje i veřejnou kontrolu soudního jednání. Úspora několika milionů korun ročně nemůže být podle Štefanové důvodem pro výrazné omezení přísedících. O jejím pozměňovacím návrhu o zachování přísedících, stejném jaký podala Válková, už Sněmovna nehlasovala.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) soudí, že veřejnost omezení přísedících u soudů nijak nepozná. Systém už podle něho nefunguje tak, jak byl v minulosti zamýšlen. Rozhodování spíš komplikuje, než aby něco přinášel, uvedl.

Přísedící nebudou podle schválené novely spolurozhodovat v civilní oblasti už ani pracovněprávní spory a neměli by působit v trestních senátech okresních soudů. U těchto soudů tak bude řízení vždy konat samosoudce, stojí v důvodové zprávě. Omezení laického prvku se v novele týká také některých trestních řízení před krajskými soudy.

Průzkum: ANO jasně v čele, druhá ODS. Stoupají Přísaha s Motoristy, do Sněmovny i komunisté?

U krajských soudů mají přísedící nadále být podle důvodové zprávy v prvostupňových trestních řízeních o zvlášť závažných zločinech. Jde o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let odnětí svobody - tedy například vraždy a závažnější případy loupeži, znásilnění a zabití.

Výjimkou ale budou majetkové a hospodářské trestné činy, u nichž se podle důvodové zprávy předpokládá vysoká odborná náročnost projednávané věci. Účast přísedících bude u krajských soudů výslovně možná také v prvním stupni řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou.

„Rozhodování v senátu za účasti přísedících tím bude do budoucna v trestním řízení před krajským soudem omezeno na skupinu nejzávažnějších trestných činů, mezi nimiž zůstávají především násilné trestné činy, a to ve prospěch samosoudcovského rozhodování,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti.

Lidé zřejmě budou muset hlásit úřadům převoz více než 15 tisíc eur (asi 370 tisíc korun) v hotovosti do jiného členského státu Evropské unie. Počítá s tím vládní novela zákona proti praní špinavých peněz, kterou dnes schválila Sněmovna. Musí ji ještě schválit Senát a podepsat prezident. Sněmovna na návrh skupiny poslanců současně proti původnímu vládnímu návrhu zvýšila maximální pokuty pro některé profesní komory za porušení nově zavedených povinností namířených proti praní špinavých peněz. Jde třeba o advokátní nebo notářskou komoru.

Pětikoalice protlačila ve Sněmovně korespondenční volbu. „Je to jejich fetiš,“ čertí se ANO

Předloha také rozšiřuje povinnosti obchodníků s virtuálními aktivy, kam patří například kryptoměny nebo sběratelské tokeny NFT. Upravuje navíc některé povinnosti Finančního analytického úřadu (FAÚ). Novela je reakcí na doporučení expertů Rady Evropy, kteří její dosavadní znění považovali za nedostatečné. V současnosti musí lidé hlásit převoz více než 10 tisíc eur (asi 250 tisíc korun) v hotovosti přes vnější hranice EU, což se v Česku týká pouze mezinárodních letišť.

Novela zavádí povinnost s vyšším limitem i pro převoz hotovosti přes vnitřní hranice EU, a to jak osobně, tak prostřednictvím pošty nebo jiné zásilkové služby. Lidé budou muset na žádost Celní správy oznámit vlastníka i příjemce této hotovosti a vysvětlit, proč tuto hotovost převážejí.

Další zpřísnění se týká obchodníků s virtuálními aktivy. Nově budou muset při identifikaci klientů získat informace o totožnosti původce nebo příjemce převodu virtuálního aktiva. Jejich povinnosti se tak přiblíží těm, jaké mají při prověřování klientů jiné finanční a úvěrové instituce.

Zákon proti praní špinavých peněz umožňuje identifikovat skutečné majitele firem, prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích potenciálně zneužitelných pro praní peněz nebo financování terorismu. Týká se tak mimo jiné úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů či správců svěřenských fondů.

Pellegrini v Praze: Pavel, Fiala a pak dýchánek nad zákusky u Zemana. S kým dalším se setkal?

V případě pokut pro vybrané profesní komory vláda navrhla původně horní hranici pokuty jeden milion korun. Pokuta se má kromě advokátní a notářské komory vztahovat také na exekutorskou komoru a komoru daňových poradců a komoru auditorů. Zvýšení horní hranice zdůvodnili poslanci v čele s předsedou sněmovní komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu Michalem Zunou (TOP 09) hlavně případy zpronevěry advokátních úschov z minulých let.

Pokuta má hrozit vybraným profesním komorám v případě, že poruší některou z povinností v souvislosti s vypracováním metodické informace pro zavedení postupů pro řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Informace má sloužit členům komor při jejich činnosti.

Sněmovna přijala i pozměňovací návrh poslance ODS Jiřího Havránka, který se týká zpřesnění zákona o mezinárodních sankcích a vznikl ve spolupráci s ministerstvem financí. Vkládá do něj kromě jiného úpravu takzvané ochranné bariéry. Bariéra má umožnit fungovat obchodnímu závodu na území České republiky obchodní společnosti, která je ovládána sankcionovanou osobou, za předpokladu, že bude od vlivu této osoby odstřižena.

Činnost Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) pravděpodobně bude od příštího roku upravená novým zákonem o veřejné hydrometeorologické službě. Jeho vládní předlohu dnes Sněmovna schválila pouze s formulačními úpravami. Normu nyní dostane k projednání Senát.

Bývalý velvyslanec na Slovensku Tuhý o Pellegrinim: Je to velký politik

ČHMÚ, který je příspěvkovou organizací ministerstva životního prostředí, má zákonem mimo jiné získat „výlučné oprávnění k vyhlašování nebo odvolávání hydrometeorologických výstrah“. Zákon má podle předkladatelů umožnit co možná nejvyšší míru digitalizace výstupů z činností hydrometeorologické služby tak, aby byly dostupné v reálném čase. Využití zveřejněných dat ČHMÚ, jejich prezentace či výklad má podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) patřit volnému trhu.

Zákonem bude nově zřízená Národní databáze hydrometeorologických údajů a produktů, což má podle vlády stát až 128 milionů korun. Podle Hladíka bude možné využít peníze z fondů EU. K datům v databázi by se měl každý dostat skrze webovou aplikaci. ČHMÚ má mít zákonem zaručeno, že nebude muset ani prostřednictvím databáze poskytovat údaje zjištěné mimo výkon veřejné hydrometeorologické služby, kterých se v minulosti domáhaly společnosti kvůli komerčnímu využití.

Norma upravuje také součinnost ČHMÚ s hydrometeorologickou službou ministerstva obrany, která je zatím upravená na základě rámcové smlouvy. Údaje od služby ministerstva obrany budou moci být v databázi zveřejněné pouze po souhlasu resortu.

Předloha rovněž vymezuje hydrometeorologickou službu jako celek, tedy jako službu vykonávanou prostřednictvím uvedených činností ČHMÚ a resortních meteorologických služeb, jejich vztah a spolupráci obou složek.

Ostrá slova Slováků k Česku: Ficovi vadí Fialův výrok, ten ho hájí. A spor o schvalování atentátu

ČHMÚ, který byl zřízen vládním nařízením z roku 1953, má doposud právní status příspěvkové organizace spadající pod působnost ministerstva životního prostředí. Na nutnosti přípravy právní úpravy zabezpečení hydrometeorologické služby a služeb v oblasti kvality ovzduší se shodla už Bezpečnostní rada státu v roce 2012.

Poslanci a senátoři asi budou moci do budoucna nově nominovat jen jednoho kandidáta na prezidenta. Doposud toto omezení výslovně nemají. Sněmovna dnes tuto změnu schválila beze změn hlasy 119 ze 156 přítomných poslanců. Vládní novelu, která má být použita při příští volbě hlavy státu v roce 2028, nyní dostane k posouzení Senát.

Novela počítá také s tím, že v případě občanských adeptů na funkci hlavy státu budou lidé moci podepisovat petice na jejich podporu také online. Předmětem poslaneckých úvah bylo to, aby i řadoví občané měli možnost podpořit podpisem petice jen jednoho z nominovaných tak jako členové Parlamentu. Z nich dosud může navrhnout prezidentského uchazeče skupina nejméně deseti senátorů nebo dvojnásobného počtu poslanců.

Ohledně podpor prezidentských kandidátů ze strany jednotlivých poslanců a senátorů nyní panují nejasnosti, právní názory se liší. Nejvyšší správní soud v roce 2017 naznačil, že se přiklání k výkladu, že zákonodárce nemůže být členem více navrhujících skupin. Ministerstvo vnitra, které registruje kandidátní listiny, dosud hájilo názor, že takové omezení z ústavy ani z volebního zákona nevyplývá.

Vrátil se oknem: Kontroverzní Ševčík míří zpět do vedení fakulty, nová děkanka ho chce jako proděkana

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ocenil konsenzuální přijetí novely i hlasy opozice. Proti novele byl podle záznamu hlasování pouze Patrik Nacher (ANO), 36 poslanců ze všech frakcí se hlasování zdrželo.

Pokud by byl některý zákonodárce členem několika skupin navrhovatelů, nebude se podle novely přihlížet k jeho podpisu ani na jedné z kandidátních listin. Vznikne ale časový prostor pro to, aby se ke kandidátní listině připojil další poslanec či senátor a neplatný podpis nahradil.

Zájemci, kteří budou chtít kandidovat na základě podpisů občanů, dostanou možnost sbírat podpisy vedle papírových formulářů také přes internet. Využívat se k tomu bude nástroj pro sestavování elektronických petic, který bude součástí informačního systému zakotveného v zákoně o správě voleb. Elektronický systém zaručí, že všichni podepsaní lidé skutečně existují, jejich údaje odpovídají skutečnosti a že petici nepodepsali vícekrát.

Předpisy budou od občanských kandidátů dál požadovat 50 tisíc podpisů, takže nebude nutné měnit ústavu. Na petici bude méně údajů, lidé nebudou muset uvádět adresu trvalého pobytu. Listinné petice se budou kontrolovat jen do okamžiku, kdy společně s elektronickou peticí dosáhne počet podpisů požadovanou hranici. Dosud vnitro ověřovalo údaje na vzorcích náhodně vybraných z každé petice a další postup závisel na zjištěné chybovosti.

Pavel přijal Fialu, Babiše a Havlíčka. Atmosféra byla jiskřivá, přiznal prezident

Působnost úřadů kontrolujících ceny se zřejmě změní tak, aby se u jednotlivých orgánů nepřekrývala. Například obecní a krajské úřady budou kontrolovat jen dodržování cenové regulace, kterou obce a kraje na základě cenového výměru ministerstva financí samy přijaly. Cenová rozhodnutí budou také nově vydávána v podobě opatření obecné povahy, budou muset obsahovat širší odůvodnění a budou nově podléhat soudnímu přezkumu. Počítá s tím novela zákona o cenách, kterou dnes schválila Sněmovna. Jde o nejrozsáhlejší změnu zákona od roku 2009.

Novela také desetinásobně zvyšuje na deset milionů korun horní hranici pokuty za řádné nevedení cenové evidence regulovaného zboží. Podle vlády tak mohou nastat případy, kdy se obchodníkovi vyplatí zdánlivě ztratit cenovou evidenci a dostat za to pokutu, protože tím znemožní kontrolu a vyhne se jí.

Pokuty bude vymáhat obecný správce daně, tedy příslušný celní úřad. Pokuty, které sám uložil, budou vymáhat i Specializovaný finanční úřad, kraj a obec. Novela znovu zavádí také seznam nepotravinářského zboží, u kterého budou muset obchodníci vedle prodejní ceny uvádět i měrnou cenu, tedy cenu za jednotku zboží.

Příjem z pokut by se tak sice mohl zvýšit, podle ministerstva financí ale bude rozdíl zanedbatelný. Pokuty bude vymáhat obecný správce daně, tedy příslušní celní úřad. Pokuty, které sám uložil, budou vymáhat i Specializovaný finanční úřad, kraj a obec.

Pavel přijal prezidenta „s motorovkou“ z Argentiny: Podpořili Zelenského! Milei jednal i s Fialou

Rozpočtový výbor doporučil do předlohy vložit dva pozměňovací návrhy. Sněmovna oba dva přijala. První zavádí povinnost vybraných úřadů poskytovat získané cenové údaje Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pro účely jeho dozorových povinností, druhý kromě jiného stanoví podmínky pro zrušení cenového výměru podle soudního řádu.

Sněmovna podpořila i návrh, se kterým přišel poslanec ODS Libor Turek. Má zavést nadřazenost cenového výměru kraje před cenovým výměrem obce, pokud je jejich obsah v rozporu. Podle Turka může takový rozpor nastat jen v několika málo případech, jako je třeba cenová regulace za užití autobusových stání, což můžou regulovat obce i kraje.

Vláda každoročně předkládá poslancům přehled o činnosti cenových kontrolních orgánů. Nově se bude dokument jmenovat Zpráva o činnosti cenových orgánů. Ministerstvo financí ho bude zveřejňovat na svém webu.

Sledování ochranných limitů pro doplatky částečně hrazených léků se zřejmě změní. Při jejich překročení už peníze nebudou zpětně vracet zdravotní pojišťovny jako nyní, lidé nebudou tyto započitatelné doplatky v lékárnách dál platit. Úpravu dnes schválila Sněmovna ve vládní novele o veřejném zdravotním pojištění, podle níž členy unijní skupiny pro hodnocení zdravotnických technologií budou za Česko ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv. Předloha zamíří k posouzení do Senátu.

Fiala o granátové pomoci Ukrajině: První zásilka munice z české iniciativy je v cíli

Hranice započitatelných doplatků se liší podle skupin lidí. U dětí a seniorů nad 65 let je 1000 korun, u starších 70 let a zdravotně postižených 500 korun a u ostatních dospělých 5000 korun. Pokud součet doplatků nad tento limit překročí za čtvrtletí 200 korun, zdravotní pojišťovna ho vyplatí na účet nebo zašle složenkou.

Nově bude podle novely zaznamenávat výši uhrazených doplatků systém eRecept. „V okamžiku, kdy pojištěnci dosáhnou svého limitu, v lékárně už za ně nebude započitatelný doplatek požadován,“ uvedl dříve za předkladatele pozměňovacího návrhu Petr Fifka (ODS).

Změnu ve sledování doplatků připravilo ministerstvo zdravotnictví, podle kterého bude pozitivní pro pacienty i pro zdravotní pojišťovny, jimž klesne administrativní zátěž. Nebudou muset zpětně vyúčtovávat zaplacené započitatelné doplatky pro všechny své pojištěnce, sdělilo ministerstvo. Stínový ministr zdravotnictví ANO Kamal Farhan pokládá změnu za smysluplnou. Upozornil ale na potřebnou úpravu informačních systémů. „Tam vidím hlavní úskalí,“ řekl.

Započitatelný doplatek může být nižší, než jaký lidé reálně v lékárně uhradí. Jde o částku, která se platí u léku se stejnou účinnou látkou, u něhož je doplatek nejnižší. Nebude to tak znamenat, že pacient v lékárně nezaplatí nic, částka ale bude nižší.

Česko chce vyslat astronauta do vesmíru! Fiala s Kupkou prozradili detaily

Vládní novela reaguje na unijní nařízení, které se zabývá ochranou zdraví pacientů a fungováním vnitřního trhu, pokud jde o léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro. „Toto nařízení zároveň stanoví rámec pro podporu spolupráce členských států a opatření potřebných ke klinickému hodnocení zdravotnických technologií,“ stojí v důvodové zprávě.

S utajovanými informacemi, které pocházejí ze zahraničních států nebo mezinárodních organizací, by se mohli při splnění zákonných podmínek seznámit nejen členové vlády, ale všichni členové Parlamentu. Sněmovna to dnes schválila v rámci vládní novely o utajovaných informacích. Na kompromisní úpravě se dohodli zástupci opozice a koalice.

Doplnění vládní předlohy si vyžádali opoziční poslanci. Vadilo jim, že by mohli být vládní novelou v přístupu k informacím „cizí moci“ znevýhodněni v porovnání se členy kabinetu, kteří mohou být zároveň členy jedné z parlamentních komor. Novela stanoví, že budou muset být předem informováni o právech a povinnostech v oblasti ochrany utajovaných informací cizí moci.

Novela má od příštího roku především zpřesnit definici utajované informace či omezit administrativu týkající se osvědčení a dokladů o bezpečnostní způsobilosti. Předloha, kterou připravil Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), vychází z předlohy minulého kabinetu z června 2020, kterou Sněmovna v bývalém složení nestihla do voleb o rok později projednat. Současná úprava původní předlohu doplňuje podle NBÚ o dílčí změny vycházející z aplikační praxe.

Michal David v Hráčích: Proč zahrál Babišovi na svatbě a kdo ho lanařil do politiky?

Novela také podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) zapracovává požadavky směrnic NATO a usiluje o snížení administrativní zátěže u fyzických osob i podnikatelů. Zavádí například speciální režim pro příslušníky bezpečnostních sborů, státní zaměstnance, vojáky a státní zástupce k utajované informaci ve stupni vyhrazené.

Změnou definice utajované informace reaguje NBÚ na to, že ta nynější podle úřadu nepokrývá všechny možné podoby utajované informace. „Cílem precizované definice je zohlednit též ústní, obrazovou nebo zvukovou podobu utajované informace, neboť utajovaná informace může existovat, aniž by byla zachycena na nějakém nosiči,“ stojí v návrhu.

Zlepšení má zajistit také možnost fyzické osoby i podnikatelů požádat současně o národní osvědčení i osvědčení pro cizí moc. Podle stávající úpravy může o vydání osvědčení pro cizí moc požádat pouze držitel osvědčení národního.

Návrh si podle NBÚ vyžádá pouze náklady na úpravu, případně pořízení příslušného hardwarového a softwarového systému pro potřeby NBÚ. Celkové náklady na takový systém odhaduje úřad na 70 milionů korun, přičemž zhruba 20 milionů jsou náklady související přímo s projednávanou novelou. Budou hrazeny v rámci schváleného limitu výdajů úřadu.

Založení vyšetřovací komise zdůvodňují poslanci ANO nezodpovězenými otázkami k postupu policie zejména před tragickou událostí. Při útoku studenta fakulty zahynulo loni před Vánoci 14 lidí a dalších 25 bylo zraněno. Vládní tábor tentokrát umožní schválení programu mimořádné schůze. Do debaty se tak budou moci zapojit všichni poslanci, nikoli jen řečníci s právem přednostního vystoupení. Zda komise vznikne, nebo ne, zatím ale není jasné.